Tiesňové volanie

Obrovskou výhodou je, že film vás núti pracovať s vlastnou fantáziou a v tomto zmysle každý videl vážne úplne iný film. Stačí si len opisované lokácie predstaviť odlišne ako váš sused v kine. Sledujeme odvíjanie jedného záhadného únosu a postupne sa dozvedáme aj niečo o hlavnom protagonistovi. No a čakáme, akým spôsobom sa tieto dve línie buď pretnú, alebo budú aspoň spolu nejako logicky súvisieť. A dočkáme sa. Problém je viac v tom, že Tiesňové volanie je skôr materiál na hodku a jeho scenár síce ponúka netradične budované napätie, ale je viac menej tuctový. Mám pocit, že bodovať bude najmä tým, že ani vo finále nás kamera nezoberie do exteriérov, prípadne do úplne iného interiéru a tým pádom sa z neho stáva thriller alternatívny. Na veci to ale v mojich očiach až zas tak veľa nemení. (19.10.2018)

„TO JSOU POKYNY Z DISPEČINKU?“… „NE, BERU TO NA SEBE“… /// Další důkaz, že není třeba podrobně ukazovat všechno, čeho jsou lidi schopni. Prostě vo tom stačí mluvit… Lidi prostě jsou kreténi… a nebo houpací koně. Myslím, že lidi na tísňový lince vo tom ví svoje. Takže ze života. Zajímavej a hlavně nenudící konverzační thriller, s výborným momentem překvapení. Jednoduchej koncept, kterej potřebuje jen dvě věci: frajera, kterej napíše dialogy a uvěřitelnýho telefonistu. Čert vem menší logický fópá, já se bavil! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) V práci telefonuju a moje směny často končí smrtí. 2.) V Telefonní budce bylo zbytečně moc živo. 3.) Thx za titule „Sarinka.luc“ a „UniCorn“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (15.11.2018)

Vždy je radost sledovat scénář, který má na svědomí inteligentní člověk. Seveřané mají neuvěřitelný cit pro podobné snímky. Divák sleduje běžný pracovní den sympatického chlapíka na tísňové lince. Moc se mi líbilo, že na mě ze všech stran neútočily nějaké úžasné výmysly, nýbrž jsem sledoval takřka až rutinní postup při únosu, přesto to tvůrci zmákli tak dobře, že snímek dokázal být celou dobu velmi intenzivně napínavý. Hlavní hrdina jednal a postupoval velice logicky a věrohodně. Tedy minimálně zpočátku to byla pravda. Postupem času snímek přeci jen začíná rezonovat na hraně uvěřitelnosti. Divák společně s hlavním hrdinou odkrývá střípky skládačky a dává si před očima dohromady zcela zřetelný obrázek o situaci, která se kompletně celá odehrává na telefonu. Moc se mi líbil hezky vymyšlený zvrat. Celkově z mého odborného pohledu příjemně depresivní dánská nálož. Slabší 4 kousky. (30.07.2019)

Když celý film stojí na jediném chlápkovi, je potřeba, aby se vám - jedno jakým způsobem - zalíbil. Já z něj měla ale docela rozporuplné pocity. Ačkoliv mi přišlo, že podal herecky dobrý a uvěřitelný výkon, neskutečně mě štvala jeho nadřazenost a jednání se svými kolegy i lidmi na druhé straně linky. Dost mě to rušilo a výsledkem bylo, že mě zajímalo už jen to, co se děje tam, kam nevidíme. Dalo by se říct, že tenhle film je o jednom jediném okamžiku. A ten u mě zafungoval. Potom se to ale tak nějak nešikovně rozplynulo, najednou byl konec a mně to takhle prostě nestačilo. Slabší 4* (03.11.2021)

Parádní minimalistické drama. Sice je to jen "rozhlasová hra s obrazem", funguje to ale bezvadně ve všech klíčových aspektech - od hlavního protagonisty, přes napětí až po emoce a finální katarzi. A díky (logické) skromné stopáži, adekvátně svižnému tempu a hlavně důmyslnému scénáři, který chytře distribuuje zásadní dějové zvraty, film takřka nemá šanci nudit. Z extrémně skromných podmínek zase jednou vzešel opravdu dobrý produkt. Do (subžánrové) dokonalosti např. Telefonní budky mnoho nechybělo... 80 % (26.07.2018)