Perinbaba

Zpočátku mě to moc nebralo a říkal jsem si, že je z toho strašně znát, že Jakubisko chce být druhý Fellini (skutečně chce?), a přišlo mi to jako podivný bizar, velmi nepodobný tomu, na co je člověk u "standardní" československé předrevoluční pohádkové produkce zvyklý (byť člověk obeznámený s Jakubiskovým stylem nemůže být z Perinbaby nějak moc překvapený), což možná ještě umocnilo to původní slovenské znění, ve kterém jsem si to pustil a kde jsem občas některým slovům nerozuměl - v tomto ohledu se současný dětský divák podle mě nemá u Perinbaby absolutně šanci chytat, a nejsem si ani jistý, jestli by tomu verze s českým dabingem nějak pomohla - pokud bych tu pohádku viděl v dětství, jsem si zcela jistý, že by se mi určitě nelíbila (pokud bych ji vůbec dokázal dokoukat), takže by mě fakt zajímalo, co by jí řekly současné děti (pokud by měly vůbec šanci ji vidět, protože na Netflixu je schovaná v záplavě jiných pohádek a v českých televizích ji podle mě takřka nereprízují, nebo jsem to minimálně nezaregistroval). Ale když se Jakub vydal do světa, začal mě ten příběh konečně bavit, abych jím byl v závěru nakonec téměř okouzlen (líbí se mi mj., jak tam jsou decentně rozeseta různá životní moudra, jako například že si člověk musí štěstí zasloužit). Myslím, že velkou zásluhu na tom má krásná hudba Petra Hapky, která celému filmu dodává nepopsatelnou atmosféru (která mi trochu připomněla pohádku O Janovi a podivuhodném příteli, kde rovněž hudbu složil Hapka), ale sedlo mi to nakonec se vším všudy, včetně té zvláštní titulní postavy Perinbaby, o které jsem na začátku nevěděl, co si o ní vlastně myslet. Takže nakonec i já se počítám k lidem, kterým tahle nevšední pohádka učarovala - a možná o to víc, že jsem si k ní našel cestu až takto na stará kolena, kdy jsem měl možnost si tam všímat věcí, které by mi v dětství unikly. (05.12.2021)

Perinbabu jsem poprvé viděl skoro ve dvaceti, na notebooku, a ještě k tomu nahranou z HBO.... Přesto mě strhla daleko víc, než kterákoli jiná pohádka v jakémkoli věku. Hladí po strsi, hřeje na srdíčku, mrazí hororovými prvky i rozpaluje cudně zakamuflovanou erotikou. Pro pohádky, ze kterých si dospělý odnese stejně blažený pocit jako malé dítě a ještě mnoho navíc, mám určitou slabost - tedy nemohu hodnotit jinak. (19.09.2008)

Krásna rozprávka z tých lepších 80.rokov, ktorú som ako malý miloval. Proste ma unášala boh vie kam a mne to nevadilo. Dnes, keď už pletený pulóver s námetom Mickey Mousea nenosím a mlieko mi už dávno po brade netečie mi príde Perinbaba ako nudná rozprávka. Súčasne si samozrejme rád pozriem nejakú tú rozprávku, ale táto by medzi ne žiaľ nepatrila...60% (22.10.2014)

Perinbaba na 228. mieste v hodnotení československých filmov? Kde sú hodnotenia tých miliónov divákov, ktorí si túto najklasickejšiu slovenskú rozprávku nenechajú utiecť žiadne vianoce? Jakubisko v najlepšej režisérskej forme natočil (nevedomky) temnejšiu alternatívu ku klasickým českým rozprávkam. V jeho tradičnom vizuálnom poňatí. Všetci vieme, že z toho vytřča Fellini viac, ako zubatá, ale koho to trápi. Tu je zase cítiť z českých divákov slovenský syndróm, keď nedokážu vstrebať našu temnosť, absenciu humoru a určitý chlad. Netvrdím, že sa im čudujem. (14.08.2012)

Výborná pohádka, možná, kdyby se u nás vysílala, nebyly by vánoce tak beznadějně popelkovité. Děj je sice dost ponurý a občas morbidní, ale právě v tom je ta krása. Některé postavy byly výborně zahrané, hlavně Smrtka a Jakub byli výborní, Kam se proti Jakubkovy hrabe český nebojsa. Také některé hlášky byly výborné a uvízly mi v paměti, obzvlášť ta závěrečná. Jinak mi zůstává rozum stát nad tím, kolik toho naši bratři Slováci, kromě větrného mlýna, v téhle pohádce vynalezli. (06.01.2009)