Okja

Od borce Joon-ho Bonba bych raději viděl pokračování Snowpiercera či jinak podobně laděný film, protože tahle rodinně dobrodružná pohádka mi až tak moc nesedla. Samotný nápad je sice zajímavý i dostatečně originální, nese to jisté poselství a zaměřuje se na globální problém dnešní doby, nestane se zde téměř nic, co by mohlo divákovy oči potěšit. Plus však přidávám alespoń za slušné finále, které je smutné i silné zároveň, přesto nemíním dát více než 3 hvězdy. 60% (11.07.2017)

Korejci nám naservírovali další sci-fi šílenost a tenokrát je to o geneticky modifikovaných hrochoprasetech, které mají v budoucnu lidem sloužit pro maso. Ze začátku jsem si klepala na čelo, protože mi téma přišlo zkrátka trhlé. Dále mě také docela slušně zklamal výkon Jakea Gyllenhaala, kterému role prostě nesedla a bylo vídět, že není zvyklý tuhle roli hrát a dost se minul účinkem. Zvířátko bylo roztomile zpracované a příběh se postupem času taky posunul do snesitelných mezí a trochu začal gradovat společně s nástupem Paula Dana a Stevena Yeuna na scénu. Nicméně Korejci mají zkrátka divný styl, který já asi nikdy milovat nebudu. Nechyběla samozřejmě ani extrémně divná Tilda Swinton, na kterou jsme už v těchto divnorolích všichni zvyklí. Závěr byl pro mě dojemný, ale některé pasáže Okji mě nebavily, tudíž univerzální tři hvězdy. (17.02.2018)

Zatím nejslabší a filmařsky nejméně podnětný Džun-ho Pon, s jakým jsem měl tu čest. Balancování na hraně závažného eko-argumentu a bizarní komedie s pomateným Gyllenhaalem a šišlající Tildou Swinton se mi bohužel nejeví nijak sofistikované a navzdory tomu, že se opět jedná o autorsky laděný počin s výrazným rukopisem, musím tentokráte palec obracet lehce dolů. Nejvíce mě pobavila groteskní akční scéna podbarvená mou oblíbenou Annie's Song od Johna Denvera. Prasátko bylo také roztomilé, ale nemohl jsem se ubránit pocitu, jak parádní by z něj byla prosincová zabijačka. :/ 65% (07.01.2020)

Ak máte radi zvieratá, nevadí, že sú naklonované alebo geneticky modifikované. Jednoduchá a úprimná láska týchto tvorov sa totiž na nič nehrá a dáva najavo hneď pocítiť ako sa zviera cíti. V protiklade stojí bezcitná zabijácka mašinéria slúžiaca zlatému prasaťu, ku ktorému vzhliada drvivá väčšina nielen vládcov sveta, ale žiaľ aj populácie. No a potom sú tu jednoduchí ľudkovia, ktorí nehľadia na špinavočisté (to je jedno) hry mocných podnikateľov a startuperov a žijú si svoj život v súlade s plynutím ročných období. Jedno či žijú na vidieku, alebo uprostred megapolisu. Narušiť výnosný biznis zabíjania tvorov v mene nakrŕmenia zväčšujúcej sa masy ľudí narušujú radikálne spolky, často na hrane alebo za hranou zákona a vo vedomom rozpore s oficiálnym právnym poriadkom. Pretože zákony sú často napísané v mene a na požiadavku ničomných GMO korporácií. A tak sa stáva, že právo písané je v rozpore s právom prirodzeným. Prirodzeným právom na život. Kohokoľvek. Vzdávam hold dojemnému spracovaniu týchto tém, prostredníctvom príbehu prostej lásky kórejského dievčatka - siroty - k mamutiemu prasaťu Okja. A súhlasím s užívateľom whackom - vidieť film áčkovej kategórie, ktorý by takmer bez výhradne schvaľoval a podporoval činnosť radikálnych organizácií akými je Animal Liberation Front je vskutku vec nevídaná. Ale chvályhodná. Len tak ďalej! (29.07.2020)

Další bez přehánění unikátní film Džun-ho Pona (jestli se takhle skloňuje), opět stoprocentně působivá kombinace mnoha žánrů, která ale nepůsobí přeplácaně, protože je zkrátka tak skvěle natočená a zahraná. Od roztomilého dětského dobrodružství je tu jenom krůček k akčnímu filmu, od grotesky k té nejnemilosrdnější kritice zacházení se zvířaty, která s vámi dokáže zacloumat. Agitka? No a? Jsem rád, že se na to někdo nebál ukázat. Tak jako poslední půlhodina tohohle filmu mi kdysi vzala dech povídka Prase od Roalda Dahla - nezapomenutelná stejně jako Okja. (03.05.2020)