What I Have I Hold, Gentlemen...!
Réžia:
Petr SchulhoffScenár:
Petr SchulhoffKamera:
Jiří MacákHudba:
Milan DvořákHrajú:
Jiří Sovák, Iva Janžurová, Stella Zázvorková, Luděk Sobota, František Peterka, František Filipovský, Stella Májová, Dagmar Havlová, Helena Růžičková (viac)Obsahy(1)
Volné pokračování komedie Zítra to roztočíme drahoušku, začíná ve chvíli kdy, René Novák přiváží svým taxíkem neteř Bartáčkových Naďu. Obě rodiny jsou stále "na válečné noze" i když v poslední době intenzita vzájemných střetů poněkud polevila. René vnukne rodičům nápad jak dosáhnout toho o čem neustále mluví - rychlého a bezpracného bohatství. Rozhodnou se založit fiktivní klub Nováků, kde každý zájemce o členství musí zaslat jednateli 5 korun zápisného. Horečná aktivita Novákových samozřejmě Bartáčkovým neunikne, ale nemají příliš času zajímat se o co sousedům jde. Kájovi se totiž ozve jeho tetička Rosa z Ameriky a Bartáčkovi začnou přemýšlet jak z tety vymámit tučný šek plný dolarů. Zatímco Novákovi v dědečkově chatrném domku sypou do kufrů pětikoruny od Nováků z celé republiky, Bartáčkovi dostanou dopis oznamující příjezd tetičky. Také oni už mají svůj plán jak přijít k penězům. Jediní, kdo se honby za korunou, případě Bartáčkových za dolarem, neúčastní, je Naďa a René, kteří v sobě našli nečekané zalíbení a možná si dokonce zopakují fiktivní svatbu z prvního dílu, tentokrát ovšem naostro... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (220)
Volné pokračování předešlé komedie Zítra to roztočíme, drahoušku... ani zdaleka nedosáhlo kvalit svého předešlého dílu. Jednak Jiří Sovák nedokázal nahradit skvělého Miloše Kopeckého a pak všechny ty naschvály, které si dělaly rodiny Bartáčků a Nováků zcela vyšuměly v trapné sebeparodické prvky. Pár scén je vtipných, ale celkově tento film vyznívá do ztracena. ()
Jo, pravda, dobrá komedie v době svého vzniku časem vyčichne. Je to jako s parfémem. Trvalá a opakovaně aplikovaná vůně jednoho dne zevšední. Škoda, televizní stanice (zvláště ty komerční) nám pravděpodobně chtějí české komedie tak znechutit opakovanou reprízou, že pak budou mít více prostoru na ty své americké "rádoby" komedie a jiné slátaniny. A navíc: kdo tu dobu nezažil (rozuměj socialismus), nepochopí a nezasměje se. Hold, jiná doba, jiný mrav. ()
Já bych se zdejší kritikou příliš nesouhlasila. Skvělá variace na chamtivost společnosti ve velice veselém /socialistickém/ balení. Hezká ukázka toho, jak to tady třeba kdysi fungovalo. Navíc pan Filipovský mi připomněl de Funese a došlo mi, že přesně takový charakter má spousta jeho francouzských komedií. ()
Jakožto volné pokračování skvělé komedie o sousedských naschválech mě film zklamal. Chybí mi humor prvního dílu, herecký koncert, k němuž výraznou měrou přispíval Kopecký (zde nahrazený Sovákem - také výborný herec, ale není to ono...) a přijde mi, že snímek je spíše než komedií smutnou sondou o normalizační maloměšťácké vypočitavosti a hrabivosti. Na myšlence jak okrást lidi s příjmením Novák neshledávám nic vtipného a spíše mě mrzí, že na konci na frak nedostal syn René, který se Svazem Nováků přišel. ()
Kvalitní pokračování, ani změna Kopecký/Sovák nevadí, protože oba patří do herecké extraligy a každý dal svému Novákovi jiný šmrnc. Dobrá Májová, která po letech skutečně odjela do Ameriky a provdala se tam (mnoho let po natočení této komedie), nedávno bohužel zemřela. Fascinující minikreace bývalého ministra kultury Slávka Jandáka a Jana Krause coby dvou zaplacených výrostků... ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (31)
- Novákovci dali Bartáčkovcom 13 000 Kčs, za čo neskôr dostali 500 amerických dolárov. Podľa toho môžeme odhadnúť, že v roku 1980, bol kurz dolára ku korune 1:26. To ale bola cena na čiernom trhu, v banke v tej dobe stál dolár asi 13 Kčs, ale nedal sa kúpiť. (AxelWers)
- Rodiny Novákových a Bartáčkových bydlí na stejné adrese jako ve filmu Zítra to roztočíme, drahoušku…! (1976), ale již ne v 10. patře, ale ve čtvrtém. Filmová ulice má název „Na stráni“, dnes je to Hennerova 227/7 v Motole. (sator)
- Novák (Jiří Sovák) říká o synovi, že taxikaří soukromě, ale první soukromé podnikání v socialistickém Československu bylo povoleno až v roce 1987 v souvislostí s takzvanou přestavbou socialismu, která k nám dorazila s ruskou „perestrojkou“. (sator)
Reklama