Královnina smečka psů (útržek anglický) (E01)

zajímavé, že u obou útržků vidíme královny, které pod tíhou moci vypadají zcela prosty jakýchkoli emocí - a to královna Alžběta zrovna vyslechne rozsudek smrti nad svým o mnoho mladším dlouholetým milencem. Na minimálním prostoru, s minimálním pohybem a v pouhé čtveřici se dá uhrát velmi mnoho. Bohužel, jako v každém dílu série útržků nechybí veledůležitá zcizující a zbytečná vypravěčka. (28.02.2016)

Pominu-li už samotnou volbu historického pozadí, zůstává nám ještě volba herců a jim do úst vložených dialogů. Vše vysoce převyšuje vše, co jsem doposud v televizní tvorbě viděl. Klobouk dolů nad tak propracovanou inscenací. Naposledy mne takhle dostala inscenace Španělé v Praze. Kdo má rád dialogy, kde jediné slovo není zbytečné a navíc ho lze vykládat různými způsoby, toto je ten správný film pro něho....100% (30.12.2011)

Daněk s tou historickou látkou prostě uměl...protnutí velkých dějin s rovinou komorního dramatu...dobré postavy, dobré dialogy, dobří herci...hutné a vtahující...zavání to divadlem, ale tady to spíš beru jako charakterizaci nějaký kategorie než kritiku...režijně je to vhodně uměřený a funkční...a Vetchý ukazuje, že nemá zas tak omezený rejstřík, jak by se mohlo na první pohled zdát...se zbytkemv pohodě drží krok...naopak veleslavná Jirásková mě trochu iritovala svou důležitostí....naštěstí je tam jen jako vypravěčka...mrzí mě, že tyhle inscenačky z televize vymizely...je to možná oldschool, ale pokud by se to udělalo dobře, svoje diváky by to určitě našlo... (08.01.2012)

I intriky mohou být zábavné, když je do televizní hry zpracuje Oldřich Daněk. Nejdříve spolu piklí duo Kostka, Vetchý, pak se přidá Němec. Jenže pak následuje zatmění slunce, hromobití, zemětřesení a na scénu vstupuje charizma. A to charisma jde setsakra dlouho a teprve po nějakém čase za ním přijde jeho majitelka Jana Štěpánková. A od té chvíle je před kamerou sama, byť jsou před ní ve skutečnosti čtyři. (02.02.2013)

No prosím, jedna místnost, čtyři lidi a přitom tak nádherný výlet do kousku anglických dějin. Vybroušené dialogy, tanec na hranici vzájemného přátelství a nenávisti, otázka, zda jsme či nejsme na stejné lodi se závěrečnou kouzelnou větou "Možná že už hoří psinec." A cením si scénáristy Oldřicha Daňka, protože v hlášce "Ten skotský rachitik, co miluje chlapečky, se už vidí na mém trůně" je prakticky celý životopis budoucího anglického krále Jakuba I. (11.09.2009)