King Kong vs. Godzilla

Tak a máme zde třetí díl o legendární tvorovi, který svého času pobláznil nejen japonské diváky, ale i zbytek kultivovaného světa. Pokud tedy nepočítáme předělávku (1956) původního filmu pro americké publikum. Bylo jen otázkou času než se režisér Honda rozhodne do svého dalšího filmu obsadit obě světoznámá monstra ( tedy Gojiru a King Konga). Ze začátku máme šanci sledovat osudu obou tvorů odděleně a díky tomu si můžeme vychutnávat dvojitou „dávku zábavy“. Proč zábavy? Jelikož tvůrci již tento díl pojali spíše humorně a divákům se snaží servírovat jednu komickou chvilku za druhou. Pro asijské publikum jistě příjemná podívaná, ale pro většinu ostatních již zas až tak moc ne. Vážnost předchozích dílů totiž byla právě tím, co všichni na Godzille milovali, stejně jako ono poselství jenž sebou nesla (viz hrozba jaderných zbraní, atd…). Milovníci klasického King Konga si jistě všimnou, že Honda použil některé pasáže i zde. Akorát je opět neopomněl natočit ve svém duchu. Tím pádem se opět vytratila již zmiňovaná vážnost a dostavilo se „komické“ klišé. Někdy to už ovšem se svým smyslem pro humor přeháněl a tak není divu, že se tento film setkal i s nepříliš lichotivým hodnocením mnoha kritiků a diváků. Ne všichni totiž snesou takové množství japonského suchého humoru najednou. I já se řadím k těm, jenž měli z filmu rozporuplné pocity. (11.07.2011)

Některá místa jsou opravdu limitou toho kam se dá v té amatérskosti vůbec zajít, ale mnoho míst je opravdu silně průměrných (čti: ne tolik blbých, aby byla zábavná) a tedy nudných. Ale některé hlášky jsou opravdu perly jako třeba snaha king kongova chráněnce prohlásit je za běžence, když ho převážejí do japonska bez povolení. A závěr je tou nejúžasnější parodií morality: poté co obě monstra zdemolují na co přijdou a zmizí v oceánu, prohlásí kdosi něco jako: "měli bychom si z nich vzít příklad, z té jejich bezelstnosti..." (15.04.2007)

Oproti první (a koneckonců i druhé) Godzille a dalších kaiju společnosti TOHO sledujeme jasný kvalitativní propad, který ale vůbec nevadí. Přesně ten film, který je tak hloupý, až je zábavný. Scéně, kdy King Kong rve strom Godzille do tlamy, se nelze nesmát. Stejně jako souboji King Konga s obří chobotnicí nebo Kongově jízdě po zadku z hořy Fudži. Souboj dvou legendárních příšer zcela naplnil má očekávání, možná je i po shlédnutí první Godzilly předčil. (19.05.2014)

Třetí filmové vystoupení Godzilly postavilo japonskému národnímu monstru do cesty dva neméně mocné protivníky: legendárního King Konga a nechvalně známý japonský humor. Producenti se rozhodli sérii filmů s monstry zpřístupnit co nejširšímu publiku, takže ačkoli Godzilla stále figuruje jako hrůzostrašný nositel zkázy, její okolí je jak vystřižené z grotesky. Film navíc tak důkladně a okatě naplňuje klišé dobrodružných a katastrofických filmů, až přechází do svérázného díla nezastírajícího svou umělost. Od absurdní pasáže probuzení Godzilly uvězněné od konce předchozího filmu v ledovci přes King Konga unášejícího nevinnou krásku (nikoli však na vrchol mrakodrapu, nýbrž na výrazně nižší budovu japonského parlamentu) až po závěrečný duel u skvostné budovy japonského hradu Atami se vše nese s neskrývanou nadsázkou, ale přitom stále za hranicí parodie. Snímek vznikl na začátku šedesátých let, kdy filmový průmysl sváděl konkurenční boj s televizí, což se promítlo do dějových motivů filmu parodujících zákulisí televize i do způsobu práce se střihem. (původně napsáno pro obal DVD společnosti Filmhouse) (14.08.2008)

Za poslední cca. měsíc jsem viděl 11 godzilláckých filmů a musím říct, že jsem viděl věci vskutku monstrózní. Všechno to jsou po filmařské stránce nepovedená dílka, ale příběhově, až na pár vyjímek, dílka velice zábavná. A největší skvost mezi nimi je právě King Kong vs. Godzilla. Filmařsky, naprostý odpad! Zábava maximální, špatné triky, využití dětských hraček jako miniatur za každou cenu i ve scénách, kde to není naprosto potřeba, monstra se zvětšují a zmenšují podle toho, jak se to režisérovi hodí (jednou je King Kong větší než mrakodrap, jindy má v ruce slečnu, panenku Barbie, která by musela být velká asi jako třípatrový dům), geniální využití chobotnice a kulis ze Studia kamarád na kingkongově ostrově. Chlamal jsem se skoro celou stopáž. (08.08.2006)