Ples upírov

Film s původním názvem: Odvážní zabíječi upírů aneb promiňte, máte zuby v mém krku mě ani po letech nezklamal. Pravda, kdysi mi přišel skvělý, nyní více než dobrý. Vynikající hudba, měsíční noc, zasněžená krajina, saně tažené koňmi a zpěv Dětí noci. Výtvarná kamera snímá v šedavých, neutěšených tónech pochmurný příběh, který je lehce říznutý komedií. O humor se nejvíce stará potrhlý starý profesor Abronsius, jenž se snaží dostat na stopu upírům, a prokázat tak konečně jejich existenci. Opět mne zaujaly scény - útok na koupající se půvabnou Sharon, stopování hrbáče ujíždějícího na saních na hrad, vylézání upírů z hrobů a vtipná scénka na plese před obřím zrcadlem. A nejlepší ze všeho je konec filmu... (16.10.2014)

Právě skončily úvodní titulky za zvuků atmosférické a děsivé hudby Christophera Komedy. Ocitáme se kdesi v zasněžené Transylvánii, jejíž krajinu brázdí cinkající saně. Jeden z cestujících se najednou ohlédne a uvidí, jak si to k jejich povozu šine smečka hladových vlků. Hrdina neváhá a rozhodne se je zahnat pomocí deštníku, což se mu nakonec s vypětím všech sil povede. Tahle spíše komediální než hororová scéna výstižně předznamenává průběh celého filmu - i když se ocitáme mezi krvelačnými upíry, pořád je tu místo pro humor v podobě směšně mluvících a oblékajících se domorodců nebo nemehlovitého chování pomocníka hlavního upírobijce. Atmosféra je naprosto pohlcující, navíc Roman Polanski za kamerou i před ní dokazuje, proč že je jedním z nejchválenějších tvůrců své generace - absurdita, černý humor a cit pro správně dávkované napětí. Mlask! (20.03.2011)

Není to kdovíjaká komedie a už vůbec to není kdovíjaký horor, ale jako celek to na mě působí neskutečně příjemným dojmem, takhle krásnou atmosféru jsem ve filmu dlouho neviděl, ta hodina a půl je skoro až žalostně málo. Polanski správný nekňuba, Tate (než jí poctila návštěvou Mansonova Rodina) ani nemusela moc hrát, páč už jen při pohledu na ni se tají dech, ale hlavní hvězdou je tu pro mě "upírobijec s Einsteinovským lookem" Jack MacGowran. Úžasné atmosféře dopomáhají ještě (i když umělé) závěje sněhu a správně gotické prostředí upírského hradu. Jo a abych nezapomněl, místní vampíři jsou taky fajn. (29.09.2014)

Dnešní den jsem pojala jako studii upírských filmů a ze všech tento jediný měl, co nabídnout a bavil mě. V každé minutě se něco odehrávalo a nechávalo vás to napjaté či udivené či pobavené atd. Každá postava měla svou specifickou charakteristiku a ve filmu by prostě chyběla a herci byli výteční. Místy mi to připomínalo šílené ruské pohádky - zrychlené záběry, postava profesora Abronsia jako by z jedné přímo vypadla a i pojetím samotných venkovanů. Hrabě von Krolock sice nesahá Bela Lugosimu jako Drákulovi ani po paty, ale i tak je skvělý. Jeho homosexuální syn (a ne že ne) měl slušně namakaná stehna, jak tam tak běhal za Alfrédem jen v košili... No a Sára byla zcela nádherná oběť. Řekla bych, že český název "Ples upírů" je zavádějící, jelikož ples se tam odehrává až v posledních 10 minutách, takže možná se měli překladatelé držet originálního názvu. No a konec? Bravo... tleskám. Tohle totiž byl dokonalý konec, který jsem tedy minimálně já vůbec nečekala a film tak vzrostl v mých očích ještě více. (05.03.2017)

Někdy trochu podceňovaná upírská komedie R.Polanského krásně funguje od úvodního trikového záběru (který varioval J.Svěrák v Akumulátorovi 1) až po režisérovu typicky pesimistickou pointu. Skvěle navozená zimní atmosféra, spousta vizuálních gagů, které ovšem neruší hororovou podstatu příběhu, krásná S.Tateová a dva popletení „neohrožení zabíječi upírů“, rozvrstvení upírů na aristokratickou smetánku a plebs…jenom pozor, občas v televizi uvedou nejen ořezanou (to je pravidlo), ale také podivně zkrácenou (jen 91 min.) verzi. (26.02.2007)