Študentský zverinec

Praotec prcičkovských filmů 1)  je v USA a v Kanadě vysoce oblíbený na rozdíl od zbytku světa, kde ho příliš neznají. Svědčí o tom i příjmy, pokud lze věřit komentátoru T2: tržby v USA 141 600 000 dolarů, zatímco celosvětové tržby jsou jen o 900 000 dolarů vyšší._____ 2)  Pokud jde o mnou zmíněnou prcičkovitost, výstižně to vyjádřil komentátor c.tucker*****: Všechny klišé, které jsou v současných komediiích jsou sice i zde, ale v tomto filmu s tím začali. Komentář cituji i s chybami._____ 3)  Důvodem, proč jsem film sledoval, byl 24letý Tom Hulce (štíhlý nováček Larry Kroger v bratrstvu Delta), o šest let později Amadeus u Formana a o další léta později vyoutovaný gay. Celkem mu to slušelo, ale v jeho nevýrazném výkonu bych budoucího Mozarta nerozpoznal._____ 4)  Na studenty vysoké školy věkově kapku přestárlí 24letý James Daughton (Greg), 31letý Mark Metcalf (vojenský velitel na bílém koni Doug Neidermeyer), 30letý Peter Riegert (Boon), 27letý James Daughton (Greg), 30letý Tim Matheson (Eric), jeden ze scenáristů 31letý Douglas Kenney (Stork) jsou doplněni 25letým Jamesem Widdoesem (šéf Delty) či filmovým debutantem 19letým Kevinem Baconem (Chip). Asi to chce poznamenat, že i režiséru celého podniku, Johnu Landisovi, bylo 27 let._____ 5)  Věk protagonistů uvádím k roku natáčení - 1977._____ 6)  Na university of Oregon ve městě Eugene (ne, není to největší město státu Oregon, tím je Portland, ba dokonce ani hlavní město, tím je Salem) se natáčely scény z universitního života, který studentům, věru, nezávidím. Boje mezi spolky (v Americe zvanými brotherhood - bratrstvo) Omega a Delta mě nějak neberou._____ 7)  Ano, vím, že jde o komedii, ale přesto vidím smysl vysokoškolského života jinde, než v neustálých pitkách, šukání a výtržnostech. Asi jsem nějakej vadnej._____ 8)  Výstižný koment: StaryMech**. (30.01.2024)

České hodnocení nemůže korespondovat s tím americkým. Český divák viděl nejprve desítky variací na tento film. Variací, které šly třeba ještě dál, ale originál byl jen jeden. Na svou dobu opravdu odvážný snímek, zejména konec mě dostal - byl jsem rád, že souboj autorit s vysokoškoláky skončil tak, jak skončil- nebudu spoilerovat. (11.07.2016)

První a taky jediný samostatně stojíci film pod hlavičkou dnes již neexistujícího časopisu National lampoon sem viděl poprvé a upřímně nechápu jeho skoro kultovní status. Obsazení a John Landis na režijní židli slibovali mnohé, ale výsledkem je ne úplně záživná “komedie” s pár funkčními a hromadou nefunkčních vtipů, která se táhne jako smrad a za svými mladšími nevlastními sourozenci zaostává ve všech směrech. Prakticky jediné co mě tu bavilo byl John Belushi, který nejspíš ani nemusel moc hrát. Víc bohužel nic…40% (18.08.2023)

Jak by asi vypadal film pro teenagery ze 70. let, navíc zasazený do 60. let? No... asi takto. Jeden ze starších snímků série National Lampoon, který dle mě tak dobrý, jak zde líčí hodnocení, rozhodně není. Ano, je to čistokrevná zábava. Ale strašlivě pomotaná. Charaktery jsou vesměs zajímavě napsané, ale není ani na jeden kladen větší důraz. A co se děje týče, ten taky přeskakuje z jednoho na druhé a vlastně nedává vůbec žádný smysl. Do toho nějaká ta lehká erotika a humor až fekálnějšího rázu. No, občas jsem se zasmál, ale zase tak dobře jsem se u toho nebavil. 50% (09.01.2017)

"Když Němci napadli Pearl Harbor, taky to tím neskončilo!" ___ Zábavný a energický obrázek nejen studentské generace, k níž by chtěl patřit každý. Příběh sice hodně sází na epizodní humor a vrozenou empatii soudobé mládeže, ale přesto drží pevně pohromadě a ve finále se ukáže, že nemá problém uvolněně zabavit i po čtyřiceti letech (nenáročné vtípky jsou navíc pravidelně prokládány hodně nápaditými a přesahujícími džouky). John Landis dobře rozuměl povaze své divácké cílovky - a těžko si dokážu na přelomu 70. a 80. let představit amerického režiséra, jenž by byl svou cílovkou více milován. 75% (04.06.2018)