Kráľov nesúhlas

O tom ako je pre ľudí životne dôležité, aby v ťažkých chvíľach na čele ich krajiny stál správny človek. A tým kráľ Haakon VII. rozhodne bol... Tri dôležité dni v nórskej histórii. Musím uznať, že to bolo výborne spracované, páčila sa mi hlavne kamera a hudba. A v neposlednom rade herec v hlavnej úlohe bol brilantný, hneď si ma dokázal získať, dokonca aj v tých menej vypätých chvíľach, v ktorých sa napr. zvažovali možnosti a viedli "jalové" politické reči, pretože aj tak muselo byť každému jasné, že si Nemci z pozície sily zoberú to, čo budú chcieť. Inak kráľ Haakon VII. je pre mňa povahovo veľmi sympatická historická postava a symbolom pevného charakteru a zdravého sedliackeho rozumu, čo sa prejavilo hlavne v jeho pamätnom prejave k vládnemu kabinetu po obdržaní nemeckého ultimáta. Klobúk dole. Nadpriemer. 75/100 (27.09.2017)

Souhlasím s komentářem uživatele Malarkey. Navíc k tomu mi to celé přišlo spíše jako rozhlasová hra, protože se o všem především jen mluvilo, akční scény jsou tady asi jen tři. Seebergův příběh mi přišel nakonec nejzajímavější. Celou dobu mne štvala rozklepaná a neustále zoomující kamera. A skutečně je to takové - divácky i filmařsky odtažité, nemůžu si pomoct. (31.12.2019)

Spíše komorní drama než nějaký rozmáchlý historický epos, ale to v tomto případě bylo spíš ku prospěchu věci. Norové poměrně přesně rekonstruují vypjaté chvíle, které přinesly první dny německé okupace a v osobě krále si tak trochu hýčkají své vlastenecké ego, nicméně nepřekračují v tomto ohledu míru přijatelného vkusu. Největší devízou jsou ovšem herci na čele s vynikajícím Jesperem Christensenem v roli krále Haakona a ještě lepším Karlem Markovicsem ztvárňujícím německého velvyslancem. Jen zamrzí, že jejich závěrečné jednání, které mělo být vrcholem filmu, bylo příliš krátké a z mého pohledu i trochu odfláknuté, což byla poměrně výrazná vada na kráse. Jinak ale nemám co vytknout. Velká spokojenost. 80% (08.03.2017)

„Vždycky existují jiná řešení, ale jsou správná?“ Nahlédnutí do období 2. světové války tentokrát s přesahem do dějin Norska, nás zavede do zapeklitě bolavé situací, jíž norský král v roce 1940 nedobrovolně čelil. Byl jsem v o tom větší napětí, že jsem do těchto norských dějin nahlédl snad úplně poprvé a vůbec jsem neměl tušení, kam až se celá tato situace ve střetu s nacistickým Německem vyvine. Ale on má v sobě film i napínavě ponurou atmosféru, kterou naštěstí nezkazí ani fádní nemelodická hudba. Vysokou úroveň filmu včetně myšlenkového poselství zaručila hlavně spousta výborných dialogů, které rozpracovávají uvažování nad jednáním v takto náročné politické situaci do hloubky, včetně témat zodpovědnosti vladaře za stát a národ či spravedlivého postupu v demokratickém zřízení. Z příkladné cesty statečnosti vládnoucího krále a jeho spolupracovníků přes politické dilema, kde neexistuje závazně správné řešení a na jejím konci trpká a později i šťastná vyústění, si divák rozhodně má co odnést.. Zdařilé zpracování jedné kapitoly z vybrané národní historie na tradiční způsob. [80%] (25.09.2022)

Norové mě zase jednou potěšili a natočili válečný film téměř bez války, který mě ale velmi bavil. Snímek nenabízí strhující akční scény, přesto dokázal přijít i s určitým napětím (a to jsem přitom věděl, jak to celé dopadne). Dilema, před nímž král stál, tvůrci složitě a sáhodlouze neopisují, jednoduše ho rozkryjí v dialozích se synem a německým velvyslancem. Mimochodem, Karl Markovics byl v roli velvyslance skvělý. Pokud zkousnete válečný film spíše z politické perspektivy, jděte do toho. (24.05.2020)