Láska z pasáže

Láska z pasáže patří mezi tu "osmedásatkovou" ságu s mladým a náramně fešným Lukášem Vaculíkem. No, a tam, kde je Vaculík a 80. léta, tam je také Michal David:) Parádní Vláďa Dlouhý. Na obou jsem mohla oči nechat ve scéně, kdy ve skupince hrají "na hledanou" a sází. Ty jejich krásné tmavé vlasy, nádherné oči... dobře, už mlčím:) Závěr filmu s Davidovou písní "Nesnáším loučení" vyznívá patřičně melancholicky. Korunku všemu nasazuje "Viky Cabadaj", který se ve svém typickém frajerském stylu i účesu objeví na scéně. (04.02.2013)

Herci, hudba, atmosféra 80sátých let, film pro mladé o mladých, dnes už se takovéhle věci, nehrajíci si na nic víc netočí... Lamač srdcí Vaculík zabírá i na dnešní mladé holky, v té době ještě hrál, dneska už to bohužel neumí... Soukup je odkojen totalitou, absolutně se nevyrovnal s porevolučními změnami světa okolo něj, chtěl být stále IN a tak přešel na žánr CRAZY...jak to dopadlo posuďte sami (01.08.2005)

Vidieť ulice a pasáže Prahy nepokryté reklamnými plagátmi, bannermi či bilbordami je dnes ako zjavenie. Mediálne sa to nazvalo normalizačnou šedivosťou. Tá však skôr vyplývala z toho, že v Prahe sa za socializmu nič poriadne nerekonštruovalo, čo sa týka starých budov a obytných domov. Všetko pokrývali nekonečné lešenia. Omietky boli nedbanlivosťou a nepretieraním obnovnými farbami sivo sivé. Ulicami vírili kúdoly prachu, z toho najmä tá šedivosť. Absencia reklamy v uliciach dojem sivej prítomnosti len zdôrazňovala. Za neskalený pohľad na pôvodné socialistické neónové svietidlá a nápisy na baroch a obchodoch, za vtedajšie pasáže si film zaslúži neostať zabudnutý. V pasáži Lucerna vo filme je reklama, akú už dnes neuvidím, hoc by som chcel: "Program filmového umění - Nonstop.". Príbeh nič moc  - mladý umývač okien má dlžobu u miestneho úžerníka. Popri tom zbalí kolegyňu, podieľa sa na vykrádačkách bytov a kšeftuje s čím režim kšeftovať dovolil - napr. s úzkoprofilovým tovarom, akým vtedy boli napríklad bicykle, či televízory, na ktoré boli v obchodoch poradovníky. V tomto smere je príznačná scéna kedy sa na čerstvo umytom výklade obchodu s cajglami zaskvie rukou načarbaná veľká ceduľa  s nápisom: "Kola nejsou!". P. S. Diskotéky nesmeli vtedy púšťať akúkoľvek hudbu - prehrávkové a inšpekčné oddelenia, udeľujúce licencie nielen hudobníkom, ale aj dídžejom, mali inštrukcie o povinnom púšťaní veľkého percenta domácej a socialistickej tvorby. Aj preto vo filme na didžinách znie síce angličtina, ale všetko sú to len hity Miroslava Žbirku, prespievané do angliny. (27.08.2022)

Láska z pasáže je taková kriminální romantika z období osmdesátých let minulého století. Na tehdejší dobu je minimálně ovlivněná režimem a poměrně věrně zobrazuje i tehdejší realitu. Ano, je to film a je upraven a dramatizován na patřičných místech. Je ale fajn, že rozhodně nejde o žádnou propagandu a idealizaci komunistické společnosti. Naopak se tvůrcům podařilo vytvořit depresivní atmosféru, ze které moc není úniku. Napínavý příběh z prostředí malých podvodníků a zlodějů mě napnout dokázal. K tomu přispělo také skvělé obsazení začínajících dobrých herců (Vaculík, Vašut, Vetchý, Dlouhý, …). Svého času jsem Lásku z pasáže viděl vícekrát a fungovala i na několikáté setkání. Rád dávám zasloužené tři hvězdy. (13.08.2021)

Překvapivě dobrý film Jaroslava Soukupa, který se z počátku pouštěl do vážných témat a šlo mu to. Sonda do socialistického života, (podpultového) obchodu a především do pražského podsvětí, ovládaného zloději, šmelináři, veksláky a podvodníky. Partičky mladých povalečů, žijících na úkor druhých, štosy zelených stokorun, prázdné ulice, prázdné výkladní skříně, šedivé domy, šediví lidé (až na tu černošku). A mezi nimi příběh jednoho marného lidského života. Z dnešního pohledu trochu chybí propracovanější motivy hlavních "hrdinů", ale v době, kdy film vznikl, všichni velmi dobře věděli, jaká je realita. Lukáš Vaculík je ve své roli mnohem přesvědčivější, než Vašut či Vetchý. Miloš Vávra promine, ale v tomto filmu je opravdu nechutný (tím pochvalně myslím, že role "hajzla" mu dobře sedne). (11.02.2012)