Kočičky

Je vždy velmi pozoruhodné, když je nějaký film zatažen do kulturních válek. Kočičky to tentokrát schytaly vrchovatě a mohou skvěle posloužit jako podklad pro případovou studii toho, jak velkým faktorem ve všech kulturních válkách je iracionálno, absence soudnosti a předsudky. I přesto, že konkrétně tento film vlastně není vůbec ničím kontroverzní a jen nabízí realistický pohled na tlaky, jimž jsou v dnešní době vystavovány dívky v pre-pubertálním věku, budí neopodstatněné vášně a nespravedlivou kritiku pro domnělou sexualizaci dětí (nemohl jsem si nevzpomenout na kontroverze kolem Plechového bubínku). Nechme stranou nejkřiklavější nesmysly z hlav lidí, kteří film prokazatelně neviděli (např. jeden z největších pokrytců americké vrcholové politiky a rádoby-křesťan Ted Cruz, který tvrdí, že ve filmu holčičky pod zákonem odhalují nahá prsa), a položme si otázku, čím Kočičky propagují dětskou sexualitu neřkuli pedofili? Tím, že se 11-12leté dívky vyzývavě oblékají a provozují lascivní tanečky? Kdo vidí jen tyto vnější projevy, je naprosto necitlivý ke kontextu a skutečnému kritickému vyznění filmu.Tento film nesexualizuje děti, ale zdařile reflektuje skutečnou sexualizaci dětí, která je v době éry narcismu ve společnosti stále silnější. Copak nikdo z vášnivých kritiků nikdy neviděl, jak se děti prezentují na TikToku? Nikdy nezavadil o akce typu child beauty pageant, kde jsou dívky objektivizovány vlastními rodiči? Sexualita se na děti valí ze všech stran a děti právě v tomto věku, kdy jsou ve fázi hledání identity a vytváření širších sociálních vazeb, jsou nejzranitelnější a vůči silnému tlaku (ze strany showbusinessu, sociálních sítí apod.) méně imunní. V tomto smyslu je film naprosto průhledný a podsouvat mu ony nečisté motivace či konsekvence je jednoduše výsledkem divácké slepoty. To, co film ukazuje, je záměrně nepatřičné, pocitiy nepatřičnosti jsou v divákovi vyvolávány cíleně. Odsuzovat tento film argumenty z arzenálu jednotek bojujících kulturní války je asi tak stejné jako odsuzovat teploměr, že ukazuje horečku. (30.09.2020)

negativní reklama taky reklama a v tomhle případě udělala obrovskou službu,protože jinak by mě asi nenapadlo se na podobný film podívat...nícméně...upřímně nechápu ty křiklouny,kteří v tom vidí film pro pedofily (i když jasně,doba je taková,že tihle kazatelé morálky budou řvát vždy a za všech okolností).Ano,je tu pár celkem zbytečných záběrů,ale ve výsledku mi přijdou mnohem horší třeba reality show o dětských královnách krásy,kde jsou jednak mnohem menší a mladší děti a navíc se to všechno děje v přítomnosti a režii samotných rodičů.Mignnones jsou v prvé řadě příběhem začínající puberťačky,která by ráda chtěla někam patřit a za pomíjivou oblíbenost a pár lajků je schopná obětovat cokoliv.Je to dobře?Určitě ne,ale bohužel v dnešní prdelní době,kdy se děti ve školách šikanují protože nemají značkové oblečení,nebo telefon,který je zrovna in je to bohužel smutná realita.Ruku v ruce s tím jde už tolikrát omýlaná sexualizace malých dětí,kdy místní děvčata uznají,že to co funguje ve videoklipech a obecně klipech na internetu jim přinese onu chtěnou slávu a oblíbenost.Zase to není dobře,nicméně i to je smutná realita.Ono taky co čekat ve světě kdy i obyčejné reklamy jsou mnohdy skrytě i neskrytě sexuální a není se co divit,že děti,které z toho nemůžou mít rozum v tom budou hledat inspiraci.Tak jako tak,Mignnones nejsou úplně dobrým filmem a ne zrovna proto že by z něj Ježíš plakal,ale proto že i přes silné téma,nedokáže tolik pracovat s emocemi,vtáhnout a vlastně ani jít víc do hloubky...60% PS: upřímně nechápu,proč pologramotní idioti,kteří se vyžívají v neofašistickomarxistických sionistických konspiracích (aniž by věděli co to znamená) vůbec koukají na takově zhmotněné zlo jako Netflix.Fakt na to nečumte a bude nám líp všem. (14.09.2020)

Průměrné soc drama o jedné chudé přistěhovalecké holce, která se snaží zapadnout mezi partu rebelujících spolužaček a jako pojítko mezi tím je "takové to vyzývavé holčičí tančení, které vidíme běžně u současných pop star". Akorát teda, že to u 11 letých působí trochu divně a tak se možná ani nedivím, že to vzbudilo tolik kontroverze. 5/10 (01.12.2020)

Děj filmu je situovaný do Francie, tedy do prostředí, jaké tady nemáme a ani mít nechceme, totiž do prostředí s už nadkritickou koncentrací muslimů. Jako odpůrce migrace a s ní spojené islamizace Evropy jsem se v minulosti opětovně zamýšlel nad jedním dilematem, které mi znovu připomněl tento film. Islamizaci ČR si nepřeji, ale žije tady zatraceně málo černošek, což omezuje sexuální obzory českých mužů. Řešení spočívající v importu pečlivě vybrané nemuslimské černé populace mi onehdy nabídnul jeden můj sen. Jeho děj se odehrává na Slovensku, což je asi způsobeno tím, že mám ke Slovensku vřelý vztah. - - - Sen o Zvolenu (v noci z 30. listopadu na 1. prosince 2020) - - -     Nakladatelství Sol Noctis slaví deset let od svého založení a jeho majitel Ivan Š. uspořádal při této příležitosti oslavu ve Zvolenu. Také jsem byl pozván coby bývalý přispěvatel do časopisu Eosphoros. Akce se koná v salónku v jedné restauraci. Za českou stranu přijel ještě Frater Eirixion, slovenská strana je zastoupena mnohem početněji. Koukám, že všichni ti slovenští Fráteři, co psali do Eosphoru, skutečně existují. A já jsem měl za to, že to jsou pouze různé pseudonymy Ivana Š. Bavím se o tom s Milanem M., který se tomu také diví.      Říkám Ivanovi, že by konečně mohl začít vydávat normálně vysázené knihy, protože ty zkurvené mrňavé fonty, co používá, se špatně čtou. Ivan o tom však nechce ani slyšet: „To dřív Anka otěhotní, než bych já změnil sazbu.“      Anka se nabídne, že by druhý den provedla české hosty Zvolenem. Předně bychom mohli zajít na mši. Ptám se proč, když ona ani nikdo z nás nejsme křesťané. Anka na to, že uvidíme něco, co jsme ještě neviděli.      Jdeme na mši. Přede dveřmi kostela stojí katolický kněz a vítá příchozí. U druhé strany dveří stojí polonahá černoška oděná v nějakých cingrlátkách a na hlavě má něco, co bych označil za vúdúistickou korunu. Anka vysvětluje, že je to biskupská mitra zkombinovaná s africkými prvky, a podá nám k celé věci následující výklad.      Slovensko nakonec přece jenom přijalo nějaké africké migranty. Úřady však dbaly na to, aby to nebyli muslimové, neboť nestály o kulturní obohacení islámským terorismem. Výsledkem bylo to, že na Slovensko přišla skupina kněžek kultu vodun a čarodějů džu-džu. Ti nejdřív navázali kontakt s bratislavskou skupinou praktikující kult santería a posléze tak vznikla jedna náboženská společnost, která následně fúzovala s částí katolické církve a k níž se záhy připojili někteří evangelíci a dokonce i pravoslavní. Tato církev je dnes nejaktivnější a nejrychleji rostoucí církví na Slovensku. Černá slečna, na kterou právě zírám, je na Slovensku velmi populární. Má pravidelný pořad v televizi, kde jednou týdně tančí, zpívá a vykládá teologii. Za dobu svého pobytu už obrátila na víru mnoho Slováků. No a dnes přijela do Zvolenu. To budeme čubrnět, až to ta holka v kostele rozbalí. (21.11.2022)

Film o holcickách, které predbihaji svuj vyvoj, protoze jim zivot nenabizi co by delali. O hypersexualizaci deti. Zaroven o vznikajicich kulturnich a socialnich pnutich v muslimské rodině žijící v Paříži .Chudíci holčičky jsou zblblé ze sociálních sítí, aby se líbili. Je to nepredvidatelne , ale Doucoure to nedovede do uspokojiveho zaveru. (17.10.2020)