Muž menom Ove

Tak tohle mě opravdu dostalo. Ze začátku mi to připadalo trochu divné a čekala jsem nějaký skvělý severský sarkasmus, které tady je na můj vkus málo. Ale vtip o Audi "Čtyři nuly na kapotě a pátá za volantem," mě dostal. Na konci jsem byla celkem na měkko, což se u mě stane tak jednou za rok. Takže za mě super! (07.01.2017)

Skandinávské mainstream filmy mají vděčného českého difáka, protože mluví jejich jazykem, nebojí se černého humoru, nepotrpí si na velká gesta a poslední dobou i svými zápletkami s přivřením obou očí mohou budit dojem, že sledujeme konečně produkčně ošetřenou tuzemskou tvorbu. Jinými slovy mám dojem, že za úspěchem filmové Skandinávie v našich humnech je aktivování módu sebelži diváka, kde je nahrazený obvyklý altruismus "na český film slušné" za osobní pýchu "byl jsem na dobrém severském filmu", přičemž ještě přihrají dotyčnému punc filmového fanjšmekra a objevitele. Nicméně cílová skupina je u obou variant stejná. Jasně, oproti malému slizkému dog-eat-dog názorovému rybníčku českého hlavního proudu je filmový sever názorově progresivnější, přičemž se nebojí otřít o veškerá "kontroverzní" témata, jako přistěhovalectví, homosexualita a zkrátka celá proměna světa očima starého konzervativního pragmatika, každopádně stále akorát zpracovává do úmoru těženou empatii k postavě na čisté úctě ke staří. Jinak totiž není u protagonisty jediný důvod napojit se na jeho vlnu, protože je to skutečně nesnesitelný hajzl, který nemá jediný charakterový rys, který je schopný zaujmout. Právě proto je budována empatie na základě neskutečně parareálných flashbacků o jeho lásce ke své ženě, která zřejmě musí trpět něčím jako hypertrofovaným altruismem, protože jinak fakt nedává smysl, jak se může sympatická, vzdělaná, mladá žena zahodit s autistickým morousem, který se permanentně tváří jak Albert Fish. Dojetí je pak mačkáno z diváka kontrastem současné starcovy osamělosti ve srovnání s oněmi flashbacky, které jsou tak přepjaté, že například hrdinova žena se v každé scéně, při každé situaci směje, div se mi neprokousala skrze monitor. Čte si a směje se, jde na autobus, směje se, jí polívku a směje se. Uff. Dohozené řešení celého příběhu, které apeluje na silnou sousedskou soudržnost v satelitních předměstských domcích mě též dohání k sebevraždě a jasně naznačuje, pro koho je tohle dobrodružství určeno. (15.03.2017)

Medvěd medvědí, dědek jeden bezcitnej a podobně bych si myslela o Ovem. Ale postupně jsem začala roztávat jak ledy na Aljašce spolu s ním. A jak někdy mám tendence posouvat film kvůli nudě, tak tady jsem si vychutnávala každý okamžik a byla jsem zvědavá s každou další minutou jak to bude pokračovat. Zabydlela jsem se tam a sledovala, jaké změny probíhají v jeho životě. Přistěhování imigrantů s půvabnou těhulkou, jak naloží s gayem a co to kolo, které chtěl jeden kluk spravit pro dívku? Jeho promluvy u jeho drahé ženy, kde si i lehnul, aby mohl být co nejblíže a třeba jen tak položil ruku na pomník, jako kdyby dýchala vedle něj. Postupné odhalování jeho minulosti tam bylo velmi pěkně zasazené a tak jsem jako divačka mohla postupně odkrývat skutečný charakter muže, kterým byl ten zpočátku protivný Ove. Nemohu se nezmínit o jeho přátelství s kamarádem a jejich eskapádách s auty, to jsem se opravdu pobavila, protože tam perlilo to mužské ego ve velkém. Ach ano, bylo tam klišé, bylo to místy patetické, ale moje srdce na to reagovalo a to je podstatné, navíc mám pro severské filmy slabost, tečka. (03.09.2016)

Oveho postihnutie nie je ničím výnimočným, i keď jeho prejavy sú v tomto filme (asi úmyselne) zvýraznené až do podoby karikatúry. Ide o paniku seniorov sledujúcich, ako sa svet bez väčších problémov pohybuje ďalej a oni už nie sú pripojení. Muž menom Ove je filmom, ktorý si nekladie vysoké ciele. V pokojnej nálade (s nutnými výbuchmi) plynie do nejakého rozprávkového konca. Rolf Lassgård zvládol svoju úlohu presvedčivo. Aj slniečkári môžu byť spokojní, pretože v rámci politickej korektnosti bola obsadená iránska rodina, mihol sa tam aj gay, takže to bolo v súlade s predstavami EÚ. Nenašiel som však ani jeden dôvod, aby som filmu pridal štvrtú hviezdičku. (07.01.2020)

Seveřané vždy uměli točit zajímavé filmy, ale od stoletého staříka získali velmi zajímavý typ černého humoru. A Muž jménem Ove je přesně film s tím typem humoru a stylem vyprávění. Bohužel je to až po staříkovi a tudíž už to není tak originální, ale přesto je to velmi kvalitní film, který nejde nemít rád. Je to výborný příběh, který mně hodně bavil a vzal u srdce. A dlouho mi zůstal v hlavě, což j dobře. Je to příběh nevrlého starého pána, který je ohromný puntičkář. Celý film se Ove snaží spáchat sebevraždu, ale vždy mu to něco překazí (přesně si nemohu vzpomenout, ale v nějakým filmu už to bylo též). Je to film, který má co říci a naštěstí tím to nestačí. A určitě si zasloužil být v nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, i přes to že to nevyhrál… 80%. (21.03.2017)