Korzet

Ve Fincherově adaptaci A Girl with a Dragon Tattoo je krátká scéna, kde po infarktu stařešiny bohatého rodu, se jeho odcizení příbuzní sejdou v čekárně nemocnice. Jedna z nich, asi šedesátiletá žena, ze které od začátku vysloveně prýští její zbohatlická nadřazenost, si zapálí cigaretu. Přijde k ní zdravotní sestra a a upozorní ji, že zde se kouřit nesmí. A ta ženská neřekne ani slovo, jenom se na dvě vteřiny podívá na onu sestru. A v tom pohledu je tak monumentální míra povýšené arogance a pohrdání, že jsem okamžitě chtěl mít na stole spin-off jenom o ní. A mám ho! A nezapomínám být vděčný. K naprosté satisfakci mi zde stačilo, aby Vicky Krieps prostě akorát neslezla z plátna, což naštěstí bylo splněno. Vychutnával jsem si každé gesto, každý posunek, ten sebemenší pohyb jakékoli části jejího těla. To vše je navíc v perfektním souzvuku s tempem filmu, které jak se blíží svému závěru, zpomaluje až téměř zastaví. A v těch momentech je nejlepší. Bez těch hýčkaných anachronismů, které nejsou ani zajímavé, ani originální, bych se sice obešel, ale jakmile si Krieps připálí další cigaretu, jsem prostě bezbranný. (13.02.2023)

Předně: Vicky Krieps je fenomenální herečka. Podává jeden z nejlepších hereckých výkonů, který jsem kdy viděla. Pohybem hlavy, hloubkou pohledu, jemným gestem dokáže stvořit portrét, jako bychom nejenom císařovnu viděli a znali, ale jako bychom ji dokázali číst i skryté myšlenky. Zobrazila ženu, která nutně nemusí být sympatická, ale přiměje diváka, aby jí rozumněl. Zdatného spoluhráče má Sissi ve Florianu Teichtmesterovi v roli Franze Josefa. Ti dva jsou perfektní pár právě tím, jak dokazují, že spolu nikdy pár tvořit nemohou. Aspoň ne šťastný nebo aspoň souznějící. Přestože se evidentně mají rádi a chovají k sobě úctu, tihle dva spolu být nemohou. Zatímco Franz Josef si dobrovolně nalepuje své mopsí licousy, aby je předvedl davu a hrál tak císaře, Sissi korzet natáhne jen s obrovskou nechutí a jeho svázanost ji zraňuje nejenom fyzicky ale i psychicky. Franz Josef zná svou povinnost a chce jí dostát, přestože ji možná považuje za archaickou. Sissi ji zná taky, ale její naplňování z ní vysává život, a tak se jí doslova za každou cenu vyhýbá. ____ Snímek neukazuje dramatické historické zvraty a velké dějiny, je psychologickým obrázkem zaměřeným hlavně na císařovnu. Nemá za cíl historickou věrohodnost, i když evidentně z historie vychází. Jde o intimní vyprávění a ve střední části se mi to už jevilo poněkud samoúčelné. Přesto už jenom kvůli ohromujícímu hereckému umění hlavní představitelky a všech, kteří jí sekundují, stojí snímek za vidění. SHRNUTÍ: Když z nesmyslných důvodů nemůžeš přestat nosit korzet, přestože nemůžeš popadnout dech. (16.05.2023)

Lehce anemická záležitost tak nějak napůl nakročená k radikálnímu feministickému statementu a napůl k tradičnější impresi ze života celebrity, která boří zažité představy o krásné císařovně. Krieps je opět vynikající, ale režijně to dost kulhá, je to upracované a občasné provokace typu chlapa s náušnicí, zapomenutého mopu nebo moderní hudby to úplně nespasí. Kreutzer se vrací k oblíbenému tématu ženského neklidu, překonávání vnitřní sešněrovanosti, přidává kus císařské impotence a mrtvolných habsburských konvencí. Vlastní korzet konceptu to ale úplně neprodýchá a výkřik vzdoru v tom spíš zaniká. (01.07.2022)

Ony všechny ty variace na žánrové zařazení mezi historická/životopisná dramata v různých popiscích k tomuto snímku jsou velmi zcestná. Korzet si jednak vykládá reálný příběh Alžběty Bavorské ve velmi svébytném, spíše fikčním podání, a pak je taky potom vším, jenom ne nudným a konvenčním kostýmním dramatem. Citlivě vyprávěný příběh dává nakouknout pod závoj přetvářky až do nitra lačnícího po seberealizaci a emancipaci, což skvěle podtrhuje v Cannes oceněná Vicky Krieps svým hereckým výkonem. Zajímavé jsou pak režijní vychytávky, které skrz různé kulisy a zvolený soundtrack úmyslně divákovi nabourávají hranice mezi historickým obdobím, kdy se děj filmu odehrává, a relevantní současností. [KVIFF 2022] (22.07.2022)

Rebelie v mezích slušnosti, ze které nevyplyne nic nad rámec předvídatelně jednoduchého poselství. Korzet je tedy opravdu jen solidním kostýmním dramatem, díky němuž se lze spravedlivě pohoršit nad tím, co jsme chápali i před jeho zhlédnutím. Více zde. (17.02.2023)