Nous trois ou rien
All Three of Us
Вместе или никак
Réžia:
KheironScenár:
KheironKamera:
Jean-François HensgensHrajú:
Kheiron, Leïla Bekhti, Gérard Darmon, Zabou Breitman, Alexandre Astier, Kyan Khojandi, Arsène Mosca, Jonathan Cohen, Eriq Ebouaney, Carole Franck (viac)Obsahy(1)
Známý francouzský scenárista a režisér Kheiron vypráví ve filmu pravdivý příběh o mimořádném osudu svých rodičů, věčných optimistů Hibat a Fereshteh, a o jejich cestě z malé vesnice na jihu Íránu až na pařížskou periferii. Film se též dotýká migračních problémů a pozitivně vypraví o soužití různých kultur, což je žhavým tématem současnosti. Zobrazený humor se prolíná s dramatickými chvilkami běžných lidí v tragických situacích, ve kterých však láska přemůže vše navzdory náročným životním problémům. (Bohemia MP)
(viac)Videá (2)
Recenzie (18)
Kheiron ve svém snímku humorným a odlehčeným způsobem předkládá problematiku muslimských zemí a následně života francouzských imigrantů. Na mě film působí poněkud nevyváženým dojmem a hodnotím 70%. Za zdařilejší považuji jeho pozdější počin Plevel (2018), kde se opět ujal režie, scénáře a hlavní role, zaměřil se tematicky na život francouzských imigrantů a vytvořil zábavnou komedii. ()
Čekal jsem víc. Nesourodost. Když už si dali tu práci a na půl hodiny ukazovali Hibata ve vězení, čekal bych že z toho scénář vytříská víc než jen opodstatněnost tvrzení, že hlavní hrdina byl politickým vězněm. Obecně vzato, ono celé to opoziční vystupování je smrsknuté spíše na náznaky. Závěr v pařížské periferii je rozehrou pro Hibatovu glorifikace. Jako komedie drama to nefunguje. ()
Velké zklamání. Snahy o vtipy i o vypjaté emoce byly velké a nebylo jich málo, ale drtivá většina jich bylo bezzubých, dětsky prvoplánových a neměly břink. A taky nedokázaly zakrýt jedinou snahu filmu, a to sice tu, že bez ohledu na rasu a původ se máme všichni rádi, jsme nejlepší kamarádi a dokážeme spolu bezproblémově vyžít a obohacovat společnost. Ještě že to nebylo delší! ()
"Sakra, to je dobrý." Pro mě je tento snímek skvělou francouzskou variantou na takzvané "dramedie" a zároveň "feelgood" filmem s obrovským sociálním přesahem, doprovázený vynikající hudbou a který je zároveň zajímavou, s lehkou nadsázkou vyprávěnou biografií režisérova otce, kterého sám ztvárňuje a jehož příběh o rozumných a mírumilovných lidech zastávajících demokratické hodnoty začíná v nesvobodném Íránu, roku 1955 za autoritativní vlády Šáha Pahlavího, kterého nahradil neméně autoritativní Chomejní a končí v dnešní Francii, ve které hlavní hrdinové začali žít svůj nový svobodný, ale i užitečný život. ()
Ježkovy voči, ona ta Francie ty uprchlíky vlastně nechce, protože už jich tam má i tak dost, ale on je stejně přijme. A pak to tam tak vypadá... Vizuálně velmi povedený film s hezkými exteriéry, ale s řadou hluchých míst. Navíc si myslím, že děj je hodně přikrášlen, že od skutečné reality se asi dost liší. Ale co, vidět se to dá, jednou. ()
Reklama