Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek Stanleyho Kubricka Olověná vesta (1987) patří k vlně filmů, které se v druhé polovině osmdesátých let vyjadřovaly k tématu vietnamské války (např. Četa a Narozen 4. července Olivera Stonea). Mistrovský snímek se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výctikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.
Stanley Kubrick se ve svých dílech vždy zajímal o krajní stavy lidské psychiky a není tomu jinak ani v Olověné vestě. Film lze vnímat jako kritiku či odmítnutí válečné mašinerie. Autor však využil válečného tématu spíše k obecnější výpovědi o tom, do jakého stavu se může i humanisticky založený člověk dostat, ocitne-li se v nelidských podmínkách a beznadějných situacích. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (935)

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

"Můžete dát srdce Ježíšovi, ale vaše prdel patří námořní pěchotě." Před válkou je nutné mozek vyndat z hlavy, lehce ho oprášit a pak začít důkladné vymývání. Seržant Hartman je přeborník v čistících praktikách a dokáže skvěle motivovat své "milované" chlapce. A pro mě není nic zábavnějšího, než když celá jednotka zběsile klikuje a příčina této zábavičky, vojín Pyle, si mezi ufuněnými postavami v klidu konzumuje koblihu. Jenže pár otcovsky zařvaných rad doprovázených předpisově provedenou "dekou" dokáže z kohokoli udělat vražedné monstrum. Jenom to časování se nepovedlo zcela doladit. To nevadí, chyby se stávají a členové bohem milované "věčné" námořní pěchoty se přesouvají do Vietnamu, aby zde mohli pochopit, jak je těžké osvobozovat někoho, kdo osvobozen být nechce. Tuto zkušenost získávají američtí nositelé svobody již mnoho let, ale zachycení "logiky válečného nesmyslu" se asi nikdy nepodařilo brilantnějším způsobem. ()

castor 

všetky recenzie používateľa

Další geniální počin legendárního Stanleyho Kubricka. Tematicky se opět vrací ke ztrátě lidskosti. Jeho hrdinové v první polovině snímku procházejí tréninkovým drilem, aby v té druhé mohli na vlastní kůži poznat pravé vietnamské peklo. Chybí jen výraznější děj. Filmu ale vedle toho pak vévodí jakýkoli psychický nátlak ze strany nepřetržitě nadávajícího seržanta Hartmana. ()

Reklama

Eodeon 

všetky recenzie používateľa

Full Metal Jacket je typ speciálního náboje s celokovovým pláštěm, a pro mne také název jednoho z nejgeniálnějších filmů, co kdy byly natočeny. Mistrovský Kubrickův opus na zrůdnost války je volnou adaptací románu Gustava Hasforda. Na rozdíl od soudobých snímků, vyjadřujících se k Vietnamské válce (např. Četa režiséra Olivera Stonea), zůstal film Full Metal Jacket v pozadí. Tento film není moc akční, není ani hrdinský (pokud ovšem nepovažujete radost ze zabíjení nevinných žen a dětí za hrdinství), není vlastně ani válečný. Dalece přesahuje své téma a odráží v sobě křišťálovou genialitu svého tvůrce. Full Metal Jacket zachycuje pravou podstatu toho, co je to armáda. Tomu se věnuje první polovina filmu, která je úchvatná, ale bez druhé neznamená nic. Snímek začíná pro podobné filmy typickou "induction cut sequence", která je ovšem v tomto případě opět výjimečná a brilantní. Vlasy mladých branců proti jejich vůli padají na zem a v pozadí hraje pro mě nezapomenutelná píseň "Hello Vietnam" Johnnyho Wrighta (složil Tom T. Hall). Začátek filmu mě vždy nejvíce dojme, a to nejen díky kráse bezchybně vybrané písně, ale hlavně kvůli osudům prostých mladých kluků, ze kterých se proti jejich vůli tímto krokem stává něco jiného, možno říci méně lidského. Jak říká sám seržant Hartman (svého času opravdový výcvikový instruktor R. Lee Ermey), už nejsou lidé. Jsou vojáci, a ti umírají. Od toho tu jsou. To je účel a smysl jejich bytí, zabíjet a nakonec sám zemřít. Těžko to pojmenovat, ale hrdinství to podle mého není. Zaslouží si spíše soucit, protože válka je něco, co ač jest dílem lidí, není určeno pro lidské oči. A také to není nic, na co se lze připravit ať už se seržant Hartman v dobrém či zlém snaží jakkoliv. Ponižování, degradace lidskosti, ztráta individuality je zvána dospíváním chlapce v muže. Ironie. A proto to, co udělal mladý Leonard Lawrence (Vincent D'Onofrio) je pro mě skoro pochopitelné, i když to byl čin, pramenící z šílenství. Full Metal Jacket zachycuje pravou podstatu toho, co je válka. Tomu se věnuje druhá polovina filmu, odehrávající se v samotném Vietnamu. Přesouváme se do těžiště války, cizího světa, kde pro atributy lidskosti není místo, před brány do pekel. Někteří pochopí, někteří ne, záleží jak umíte vnímat nuance v degradaci na chladné čistě filmové vyprávění a výkřiky geniality. Za nejsilnější moment filmu ovšem považuji závěr. Zde, poprvé od první scény, znovu zapouští kořeny semínka emocí, gradujíce do nepředstavitelných rozměrů. Konečný souboj je natočen velmi komorně, nic velkolepého, jen pár vojáků. Reálie zřícenin nedaleko Londýna, hořící ohně, při jejichž sledování jsem ani nedýchal, vynikající doprovod hudby. Ale co bylo nejúchvatnější, odhalení na konci a poslední rozhovor. V těch pár slovech a několika nechutných záběrech spatřuji více pravdy a moudrosti, než v jakémkoliv podobně krátkém okamžiku. Stejně jako na konci svého 2001: A Space Odyssey, i zde představuje Kubrick myšlenku přesahující běžný rámec lidského chápání. Někdy se při sledování tohoto filmu stydím, že jsem člověk. Kiss me goodbye and write me while I'm gone. Goodbye my sweetheart... hello Vietnam. () (menej) (viac)

dwi 

všetky recenzie používateľa

Kubrickův pohled na konflikt ve Vietnamu se po vlně filmů, kritizujících válku jako takovou, veze dál. S osobitým nadhledem zkušeného režiséra se záměrně vyhýbá klišé podobných vojenských snímků a zkouší proniknout o něco dál (s většími či menšími úspěchy). Nejspíš záměrně „rozdělil“ film na dvě části, neboť před skutečným bojem si branci užijí i svůj první „boj“ v kasárnách. Boj se sebou samotným, s krutou vojenskou arogancí (činící z obyčejných civilistů ještě obyčejněší mašiny na zabíjení). Kubrick první třetinu startuje otevřeně, nic neskrývá, dovádí scény k maximální absurdnosti. Druhá polovina filmu však působí dojmem, jakoby nevěděl, jakým směrem se má ubírat. To se projevuje hlavně v některých zbytečných scénách, které nedávají plný prostor k vyzdvižení jiných. Kdybych neviděl skvostnou Apokalypsu, možná bych s výsledným hodnocením trošku přitlačil. ()

pan Hnědý 

všetky recenzie používateľa

Jedinou milenkou pořádného vojáka je jeho puška. Geniální Stanley Kubrick se ve svých řemeslech vždy zajímal o krajní stavy lidské psychiky a nebylo tomu jinak i v Mechanickým pomeranči, nebo v Osvícení. Vynikající režie mistra Kubricka, výborný scénář, kamera a dokonalý výkon R. Lee Ermeye, bych nepohrdnul nominaci na zlatou sošku, kde Erney nechal zcela chladnou klapku a s perfektním výkonem nechal diváka stát v pozoru, dokud neřekl pohov! Výkon Vincenta D'Onofrioeho byl výborný a pohled ve scéně na toaletě je velmi zmrazující. Co říct o nejlepším válečném dramatu (o válce ve Vietnamu) ve filmové kinematografii? Co říct na mistrovského a geniálního režiséra Kubricka? Velká poklona. ()

Galéria (101)

Zaujímavosti (64)

  • Ve filmu vystupuje postava se jménem James T. Davis (Matthew Modine) zvaný „Joker“. Jedná se odkaz na to, že skutečný James T. Davis byl jednou z prvních amerických obětí ve Vietnamu, kdy padl 22. prosince 1961. (Jimmy15)
  • Režisér Stanley Kubrick byl známý tím, že se obklopoval pouze velmi malým štábem. Když elektrikář angažovaný na přípravu osvětlení scény dokončil svou práci, Kubrick využil příležitosti a poslal ho opravit vedení i do svého vlastního domu. (don corleone)

Reklama

Reklama