Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu
-
Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu
(viac)
Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu
Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb
Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb
Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb
Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb
USA / Veľká Británia,
1964, 95 min
Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Gilbert TaylorHudba:
Laurie JohnsonHrajú:
Peter Sellers, George C. Scott, Sterling Hayden, Keenan Wynn, Slim Pickens, Peter Bull, James Earl Jones, Tracy Reed, Frank Berry, Roy Stephens, Paul Tamarin (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Kultová satira na studenú vojnu a nukleárnu hrozbu z dielne jedného z najvýznamnejších svetových režisérov Stanleyho Kubricka. Film odhaľuje absurdnosť politických a vojenských mechanizmov, paranoju z nepriateľa a zaslepenú túžbu po deštrukcii. Príbeh o nukleárnej hrozbe a možnom konci života na Zemi sa začína nápadom šialeného amerického generála letectva Jacka Rippera na vystrelenie jadrových rakiet na Sovietsky zväz. Genrál Ripper je posadnutý myšlienku zničiť komunistické zlo, ktoré podľa neho "otravuje telesné šťavy amerických občanov". Krízová situácia sa rieši na najvyššej úrovni - americký prezident zvolá svojich poradcov, ruského veľvyslanca, britského kapitána, ktorý má ako jediný prístup ku šialenému generálovi a záhadného niekdajšieho nacistického dôstojníka Doktora Divnolásku, ktorý je so svojimi schopnosťami a strategickým myslením jediným mužom schopným odvrátiť katastrofu. Geniálny Peter Sellers sa vo filme predstavil v trojroli (americký prezident, Doktor Divnoláska, britský kapitán). (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (73)
- Stanley Kubrick nakázal všetkým hercom, aby počas skúšania podávali čo najabsurdnejšie výkony. Naostro im však prikázal hrať serióznejšie. To však nespravil v prípade herca George C. Scotta (generál Buck Turgidson). Ten mal už počas natáčania obrovské problémy s tým, ako mu bolo prikázané hrať. No keď zistil, že mu Kubrick zatajil túto podstatnú skutočnosť, prehlásil, že už s ním nikdy nebude na žiadnom projekte spolupracovať. (srbak)
- Pôvodne mal Peter Sellers hrať vo filme až 4 postavy. To sa mu však zdalo už trochu príliš, avšak Stanley Kubrick na tom vyslovene trval. Nakoniec sa však Sellersovi podarilo vyhnúť hraniu ďalšej postavy po tom, čo si počas natáčania vytkol členok. (srbak)
- Peter Sellers zinkasoval za svoju účasť vo filme 1 milión amerických dolárov, čo predstavovalo neuveriteľných 55% rozpočtu samotného filmu. (srbak)
- Producenti sa snažili film presadiť pred Akadémiou filmových umení a vied v mnohých kategóriách. Keďže Peter Sellers hral vo filme trojrolu, producenti bojovali za jeho nomináciu v troch kategóriách: jednu za herca v hlavnej úlohe a dve za vedľajšiu úlohu. Sellers bol nakoniec na Oscara nominovaný iba v jednej kategórii (herec v hlavnej úlohe) za všetky tri roly. (moviefilm)
- Peter Sellers spomína na natáčanie: „Raz mi Stanley Kubrick navrhol, aby som nosil čiernu rukavicu, čo by na mužovi na vozíčku pôsobilo tak trochu zlovestne. Tak som si tú rukavicu navliekol a odrazu ma napadlo: 'To je ruka SA-mana'. A tak namiesto toho, aby som ju nechal zlovestne ležať, prepožičal som jej život. Ruka nenávidela zbytok tela za to, že učinilo kompromis. Tá ruka bola nacista." (ČSFD)
- Stanley Kubrick nechal pri natáčaní Petera Sellersa improvizovať. Potom si z jeho improvizácií vybral to, čo sa mu páčilo, a na tom staval film. (ČSFD)
- Záver filmu, keď Dr. Divnoláska (Peter Sellers) vysvetľuje prezidentovi, že je v záujme prežitia národa, aby sa vysokí vládni činitelia zamkli v jadrových krytoch s množstvom sexuálnych stimulujúcich žien, bol zrejme inšpiráciou pre videoklip Time Is Running Out od Muse. Kapela v ňom hrá na okrúhlom stole v podzemnom bunkri a všade dookola sedí množstvo uniformovaných krások. (Theatis)
- Scéna „Ride the bomb“, kde major Kong (Slim Pickens) letí na bombě s kloboukem v ruce, je často napodobována a parodována např. v seriálu Simpsonovi (od r. 1989), ve hře „Fallout“ nebo tisknuta na trička. (PD321)
- Jedná se o film s nejdelším názvem, jaký kdy byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší film. (gogos)
- V brzké fázi produkce snímku spolupracoval s režisérem Stanleym Kubrickem i producent James B. Harris, který se podílel na všech jeho dosavadních filmech. Harris se posléze věnoval autorské a režijní práci a Dr. Divnoláska byl jejich poslední spoluprací. (gogos)
- V původním scénáři se Dr. Divnoláska (Peter Sellers) označoval jako Von Klutz. (gogos)
- Ve válečné místnosti bylo pro osvětlení obří obrazovky použito více než 10 mil elektrického kabelu. (gogos)
- Slim Pickens se i mimo filmování choval dost podobně jako jeho postava majora Konga. Jako pravý Texasan přijel i na natáčení do Británie v kovbojském klobouku a botách. (Taita89)
- Originální komentář majora Konga (Slim Pickens) ohledně soupravy pro přežití byl: "A fella could have a pretty good weekend in Dallas with all that stuff," tedy zhruba "S tím vším by si chlap mohl pořídit v Dallasu docela dobrý víkend." Po atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963 byl ale "Dallas" předabován na "Vegas". (Taita89)
- Rukavice na pravé ruce Dr. Divnolásky (Peter Sellers) patřila ve skutečnosti Stanleymu Kubrickovi, který ji požíval jako ochranu při manipulaci s rozžhavenými světly. (Taita89)
- Původně měl být v průběhu celého filmu prezident Muffley (Peter Sellers) hodně nachlazený. Peter Sellers takto skutečně odehrál několik scén, ostatní herci se jeho projevu neustále smáli a bavili se i při jeho jiných improvizacích během natáčení. Stanley Kubrick se poté rozhodl udělat z prezidenta vážnější postavu a scény s nachlazením byly přetočeny. Ve filmu však zůstal záběr, kde se Peter Bull jako sovětský velvyslanec snaží zadržet smích, když se Peter Sellers jako Divnoláska snaží ovládnout svoji pravou ruku. (Taita89)
- Pád George C. Scotta ve scéně, kdy jako generál Turgidson jde v řídící místnosti pozadu, zakopne, překulí se a jakoby nic pokračuje v zanícené argumentaci, byl skutečný. Stanley Kubrick to chybně považoval za vcítění se Scotta do své role a pád ve filmu ponechal. (Taita89)
- Nejoblíbenější film filmového kritika Genea Siskela. (Cheeker)
- Jedná se o poslední černobílý film Stanleyho Kubricka. (Cheeker)
- Sugestivní hudba doprovázející na cestě úspěšný bombardér je skladba "When Johnny Comes Marching Home (Again)" o návratu vojáka z války, která se stala nejprve hitem na obou stranách americké občanské války a poté se zpívala během všech válečných akcí. (Isawthatall)