Honey Boy

(5/10). Film, který je hlavně pro lidi, kteří ví kdo je Shia LaBeouf, chtějí nahlédnout do jeho dětství a trochu i pochopit jeho závislost na alkoholu. Snímek to je velmi osobní plný silných a nepříjemných momentů. Mě osobně to moc nechytlo, ale za odvahu Shiy a za nápaditý soundtrack dávám průměr. (16.04.2020)

"NEBYL BYS TADY, KDYBYCH TI NEZAPLATIL." Shia LaBeouf, asi v rámci terapie (jsou-li bulvární zvěsti pravdivé, potřeboval ji jak sůl), sepsal tenhle sugestivní trip do svého dětství a aby té schizofrenie nebylo málo, zahrál si svého otce... Nemyslím si, že je to špatné, ale abych se cítil více zasažen (nebo pohlcen), muselo by to být více otevřené a ne tak striktní. Na druhou stranu chápu, že to, co by bývalo mělo význam pro diváka, nemuselo mít význam pro "pacienta". 60% (05.08.2021)

Honey Boy je průměrně natočený film o problematickém vztahu mezi rodičem a jeho dítětem - v tomto případě mezi otcem a jeho synem - který nijak výrazně nevybočuje z řady jemu žánrově a tematicky podobných snímků. Herecky je to zahrané vcelku dobře a scénář není úplně špatný, ale měl jsem pocit, že se z toho dalo vytřískat víc - alkoholismus, pár pohlavků a pěkná nálož sprosté mluvy nejsou vždy zárukou silného příběhu. Místy tam byly ty emoce cítit, závěr mi však přišel takový jalovější. (11.07.2020)

"I'm going to make a movie about you." "Then you got to lay the grudge down, or I'm gonna fuckin' kill you. Just make me look good, Honey Boy." ____ Shia LeBeouf mě baví čím dál víc (viz. loňská feel-good pecka 'Peanut Butter Falcon' a sportovní drama 'Borg/McEnroe') - po kariérním fiasku a zaškatulkování s explozivní žumpou jménem Transformers, se stejně jako např. Nicolasi Cageovi, Robertu Pattinsonovi, anebo Danielu Radcliffovi, diametrálně vytříbil vkus z hlediska selekce kuriózních rolí, a mnohdy až bizarních, anebo nezávislých artových projetků. Přičemž snímek 'Honey Boy' je Shiův vyloženě osobní a vlastní počin - neboli autobiografická výpověď o niterném marasmu způsobeném jeho impulzivně agresivním otcem (jehož si Shia excelentně střihnul s cynismem sobě vlastním), a celkově o intuitivní aporii, která doprovázela jeho komplikované dětství - slepičí exkrementy nevyjímaje.... Režisérka Alma Har'el pojala dané retrospektivní téma formou implicitního minimalismu, která je doplněná emblematickými fantazijními sekvencemi s purpurově neonovým vizuálem, jejichž symbolika má až esotericky melancholické vyznění (ačkoliv jsou velice sporadický). Spíš než tragikomedie je 'Honey Boy' nefalšovaný intimní drama, který si Shia s Almou uzpůsobili k obrazu svému, a snímek tak solventně působí dojmem nezávislý artovky - což se musí prostě cenit, byť je značně nekonzistentní. Vše je skvěle zakončené skladbou od Boba Dylana.... Verdikt: 7,4 pedantských otčímů z 10 [#TADYVARY] (12.07.2020)

Shia LaBeouf je můj oblíbený herec už odmalička, viděl jsem ho ve filmech už od jeho dětství, a tak mě zajímal i tento film, který sám napsal a který má pojednávat o jeho dětství. Shia své dětství neměl jednoduché, a asi i proto se teď v dospělosti chová tak, jak se chová. Bohužel tento snímek nám toho zas až tolik nepoví. Jsem z toho zklamaný, jelikož jsem se na film těšil, ale vidíme zde pouze malou část děství, řekl bych, že jeden rok, navíc se zde vůbec nedozvíme, proč Shia nebyl s matkou, ale byl s otcem. Já jsem z toho zmatený a moc jsem to nepochopil. Ale oceňuji, že pro Shiu je to určitá forma terapie, v rámci své léčby, kdy mu zjistili posttraumatickou stresovou poruchu. (03.04.2021)