Otec

Pred piatimi dňami som videl Vzpomínky na lásku a dnes ďalší film s tematikou demencie Alzheimerovského typu. Nenapíšem nič nové, ak zopakujem, že ide o strašnú chorobu, ktorá postihuje silnejšie blízkych chorého, než jeho samotného. Ten údajne cíti iba zmätok a prestáva rozumieť svetu, v ktorom žije. Anthony Hopkins sa ako obvykle zhostil svojej úlohy so cťou nielen preto, že má vek podobný veku postavy, ale hlavne preto, že je to stále vynikajúci herec. Aj režisér ma zaujal tým, že mi umožnil sledovať film očami postihnutého. (21.11.2021)

Pochopil jsem režisérovo pojetí o nemoci. Veškeré dění z perspektivy hlavní postavy je vlastně rovněž inovativní v rámci žánru, kdy se divák nestane svědkem slzopudných scén a emocionálních ždímaček. Bohužel je to ale k ničemu, když mne po celou dobu projekce pronásledoval úhlavní filmový nepřítel s názvem NUDA! Přes všechny nezpochybnitelné kvality včetně bravurního Hopkinse jsem se jednoduše vůbec nebavil a ono závěrečné "rozuzlení" mě nechalo zcela chladným. Takže se s poklidem řadím k těm, kteří přece jen dají přednost klasičtějšímu formátu v podobě Still Alice. (04.05.2021)

O stáří se dá říct jen jedna dobrá věc. Že netrvá moc dlouho.. Hopkins precizní každou zbývající buňkou svého těla podobně jako Plummer v Remember, ale ten způsob výstavby děje s divadelní komorností a intimitou na mě tolik nedolehl a to možná i proto, že ten trudný svět stromů přicházejících o listí trochu znám. Je pravda, že to nemělo daleko k postmodernímu hororu a to jsme nebyli svědky fáze, kdy nehybně ležíte zacévkovaný na lůžku, ve kterém vás krmí a umývají od výkalů a vy sám, opuštěn, jen se stařeckou demencí a dvěma dávkami očkování, čekáte, až si pro vás přijde. Plusem je, že to moc nevnímáte. Teda aspoň doufám.. (15.04.2021)

[VIDĚNO 9.4.] "I am worried. I mean, losing all my things. If this goes on much longer, I'll be stark naked. And I won't be able to tell what time it is.... I feel as if I'm losing all my leaves." ______ Anthony Hopkins svou vizáží možná zestárnul, ale díky svému nepřekonatelnému hereckému umu je stále neskutečně vitálním pardálem, který nikdy nezklame - poněvadž 'The Father' je nesmírně emocionálně subtilní a z hlediska syžetu perfektně koncipovaná a mnohovrstevnatá geneze o stárnutí a deziluzivním odtržení od reality. Závěr zdrcující. Asertivní pojetí a celkově komorní, ne-li přímo implicitní forma inspirovaná divadelní předlohou jedinečná. Tonda je king.... [#OSCARS2021] (21.04.2021)

Anthony Hopkins předvádí herecký koncert ve snímku, v němž jeho postavu pomalu ale jistě sžírá postupující demence. Režisér Florian Zeller se zde vyjma hereckých výkonů může opřít o vrstevnatý a propracovaný scénář, který si s myslí Anthonyho a s námi pohrává, takže si nikdo nemůže být jistý, zda to, co se právě odehrává na scéně je skutečné. Ve finále tedy dostaneme nekompromisní a syrově pojatou sondu do rozpadající se mysli stárnoucího člověka, jejímž aktérem se jednoho dne může stát kdokoliv z nás. The Father je zkrátka delikátní filmový zážitek, který mohu jen a jen doporučit! „I feel as if I'm losing my all leaves...” (27.08.2021)