Réžia:
Martin ScorseseKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Robbie RobertsonHrajú:
Leonardo DiCaprio, Robert De Niro, Lily Gladstone, Jesse Plemons, Tantoo Cardinal, John Lithgow, Brendan Fraser, Louis Cancelmi, Tatanka Means (viac)VOD (2)
Obsahy(3)
Neuveriteľný príbeh podľa skutočných udalostí o bohatých Indiánoch, nekonečnej ľudskej chamtivosti, vlne hrozných zločinov, ktoré spočiatku nikto nechcel vyšetrovať, a láske, ktorá sa môže zrodiť z tých najnižších pohnútok. (Cinemart SK)
Videá (14)
Recenzie (579)
V rovině pohledu na k záhubě odsouzenou komunitu hutné, teskné, od režiséra typicky kousavé a chvílemi strhující. Ve stejně výrazné rovině rodinné ságy ze starých nedobrých časů ale ve všech ohledech slabší. Charakteristika ústředního trojlístku je totiž téměř od začátku jasně daná, mezi řádky je toho skryto jen málo a ve chvíli, kdy se přestane před divákem halit i poslední detail, je hotovo. Od té chvíle už nedává smysl důvěra konkrétních vztahů a tím pádem ani motivace zásadních činů v posledním aktu. A tím spíš pak nerozumím, proč tenhle měsíc kvete půlčtvrté hodiny, když by se všechny pohnutky i pointy vešly do dvou a nepřišel bych o významy ani hloubku. Čímž se dostávám k tomu, jak moc Scorsese miluje rozhazovačnost a formální rozmazlenost. Tam, kde má být stádo, je několik stovek krav, kde má být davová scéna, jsou lidi od obzoru k obzoru a tak (hlavně v úvodu) pořád dokola. I DiCaprio je tentokrát až nadužívaný a možnosti jeho zlomeného výrazu, jakkoli jindy dokonale funkčního, přetíženy, protože je divákovi téměř cpán před oči ve všech emocionálních extrémech. Chápu opájení se možnostmi kinematografie, ale na rozdíl od daleko chytřejšího Irčana, podobně rozvážné a opatrně jedovaté americké vzpomínky, tenhle kotouč podruhé už roztáčet nebudu. ()
Na první pohled stejné symptomy jako měl Irishman. Scorsese už nedokáže ve svých posledních filmech stupňovat, či alespoň držet tempo vyprávění příběhu a tím pádem diváka v zápřahu. Když k tomu z druhé strany přibude obludná stopáž, problém je na světě. Ačkoliv mají Killers of the Flower Moon nezpochybnitelnou výpovědní hodnotu, umělecký rukopis i dramatické ambice, těch 200 minut bylo z větší části protrpěných a to i navzdory tomu, že DiCaprio s De Nirem herecky doslova koncertují. ()
Bolestivá, nechutná a znepokojivá sonda do malého úseku amerických dějin, na který by mnozí raději zapomněli. O to důležitější je, že Martin Scorsese tuto veskrze monumentální dobovou fresku o utrpení Osedžů natočil. Nedívalo se na ni lehce, ale rozhodně ne kvůli obrovské stopáži. S tou jsem neměl problém vlastně ani na chvíli, příběh ve spolupráci s úžasně autentickou dobovou atmosférou mě absolutně pohltil. Jediné, co bych možná v tomto kontextu vytkl je, že při délce, jakou už film měl, se scénář mohl věnovat hlavnímu tématu ještě detailněji, protože rozsah zla a absolutní nepravosti, které se v 20. letech Osedžům děly byl (doopravdy) nepochopitelně ještě mnohonásobně větší než to, co jsem viděl a z čeho jsem už tak byl naprosto zhnusený. Anebo, vzhledem k tomu, že chápu, že by se v takovém případě z příběhu mohla lehce stát rozbitá koláž, kde by chyběla pro diváka potřebná osobní emoční investice, se mohl film k rozsahu alespoň vyjádřit v závěrečném shrnutí událostí. To je ale spíše taková maličkost a uvádím to jenom pro kontext, aby třeba někdo, kdo by si třeba po shlédnutí myslel, že vraždění probíhalo víceméně jen ze strany jednoho člověka a jeho pohůnků a víceméně jen v jedné rodině, věděl, že to tak nebylo. Z hlediska filmového vyprávění, kde je většinou potřeba mít nějaké hlavní postavy, nějakou dramaturgii, dramatické oblouky, soudržnost a jak jsem už napsal diváckou "investici", je zcela pochopitelné zjednodušení. A nutno říct, že přesto Scorsese nezapomněl film orámovat širším kontextem (i když bez toho aniž by se k tomu dále vyjádřil), díky čemuž jsem byl zaháčkován do této tragédie epických rozměrů téměř okamžitě. Úžasná výprava, kostýmy, kamera samozřejmě mocně dopomáhaly. A v neposlední řadě, bez civilních, ve správné chvíle utlumených nebo naopak emočně výrazných a syrově autentických hereckých výkonů, by příběh člověka nezasáhl takovou silou hluboko v duši. Vlastně v tomto ohledu můžu mluvit hlavně o Lily Gladstone, která byla opravdovým srdcem filmu. Doufám, že tu sošku vyhraje. Za ní pak ovšem hrdě kráčí neselhávající De Niro, ačkoliv v úplně opačné roli. A DiCaprio? Přiznám se, ten mě překvapil ve více než jednom ohledu. Pozitivně i negativně (nebudu více upřesňovat :). Suma: Dějově a atmosférou hutné, velmi nepříjemné drama v opravdu velkolepém a výpravném zpracování. Další z řady nehezkých pohledů na americkou historii (kdyby jen filmy o negativních aspektech minulosti natáčely ve větším počtu i některé nejmenované jiné země... ale před něčím takovým vždy musí přijít nejprve jejich přiznání, že :), zároveň vlastně i na lidskou existenci a démony, které ji po celé dějiny provázejí, je jedno v jakém národě či zemi. V brilantním zpracování režisérské legendy, podpořeném hereckou elitou i méně známými, skvěle hrajícími herci. Jeden z filmů roku 2023. 9/10 ()
KONEČNĚ film zabývající se útlakem [nebo přesněji systematickým vyvražďováním] původních amerických obyvatel – navíc s precizní filmařinou tý nejvyšší jakosti od mistra filmových gangsterek, Martina Scorseseho. I přes svou 3 a půl hodinovou dýlku jsou KILLERS OF THE FLOWER MOON strhující kriminální baladou a smutnou připomínkou systémovýho rasismu, která se v kinech objeví jednou za uherskej rok, a o to víc si ji cením. Nic nechybí, nic nepřebývá, žádná scéna není nadbytečná, natožpak zbytečná, všeho je tu tak akorát. Jen tak dál, Marty! ()
Scorsese ide do absolútnej, vzťahovej hĺbky. Dejovo ide o jeden z najpomalších filmov, s akými som sa stretol, pričom pri sledovaní tohto počinu extrémne závisí od aktuálnej “nálady” či vyslovenej ochote tolerovať nulovú akciu, ktorú plnohodnotne nahrádzajú rozsiahle dialógy. Divák by mal vedieť, že musí čakať takmer dve a pól hodiny, kým sa konečne ako-tak začne niečo diať a ani to ako-tak, nebude žiadna extra zábava. Mňa osobne snímok proste bavil, no rozhodne nesadne každému. Na toto treba veľa trpezlivosti a hlavne dobré náladové rozpoloženie, či poznanie Scorseseho tvorby, lebo inak je to pre väčšinu absolútna strata času. Tri a pól hodiny je proste vražda a tak dám každému radu zdarma. Koho snímok nenadchne do hodiny, vypnite to a ušetríte si ďalšie dve a pól. ()
Galéria (109)
Fotka © Apple TV+
Zaujímavosti (46)
- V denníku The Guardian nazvali film „eposom plíživého, existenciálneho hororu o zrode amerického storočia, strašidelným príbehom o kvázi genocídnych sériových vraždách“ a tiež ocenili „výkon tragickej sily“ Lily Gladstone. (Arsenal83)
- Lily Gladstone povedala, že pôvodná predstava filmu Scorseseho bola trocha iná, ale že vstup reálnych Osedžov do filmu výrazne zmenila jeho predstavy o tom, ako udalosti asi prebehli. (Arsenal83)
- V epilogu filmu se v roli rádiového herce objevil sám režisér Martin Scorsese. Celý epilog, kde rádioví herci před publikem shrnují konec příběhu, se pak odehrává v aule střední školy, kam Scorsese chodil – v Cardinal Hayes High School v Bronxu v New Yorku. Tento nápad na cameo režiséra vzešel z hlavy castingové režisérky filmu Ellen Lewis. (patbat)
Reklama