Město iluzí

Vida, v roce nádherného Zpívání v dešti vznikl ještě jeden povedený film o filmu, který by v diváckých seznamech 'chci vidět' určitě scházet neměl. Pyramidově vystavěný příběh, směřující skrze tři retrospektivní roviny k vyvrcholení a ke kousavému vyobrazení továrny na sny a jejího mocenského papaláše (Kirk Douglas se tu zase našel), sice nedokáže přijít s nějakým zásadním překvapením ve své odhadnutelné výstavbě, ale to ani moc nevadí. Skvěle se na to kouká, herci jsou výborní a jednotlivé epizody dostatečně zajímavé, aby pozornost publika bez klopýtání udržely. Klasický Hollywood ve své plné kráse, byť zvnitřka hořce obrácené naruby. 80% (04.05.2020)

K hollywoodské tvorbě jsem byl dříve skeptický a přestože u této její zlaté éry uznávám jisté kouzlo, vyhledávám jí spíše sporadicky a pár klasik (např. noir-filmy s Bogartem) mě v minulosti i zklamalo. Město iluzí je ale jeden z případů, pro který se mi oplatilo zahodit veškeré předsudky, stejně jako v Sunset Boulevard ocenit jedinečnou možnost doslova se podívat do tvorby z téhle továrny na sny či iluze v až netypicky otevřené sebereflexi a užít si tento výlet stejně jako samotný příběh a herecké výkony. Na to, jaké jsem měl dříve o této tvorbě mínění (ač je zajímavé, že zatímco existence tohoto filmu ho spíše vyvrací, jeho samotný obsah paradoxně spíše potvrzuje :o)), neubránil jsem se zase překvapení. Vyzdvihnout musím už jen to, jak uvěřitelně působí i postavy, které zde rozhodně nejsou černobílé. Průbojný producent Jonathan je všemi za své jednání s lidmi, které po skončení jedné spolupráce neváhá zahodit pryč jako použitý papír, nenáviděn, na druhé straně všem těmto lidem pomohl se dostat na výsluní a jeho tvůrčí a režisérská práce se skvěje řemeselnými kvality či novátorskými nápady. Kirk Douglas tuto postavu ztvárnil úžasně a působil chvílemi až odpudivě, zároveň však po celou dobu charismaticky a po Esu v rukávu mě v rámci stejného období tady dostal Douglas už podruhé (a asi bych se měl s ním podívat na více filmů), ale skoro stejně mě dokázali upoutat hereckým výkonem a kouzlem své osobnosti Barry Sullivan a Dick Powell. Dvouhodinové vyprávění z filmařského zákulisí mělo minimum slabých míst, možná se chvílemi táhlo během romantické linky, ale na své úrovni, zajímavosti či napětí ani tehdy moc neztrácelo. Zážitek. [90%] (02.09.2022)

Podľa na to nie je najlepší film ani Douglasa, ani Minneliho. A niektoré filmy o Hollywoode a jeho temných stránkach ma emocionálne zasiahli viac. Ale musím zohľadniť fakt,že sa scenár inšpiroval Selznickovým životom a niektorými reálnymi historkami hollywoodskych tvorcov. Hlavnú postavu vnímame z väčšej časti ako negatívnu, na druhú stranu ale dáva svojim antagonistom pocítiť, o čom je život z lepšej aj horšej stránky. Proste ak by ho od začiatku brali takého, aký je, respektíve by o ňom vedeli viac, nemuseli byť až tak sklamaní tak z jeho ľudskej stránky a viac by si vážili jeho podiel na ich úspechu. Ja by som bol ale samozrejme tiež v ich pozícii urazený :) 70% (17.03.2016)

Pripomína to poviedkový film, ktorý má síce jednu dejovú líniu, ale nekompatibilné príbehy. Snáď možno herecké výkony pomôžu k lepšiemu výsledku snímku, ale nie veľa. Veľa sa tu vraví o tom, že je to jeden z najlepších filmov o Hollywoode. To by ste mali ale vidieť ALL ABOUT EVE, SUNSET BOULEVARD či ED WOOD. (05.10.2015)

Typický Hollywood 50. rokov, so všetkým, čo k nemu patrí. Masívne poňatá štúdiovka, solídni herci na čele s Douglasom a veľké kvantum dialógového textu. Akurát ten príbeh prerozprávaný formou troch flešbekov, ktoré mi pri filmoch väčšinou nešmakujú, je taký menší kameň úrazu. Všetko je zasadené do filmárskeho zákusia, ktoré bohužiaľ pôsobí umelo, nablýskane a nie reálne. Chvalabohu za Douglasa, ktorý je vždy famóznym ťahúňom, má šmrnc a vie aj z nudnejších pasáží vyťažiť niečo viac. (28.08.2022)