Mariachi

Pobavilo. Amatérštinou, príšernou módou 90. rokov, príbehom, alebo akciou. Napríklad takou, pri ktorej prebieha prestrelka na ulici medzi autami a ak si všímate okolie, vidíte, že na ne ľudia nereagujú. No je to proste cool mestečko, tam sú na to zvyknutí. Kamera je absolútne psycho, buď si na "rybie oko" zvyknete, alebo vám bude prekážať celý film. Hrdina je necharizmatický (bacha, pod nebezpečným bielym tričkom nosí ešte tielko!), ale možno to bolo súčasťou hry. Určite poteší záver, ktorý sa snaží urobiť z komediálne ladeného príbehu niečo vážnejšie, ja by som ale privítal klasický happy end, keď som to už nedokázal brať vážne, tak ma ani takéto zakončenie emocionálne nemôže zasiahnuť. Ak porovnám dva slávne ultra lacné debuty El Mariachi a Sledovanie, Nolan jednoznačne vyhráva. (16.01.2015)

8/10 - Desperado a dokonce i pokračování Once Upon a Time in Mexico mám hodně rád, takže jsem uvítal, že konečně zhlédnu i Rodriguezův debut El Mariachi. Co se týče názorů na srovnání Mariachiho a Desperada, vidím, že existují dva tábory - jedni nízkorozpočtový debut velebí a Desperado již vidí jako méně originální a zábavné, druzí oceňují Mariachiho jako zdařilou prvotinu, ale vrcholem je pro ně pokračování s A. Banderasem. Osobně se řadím spíš k té druhé skupině. Dějové zvraty v Mariachim jsem si užil stejně jako v Desperadu; hlavní hrdina je sympaticky naivní kytarista, na rozdíl od Banderase se nejedná o žádného tvrďáka, ale spíš o romantického dobrodruha, co jde za svým štěstím, ale má prostě smůlu a nakonec je rád, že si po těch všech zhmotněných nočních můrách zachrání alespoň holý život... (22.11.2008)

Z toho filmu ční lacinost na každém kroku, což ale Rodriguez dokázal udělat předností filmu. Když divák přistoupí na to, že to je v některých momentech poměrně nereálné, bude se dobře bavit. Herci jsou dobří, někteří přehrávaj,ale to už tak u amatérských filmů bývá. Desperado je mnohem lepší, na druhou stranu nemá to kouzlo Mariachiho. Mariachi se povedl, jsou tam dobré hlášky, pěkná "baba", násilné scény, co chtít víc. (22.01.2009)

Legendami opředená (léky nafetovaný pokusný králík Rodriguez v potu krve šetřící na rozpočet, dva opravdoví kaskadéři měnící převleky, kompletně vymyšlené závěrečné titulky – za vším stál Rodriguez sám) low-budget stylovka, která pro akci znamená to, co Jacksonovo Bad Taste pro splatter. Mnohokrát omletá klišé dostala nový cool kabátek, který režisér spíchnul pomocí jednoduché kamery, úsměvných fines (zrychlený obraz při vytáčení telefonu) a pořádné porci nadhledu, která tenhleten mix road & revenge movie drží pohromadě. Samozřejmě, kritik se šťouralem v tom uvidí pouze nezdařené stylistické cvičení pro pozdější jízdu, žánrově zatížený fanda naopak velmi svojskou guilty-pleasure zábavičku s tušenou předzvěstí něčeho většího. (16.03.2007)

Při znalosti "rozpočtu" a amatérských realizačních podmínek nezbývá než obdivovat, s jakou vervou a talentem Rodriguez svůj debut ošéfoval. Nezkrotně divoká kamera, záběrování, střih a nápady tuto krvavou mexickou (love)story pumpují dynamikou i vtipem. Na 80 minut však nestačí a opakují se, pročež jsem se i docela nudil. (21.05.2018)