Mulholland Drive

Největší kvalitou Lynchových filmů je pro mě skutečnost, že si i po několikátém zhlédnutí zachovají svoje TAJEMSTVÍ. Podařilo se mi konečně sehnat Mulholland Dr. i jako devadesátiminutový TELEVIZNÍ PILOT, který obsahuje jen málo neviděných záběrů, má v některých scénách jinou hudbu, samozřejmě televizní obrazový formát a pauzy pro reklamy, ale donutí vás ještě víc nenávidět televizní producenty, kteří tomuhle projektu nechtěli dát zelenou. Taky vás donutí přemýšlet, jestli by se seriál ubíral stejným směrem jako film po dvou třetinách (televizní snímek končí objevením těla Diane Selwinové a proměnou Rity v blondýnu) nebo jestli by zůstala zachována přímočarost a přehlednost jednotlivých dějových linií atd. Nakonec buďme rádi, že máme "alespoň" celovečerák, jeden z Lynchových nejlepších, na který se můžu dívat znova a znova... (30.11.2007)

Velmi obtížně se k filmu, jako je Mulholland Drive píše komentář. Jedná se o mistrovské dílo, v němž si David Lynch pohrává úplně se vším. S příběhem, charaktery, dějovými liniemi, se skutečností, představami. Pohrává si s divákem, nechává ho, aby postupně propadal jeho hře, láká ho do jejích tajemných a nebezpečných osidel a zákoutí. To vše, aniž by mu podal jednoznačné, logické vysvětlení. Mulholland Drive nelze interpretovat jediným způsobem. Nabízí se spousta variant, z nich může být správná pouze jedna. Nebo všechny, nebo či snad žádná? Snímek mi dával smysl do doby, než jsme prostřednictvím hlavní ženské hrdinky nahlédli dovnitř oné tajemné modré krabičky. Poté se vše paralelně obrací a děj se odvíjí zcela jinými směry. Nyní přestává vše dávat smysl. Nyní se také možná vše vyjasňuje. Co je skutečnost, co jsou představy? Skvělé obsazení zcela odlišných charakterů. Naivní a dobrosrdečná Naomi Watts, které si chce splnit si svůj sen, stát se slavnou herečkou. Záhadná žena, s dokonale nádhernou aristokratickou tváří, Laura Harring, která při podivné nehodě ztratila paměť. Všem zájemcům doporučuji knihu David Lynch Temné stránky duše, v níž se celá kapitola tomuto dílu věnuje a zhruba na deseti stránkách filozoficky rozebírá samotný děj. Je to natolik složité a komplexní a pochopit všechny souvislosti a vodítka vyžaduje jistou dávku úsilí. Potom však možná budete Mulholland Drive rozumět o trochu více. Nebo méně:) (11.02.2013)

Prelínanie reality so snom. Tak v tom je Lynch majstrom a tu nám to ukázal. Nesnažte sa film pochopiť, lebo aj tak ho nepochopíte. Nechajte sa len unášať tou geniálnou réžiou a atmosférou, ktorá v Mulholland Drive je. Lynch sa tu pekne pohráva s diváckymi myšlienkami, a to sa mi natom veľmi páčilo. Niektoré scény ako rozhovor dvoch mužov vo Winkies, alebo kabaret Siléncio ma totálne odrovnali, a priklincovali do sedačky. Film si drží svoje tempo a stále ponúka nejaké nové záhady, a stále drží diváka v napätí, a núti ho sa sústrediť a rozmýšľať nadtým čo vlastne pozerá. Určite tento film patrí medzi vrcholy Lynchovej tvorby. (03.05.2012)

Moje první setkání Davidem Lynchem (bohužel jsem nevěděl s kým mám tu čest). Příběh se pomalu rozjíždí, pak se začíná rozvíjet, lehce zaplétat a najednou...se začínám topit ve směsici zdánlivě nelogických scén, pestrobarevných výjevů, obrazů, které obrátí dosavadní děj vzhůru nohama, snažím se něčeho chytit, ztrácím pevnou půdu pod nohama, nemůžu rozpoznat, co se vlastně dějě, najednou film končí a já nevím, co se vlastně právě stalo. Nejdřív jsem měl chuť dát jen podprůměr za to, co si to vůbec režisér dovolil, ale pak mi začalo docházet, že právě tohle bylo účelem. Přemýšlel jsem o tom pořád dokola s finálním přiznáním, že jsem to prostě nepochopil, režisér si se mnou dělal co chtěl a totálně mě zarazil do křesla s otevřenými ústy a nechápavou, lehce rozlobenou grimasou ve tváři. To se mi ještě u žádného filmu nestalo, takže nakonec hodnotím plným počtem (1* navíc za neuvěřitelnou atmosféru, 1* za Naomi, 1* za režisérské umění mnou dosud neobjevené). (19.02.2008)

Pro pochopení opravdu tvrdý oříšek, se kterým by si neporadila ani veverka z Doby ledový. Lynch hraje s divákem nerovnou hru a každému to nemusí být po chuti. Že se neohlíží na tržby a jede si pořád to svoje, to na Lynchovi oceňuji, ovšem distributoři Mullholland Drive asi nadšením ze sedmimilionové tržby v USA neskákali. Ironicky řečeno - být jimi, vyhlásím třeba soutěž "Kdo pochopí tento film, vyhrává společnou večeři s Mistrem Lynchem osobně". Nic by je to nestálo, protože by na ní nikdo nepřišel a postarali by se aspoň o zajímavou reklamu. Lynch nejenom, že nedává odpovědi (a to je dobře), ale on nedává ani žádná vodítka k pochopení jeho vizí. Pouze mlží, ale velice zručně. Prvních dvacet minut jsem se těžko dostával do dění na plátně,ale postupně si mě Lynch omotával kolem prstu a já hltal jeden výjev za druhým. Nepídil jsem se po vysvětlení, celé jsem to bral jako sled minipříběhů, které - možná mají a možná ne - nějakou souvislost. To sestavování střípků mně bavilo, přijal jsem Lynchovu hru. A proč tedy nedám za 5*..? Protože závěrečnou půlhodinou to Mistr PŘEHNAL. Všechno má své hranice. I Lynchovy hádanky a dějové veletoče. Úplně vidím, jak se Lynch královsky baví nad všemi diskuzemi "o čem to bylo". Opět si z diváků vystřelil a opět mu to prošlo.......A mimochodem, Naomi Watts je tady herecky i vizuálně úžasná. (16.03.2004)