Gladiátor

// Tak silný starověký příběh, aby dnes člověk pohledal. Pan Scott na pomezí nového tisíciletí natočil své dva nejlepší filmy a já se teprve nedávno rozhodl, který z nich mám raději - Gladiátor nakonec zvítězil. Russel Crowe sice musel nejednou umřít, abych k tomuto závěru došel ale naposledy to stálo za to, dokonce i slzičky na konci ukáply :') asi za to zase může ten němec a jeho dokonalá hudba (kterou už mimochodem tahám do mobilu, jako jeden z nej soundtracků vůbec..). Nevím, co ještě dodat - vše už bylo řečeno :) takové filmy vznikají jen jednou za spoustu let a je to škoda, jsem teď zvědavý na Ridleyho verzi Robina Hooda, snad to bude alespoň z části tak epické jako právě Gladiátor. 100% (28.12.2012)

Vizuálně velkolepě podaný příběh, hudebně rovněž precizní, děj sice není tak propracovaný, ale to by se dalo odpustit, nicméně co mi na tomhle filmu vadí, to jsou hlavně dva prvky. Jeden se jmenuje Joaquin Phoenix a druhý Connie Nielsen. Tihle dva lidé mi prostě do starého Říma pasují asi jako levá bota na pravou nohu. Zato Russell Crowe - typově přesný a dokonale drsný hrdina. Tady se při castingu trefili skvěle. Jako celek je Gladiátor opravdu působivě realistický a určitě stojí za shlédnutí i přes ty vytknuté nedostatky. Ostatně, co je dneska dokonalého. Skoro nic. (10.09.2002)

Typický hollywoodský historický velkofilm se všemi jeho klady (výprava, hudba, kamera, střih, triky, akce, herecké obsazení) a zápory (absence dějepisného poradce, patos, patriotismus, klišé). Ale mile mě překvapil závěr, který nebyl tak úplně tím slzopudným dojákem, na které jsem u takovýchto snímků zvyklý a taky fakt, že hlavní hvězdou filmu nakonec nebyl Crowe, ale Phoenix. (30.12.2010)

Gladiátor jako film se rozpadá dvou částí: do smrti Marca Aurelia a na první měsíce Commodovy vlády. Zatímco první naznačuje slušný historický pohled na konec éry antoninovské dynastie, druhá, odehrávající se v období, pro něž chybí dostatek věrohodných historických písemných pramenů, postupně na sebe nabírá zátěž hollywoodské filmové neřesti: efekt navenek, který skrývá pokleslý obsah. Je pravda, že mezi špatnými filmy tenhle patří k těm lepším. Ale jako důvod pro nadšení a okouzlení nabízí přece jen poněkud málo. (08.11.2008)

OBSAHUJE SPOILERY V každém případě patří Ridleymu velký dík za vzkříšení žánru historického velkofilmu (vyjímaje pouze Krále Artuše). Gladiátor je jako první a proto je na místě určitá míra tolerance. Příběh je jednoduchý, ba přímo hloupoučký (podobné příběhy pomsty vídáme 2x tejdně na Primě) avšak velice kvalitně podaný a především skvěle natočený. Po řemeslné stránce je Gladiátor naprosto mistrovské dílo. Záběry na vyprahlou poušť, slunce zapadající pod bariérou, kůli záběrům na ruku, rozhrnující pole, na polorozpadlou zídku, a na hlavu hl. hrdiny, pod níž ubíhá písek, pokrytý rudými kvítky jsem se zamiloval do filmu... v přímém protilkadu k těmto záběrům ovšemn půlsobí silně rušivě zpomalené, krátke střihy, navíc nějakým způsobem silně trhane a tudíž naprosto nekoukatelné, které působí silně rušivě, dvojnásob v kombinaci s "normálními" záběry, které bezprostředně následují. U mistra obrazu/ů , jako je Ridley Scott toto zamrzí a nepříjemně překvapí. A nakonec PATOS. Vše je dokonáno, Maximus se setká s rodinou ( kapánek Happy end za každou cenu - když už umře, tak ať z toho aspoň něco vytřískáme), nastoupí žeská, a začne metat filozofická moudra o ceně lidského života, jeho poměru k velikosti říma, připomene nám, že Maximus býval voják (pro ty, co poslední 3 hodiny nedávali pozor) a konec... jakýkoliv normální divák musí být náležitě otráven. Já byl otráven a proto ty 3 hvězdičky. (13.02.2006)