Zabitie posvätného jeleňa

- General anesthetic? - General anesthetic. Opět divný námět/lidi/hudba, opět by se mi to mělo roz/hodně líbit, opět střelba těsně vedle (ha/ha), opět se podívám na další. (3,5*) _____ P. S. Viděly to spolu dvě osoby. Obě úplně stejně zapomněly, že už to viděly. Koukaly na to znovu. Každá scéna ultimátní déjà vu. Martine neser. (20.07.2022)

Dokonale mimózní šílenost, která k (ne)dobru přidává artovou masturbaci coby přidanou hodnotu. A ve filmu se masturbuje i doslova. Poté, co se u Aronofskyho rozvinuly přemrštěné mateřské pudy, přidal se k áčkovým režisérům, kterým kvalitně mrdá v palici, i Yorgos Lanthimos, u něhož se pro změnu rozvinuly otcovské pudy. Jsme tak v podstatě svědky strastiplného příběhu špičkového a úspěšného kardiochirurga, kterého pojí s jistým mladíkem podivné, řekněme až posvátné přátelství. Vodí si ho domů, do práce, chodí s ním na procházky, nevynechá ani mladíkovo pozvání k němu domů, kde žije jen se svojí (oplzlou) máti. Tátu měl taky, jenže ten už je v pánu.Jak zemřel a že ho měl v péči právě doktůrek, to všechno vyplave na povrch. Doktorovo rodinné zázemí poznáme po všech stránkách, má manželku, s níž si užívá tak trochu úchylný sex, má dvě děti, je milujícím otcem. Přátelství s mladíkem nemá trhlinu, až dokud jednoho dne záhadně neochoří jeho dvě děti, a ten klučina by v tom mohl mít prsty. Pak se rozjede smrtící ruleta, z níž není úniku, dokud nepadne oběť nejvyšší. Režisér instruuje vše velmi pozvolna, pomalu až hypnoticky, za velmi zlověstného hudebního doprovodu. Chybou je film jednoznačně házet do hororového ranku, jeho chytře zákeřná a mnohdy až neuchopitelná mnohovrstevnost se brání jakémukoliv jednoznačnému žánrovému zařazení. A je to určitě jeden z nejpodivnějších filmů, jaký jsem viděl. Lanthimos má z pekla štěstí, že mu role v té bizarnosti vzali Colin Farrell (už podruhé) a Nicole Kidman, jejichž kreace jsou jednoduše špičkové. O něco hůře jsem pobral týpka Barry Keoghana, který mně osobně připomínal mladší verzi herce Joel Edgertona, kterého v suterénu před každým záběrem zpráskal boxer, následkem čehož mu opuchl oční prostor. Film to určitě není pro každého. Je to přímo obsesivní záležitost, v níž neuvidíte postavy upřímně se smát, nevykazují v podstatě žádnou radost, jde z nich depresivní chlad. Většina scén je postavena na specifických dialozích, pronášených (záměrně) nezúčastněnou formou, které už diváci důvěrně budou znát z předchozího Lanthimosova opusu "Humr". Netradiční kamera často snímá postavy hypnoticky staticky a zpovzdálí. Zapomeňte na tempo, dynamiku, vysvětlující doslovnost a racionální podstatu. Plazení děcek následkem choroby bylo hnusnější než detailní záběr na otevřený hrudník s tepajícím srdcem z úvodu filmu. A proč režisér zvolil pro svůj film netradiční název, když výskyt nějakého "dvanácteráka" nezaznamenáte, to už si jistě vyhledáte sami. Co třeba převedení řecké tragédie do netradiční filmové řeči, že. Zdráhám se napsat, zda se jedná o pozoruhodný film, nebo jen režisérovi excelentně ruplo v bedně. Pravda bude někde uprostřed. A přeci vám přeji s tímhle dílem (ne)příjemný hypnotický stav a pár spolykaných artových spermií k tomu. 7/10 (17.12.2017)

Moje třetí setkání s šíleným Řekem Lanthimosem dopadlo skvěle, kápl mi do noty zatím nejvíc ze všech jeho divnofilmů a já nostalgicky zavzpomínal na dávné časy, kdy jsem tvrdošíjně vymetal všemožné filmové kluby a honil se za co možná nejmenšinovějšími a nejdivnějšími filmy. Že já vůl si neustále przním mozek i vkus všelijakými horrorovými béčky a céčky, když pod svícnem artové kinematografie se nenápadně ukrývají takovéhle psychopatologické lahůdky. Farrell se mi tentokrát líbil, protože mi už vousatou držkou nepřipomínal Sagvana Tofiho ale spíš nějakého starého Achájce, irská držka týnejdžra Keoghana je ještě delikátnější a jeho specifický herecký projev kulervoucí, ovšem nejlepší držku měla Kidmanka - ještě pár let a nenalíčená může směle brát hlavní role v horrorech o vyšinutých psychopatkách. Měl jsem přichystány čtyři hvězdy, ale závěrečný Farrellův taneček s kulovnicí a zpomalený snack bar s Bachem mě dostaly do jakési podivně euforické nálady... Nebo že by to bylo těmi dvěma litry Zero Coly?? (28.12.2017)

,,Operace se zdařila, lékař zemřel." Po Humrovi další skvělý zářez s Farrellem! Baladický příběh, pohanský rituál, oko za oko, vina a trest. Ochrnutí, odmítání potravy, krev z očí....smrt. Za divnými filmy netřeba až do Kanady, máme je i na našem kontinentu. Chladná Kidmanová se neváhá vysvléci, temný Keoghan si bez mrknutí oka vykousne maso z paže a zoufalý Farrell se marně dovolává pomoci. Volba je nevyhnutelná! Kakofonie děsí a klouzavá kamera odkrývá zvolna obrazy, které nevěstí nic dobrého. Nelítostné... (09.11.2017)

Výtečně natočená šílenost. Morální studie, kterak chyba z minulosti ohrožuje vše, na čem záleží: rodinu, manželství, kariéru. Uznávaný kardiochirurg a oftalmoložka, dvě šikovné děti, velký barák, luxusní auta, postavení. A taky trochu sterilní vztahy a absence emocí. Formální objetí nebo projev citu, podivné chování, podezřele přepálená vzájemná zdvořilost. O oné nikdy nepřiznané chybě je lepší předem nevědět. Ani o tom, jakou roli v příběhu sehraje démonický nešťastník Barry Keoghan. Osobně mě přilákali herci a řecký režisér Yorgos Lanthimos, kterého znám díky bizarnímu a vztahy studujícímu Humrovi. Pozvolný černohumorný absolutní rozpad dobře situované rodiny mě bavil. Stejně jako částečně bezemoční výkon hlavních postav (výborný Colin Farrell a Nicole Kidman). Stejně jako testování hranic publika. Stejně jako sebevědomě nepříjemná forma: plíživě depresivní hudba i zvuk a kubrickovsky nezúčastněná kamera á la The Shining, která postavy pronásleduje v zajímavých záběrech. Precizní Lanthimos má fajn myšlenku, možná ji probouzí až moc strojeně a uměle, ale já se rozhodně nenudil. Cukající koutky. Příjemně nepříjemná podívaná. (29.12.2017)