Tiesňové volanie

Rozhlasová inscenace roku 2018. Sympaticky "lindholmovsky" civilní. Zároveň však platí, že právě kvůli civilnosti jsou veškeré zvraty, na kterých to ke své škodě staví až příliš, dosti okaté od samého počátku. A, bohužel, se to nevyhnulo ani občasným logickým lapsům, které tu civilnost nabourávají. Ovšem zase až tak moc to nevadí, jelikož to záhy nabere natolik strhující tempo, že stejně není čas je řešit. (27.12.2018)

Subjektivně odtrpěné páchání dobra a Intenzivní hra kontrastů. Jak těch vizuálních v podobě světla a tmy v obou pracovních místnostech, tak zvukových v případě nervózního ticha i do morku kostí se zařezávajících vibrací či vyzváněcích tónů. Za nejatraktivnější devízu ale beru kontrast významový, kdy jediná věta na záznamníku dokáže na diváka dopadnout pokaždé úplně jinak. Nebudu se hádat, že nejde jen o dusivou žánrovku, ale tak povedenou, že se k sílící šeptandě rád přidávám. (29.07.2018)

Je to o nápadu, o jeho zpracování, o stoprocentně stísněné atmosféře jednoho call centra, kde je, pravda, celá řada nelogických situací. Ale vem to čert. Já těch 85 minut seděl se zaříznutejma trenclema a ani se nehejbal jak to bylo napínavý. Tísňově volání mě uzemnilo skvělými dialogy, omylnou hlavní postavou a momenty, které se mi jednoduše zařízly pod kůži. Další minimalistická kvalita, na kterou jen tak nezapomenu. (29.07.2018)

"Služba na telefonu stojí za hovno." Neznám závazný pokyny dánskýho policejního prezidenta, ale podle toho, co jsem viděl, tak opilci nemají nárok na přivolání policejní hlídky, policisté podezřelí z vraždy jsou uklízeni na operační střediska a policista po konzumaci jednoho pětipiva je oprávněn řídit služební vozidlo, aby se mohl bez povolení vloupat do domu podezřelýho. To jen tak naokraj k tomu, co mě pobavilo. Jinak to samozřejmě bylo napínavý drama, docela mě to i bavilo, ale co znám kluky bojující na tísňový lince, tak to fakt nejsou uplakaní empatici, ale cynický hovada, který ví, co mají říct, komu to mají předat, koho o tom mají vyrozumět a rychle to vypustit z hlavy. A tak to má být, pokud člověk nechce pravidelně navštěvovat MUDr. Chocholouška a jeho houfnici. (14.10.2021)

Večerní směna se chýlí ke konci a policista Holm už se psychicky připravuje na další den, kdy ho čeká důležitý soud, který rozhodne o jeho dalším osudu. Celý den strávil řešením telefonátů od feťáků, kteří volají o záchranku, či zákazníků okradených šlapkami. Krátce před koncem směny však přijme telefonát od vyděšené ženy, kterou prý kdosi unáší pryč od jejích dětí. Od první chvíle je zřejmé, že tohle nebude rutinní telefonát, ale jak moc si bude muset nakonec Holm sáhnout na dno svých psychických sil ve snaze vyřešit za pomoci kolegů v terénu celý případ tak, aby pro všechny zúčastněné zůstal alespoň kousek naděje, o tom se mu ani nesní. Film, který dokonale funguje jako psychothriller i osobní drama a který největší síly dosahuje díky tomu, že nechá pracovat divákovu fantazii. Jako hlavní hrdina Holm jsem i já byl odkázán na vzrušené hlasy v telefonu patřící ženě, muži a dítěti a občas policejnímu kolegovi, takže jsem si celou scénu mohl jen představovat podle zvuků (jízda auta, déšť, otevírané dveře) a hlasů (scéna, kdy Holm slyší, jak policisté přijdou do domu s dětmi - to jsem tušil, jaké překvapení mne čeká, ale stejně se účinek rovnal dopadu ocelového kladiva). Velký zvrat v tom, jak to vlastně celé bylo, jsem sice také odhadl, ale to mu nic neubralo na působivosti. Zvukovou stránku pak dokonale doplnil hlavní a skoro jediný herec na plátně Jakob Cedergren, který prakticky z plátna nesleze a ve tváři se mu zobrazuje zoufalost celé situace, jeho vlastní démoni a snaha zachránit, co se dá. Když mu pak na konci kolegové oznámí, že.. To nebudu prozrazovat, ale aspoň jeden takový malý úspěch si za svoji snahu zasloužil. Zkrátka, takřka dokonalá ukázka toho, že na perfektní a maximálně působivý a ohromně napínavý film stačí jen mozek. (15.07.2018)