Nesnesitelná lehkost bytí

...Tomáš, Tomáš, čo Ty teda za lubom máš...? Obháňať ženské sukne a do každej z nich vojsť, to je Tvoje jediné krédo ! Nemá o Ne žiadnej núdze, pretože tú profesiu, ktorú zodpovedne vykonáva, tak odtiaľto je iba na krok porušiť hocaký manželský zväzok, síce zatiaľ v ňom ešte nie je, ale ani to mu nebráni neustále skúšať nové veci, so sexy umelkyňou, českou Sabinou si vehementne dobre rozumie, no čochvíľa narazí na Terezu, s ktorou sa za doprovodu patričného smiechu aj ožení. Všetci sú mimochodom Česi a AUGUST-1968 je na spadnutie, skrátka, visí na vlásku, a už klope na dvere... _ Videl som nesmierne odvážne provokatívne umelecké PORNO Philipa Kaufmana, plné nahých žien, predovšetkým Leny a Juliette, je to perverzné, škandalózne a kontroverzné, a ak by tu nehrali Day-Lewis, Olin, Binoche a iní, i českí herci, tak by som skôr iba mávol rukou, že je to taká intelektuálna somarina, ale práve toto TRIO posúva tento film, kdesi na vyššiu úroveň. Okrem nich by som taktiež rád vyzdvihol aj kameru švédskeho profesionála Svena Nykvista, ktorá obdivuhodne pracuje s farebným a čiernobielym materiálom súčasne. Producent Saul Zaentz pozná české pomery, napríklad Miloš Forman mu zabezpečil dve ceny Akadémie. Inak formálne spracovaný, takmer 3. hodinový film stojí za vašu pozornosť, lebo sa v ňom miesi nielen divoká EROTIKA, ale aj UDALOSTI späté s našimi dejinami, zahrali si v ňom špičkoví herci, keď jeden z nich najviac vyčnieva. (15.07.2018)

Ten konec pohřbil jakékoliv ambice na skutečně velký film, kterým by Nesnesitelná lehkost bytí určitě chtěla být - kýčovité vyobrazení venkova coby oázy klidu a štěstí, přepatetizovaná vedlejší epizoda se psem, oslava prostého venkovsho člověka (nevím, zda to byl autorův záměr, ale rozhodně to tak vyznělo) a neúměrná natahovanost degradují film na průměrnou a nezvládnutou záležitost. Knihu si určitě rád někdy přečtu, k filmu již se vracet nehodlám. (19.11.2006)

Tohle by mohli klidně přejmenovat na Neúnosnou délku stopáže. Knihu jsem nečetla, jelikož v češtině jaksi nebyla dostupná, takže porovnávat ji s filmem nemohu, leč jestli byla jen zpoloviny tak natahovaná, nudná a ubíjející jako toto dílo, tak se jí budu vyhýbat. Téměř tříhodinová délka by byla vrahem takřka čemukoliv, natož mizernému milostnému příběhu, který je ještě ke všemu doplněn o zásadní, řádně patetické dobové scény. Občasné souložení (zřejmě s existenciálním rozměrem, alespoň dle hovorů předtím a poté) by mohlo jít na přebory v trapnosti, styděla jsem se za celý štáb. Ideální věc pro pomalou a bolestivou ztrátu tří hodin života. (29.12.2006)

Opět jsem byl přinucen porušit svoji zásadu a ohodnotit odpad! z mnoha a mnoha důvodů, z nichž uvedu jen některé, protože bych mohl psát několik hodin. Jsem nadšený příznivec Milana Kundery a dlouho jsem nechápal, proč zakazuje adaptace svých děl a je tak zaujatý právě proti tomuto filmu, který je pravděpodobně důvodem jeho zákazu. Poté, co jsem tento film viděl, pana spisovatele chápu a naprosto s ním souhlasím, i když je to pro všechny jeho fanoušky velká škoda. Za prvé, během celého filmu jsem ani na okamžik neměl pocit, že by se mělo jednat o film o Česku, Češích a v Česku, za druhé, postava Terezy byla v knize vykreslena úplně jinak, byla to slušná, citlivá žena, trpějící pouze v důsledku toho, že pocházela z nuzných poměrů, což bylo umocněno ještě drsným přístupem vlastní matky, ve filmu jsem měl pocit, jako by Binoche předváděla nějakou poloidotku, věčně ubrečenou a zralou na léčení na psychiatrii, za třetí, zajímalo by mě, zda některý divák, který nečetl knihu, pochopil, od koho Sabina v závěru obdržela dopis oznamující smrt Tomáše a Sabiny, za čtvrté, Franz ve filmu byla naprosto zbytečná postava, kdyby tam nebyl, nikomu by asi nechyběl, za páté, Sabina přeskočila z Ženevy až do USA, takže Paříž byla asi pro Kaufmana zbytečná a nedůležitá, za šesté, Pavel Landovský byl jako téměř v každém filmu, ve kterém se objeví, nesmírně trapný, vzezření opilého hňupa sem opravdu nepatřilo, za sedmé, scéna, kdy Tomáš odmítá podepsat odvolání svého článku byla absolutně přistřižená za vlasy, za osmé, Daniel Day-Lewis si údajně vždy pečlivě vybírá role, nechápu, proč se rozhodl tentokrát tak špatně. Mám názor, který sdílím s mnoha lidmi - slavná literární díla jednotlivých států by měli točit režiséři těch států, ve kterých ona literární díla vznikla a zvláště Američani by se neměli srát opravdu všude. Neustále myslím na to, jak by dopadl film, který by natočil český režisér s českými herci, případně postavu Franze by hrál cizinec. Například Vladimír Michálek, Jiří Menzel nebo Viktor Polesný, Tomáše hrál Ivan Trojan, Tomáš Matonoha nebo Saša Rašilov, Terezu Klára Issová, Tereza Brodská nebo Barbora Seidlová a Sabinu Linda Rybová nebo Tatiana Vilhelmová. Bohužel, pan Kaufman si musel něco dokázat. (13.07.2008)