Prvý napravený

Z tohoto filmu mám dvojí zážitek; jednak z filmu samotného a jednak z diskuze po filmu. K filmu: až neskutečně mocně na mě zapůsobil. Co víc, měl jsem za to, že to bylo tak dobře napsáno a natočeno, že to muselo stejně silně zapůsobit úplně na každého. Nestačil jsem proto žasnout, když sálem po skončení projekce začala lítat slova jako "kýč", "schematický" či dokonce "nekřesťanský" film. Jistě, dalo by se to celkem snadno vysvětlit. Třeba tím, že ti pobouření diváci si přišli uklidnit svoji duši na promítání jejich oblíbeného cyklu (Film a spiritualita), a místo toho se jim dostalo neustálého napětí a zpochybňování tzv. základních hodnot (a tak ve vzteku na film naplivali). No jo, jenže co ti ostatní, bez zájmu o duchovno, kteří si film pustí třeba jen kvůli E. Hawkeovi? Budou přístupní všem těm důležitým otázkám, co film klade, když toho nejsou schopni ani mnozí z těch "povolanějších"? Snad ano. Věřím, že ano. _______ Doporučuju přečíst komentáře: Matty, silentname (14.06.2019)

Film je to velice atmosférický a se svým tempem. To tempo je něco, co je hlavní devízou filmu, ale jak v negaci tak pozitivech. Mnohdy je těžké se rozhlédnout s tím, jak ten film je vyprávěn a jakou jde cestou. Postupem času čím více chápeme postavu, tak i cítíme kam bude směřovat. V tom bodě jsem s filmem a jeho stylem cítil určité sympatie. Finále filmu to napůl pohřbí a napůl podtrhne. Je to spíše na vašem výběru. O to více mě štve, že to v mém případě je hlavně to první. Proto asi musím dát na instinkt. (01.09.2021)

„Prošel“ puritánskou křesťanskou výchovou, napsal pár uznávaných publikací, pro Scorseseho vytvořil několik ceněných scénářů. Režisér a scénárista Paul Schrader o sobě dal zase vědět a prostřednictvím bývalého vojenského kaplana se potýká s pochybnostmi o smysluplnosti svého poslání i svého života. Pozná manželský pár, kdy si on, labilní ekologický aktivista, sáhne na život. S ní se sblíží, do toho stále vzrůstá vnitřní neklid, hlasitěji se ozývá vážná nemoc, a navíc je jeho kostel pořád poloprázdný. V posledních letech se na jeho filmy spíš jen kdesi v policích prášilo, a ačkoliv Schrader natočil další ne zrovna divácky přístupný film, moc si tentokrát pomáhá vlastním přemýšlivým scénářem, a rovněž hereckým chameleonem Ethanem Hawkem, který je (znovu) jednoduše skvělý. (07.10.2021)

Nemysím si, že by tento film příliš prospěl ani církevnímu ani ekologickému hnutí, ani divákům samotným; rozhodně však marketingu a businessu, které si zde našly pole své působnosti, přestože už i zde se konkurenční prostředí přiostřuje; tak jako v církvi, ekologii i v hledišti. Rev. Ernst Toller a jeho chráněnec Michael Mensana mají mnoho společného, proto si předávají nejen své názory, ale i "sebevražednou vestu", oba jsou na dně. Reverend má, právě v den oslav První reformované církve, tři možnosti volby, které, jak se zdá, zavisí pouze na momentální shodě okolností, buďto se vyhodí (i s předním znečisťovatelem prostředí) do povětří, nebo se stane církevním mučedníkem, nebo se poddá lásce k vdově po Michaelu Mensanovi. O tom samozřejmě nerozhodne sám, to má v rukou Paul Schrader. (30.01.2022)

Dobrý film. Iný, silný, atmosférický a s perfektným Ethanom. Príbeh o viere fungujúci zároveň ako ekologická agitka sleduje množstvo malým drám, ktoré nám postupne odkrývajú myšlienky a pocity hlavnej postavy. Rozumieme tej beznádejí. Rozumieme tej túžbe. Je to film, ktorý nie je šokujúci. Je len na zamyslenie. Nepoučuje - ukazuje len bezmocnosť a túžbu niečo zmeniť hoci svet funguje inak. A zároveň je to o láske. Takej tej silnej. Ktorá príde po utrpení. Nie dokonalé. Ale silné. Veľká spokojnosť. (03.11.2018)