Godzilla

Zpočátku svěží podíváná, která však postupem času ztrácí na atraktivitě a veškerý její půvab se ztrácí v monotónosti a nudě, která pramení ze zbytečného prodlužování některých situací. Naštěstí chytá film druhý dech ve chvíli, kdy na scénu nastupují mláďátka (což je ostatně nejlepší moment snímku)... (03.09.2002)

Zmutovaná tlapa si usmyslela, že New York vypadá moc vymazleně, singl Puff Daddyho burácí, takže nic nestojí v cestě tomu, aby se zřítilo pár mrakodrapů. Kultovní japonské monstrum, francouzské atomové pokusy, doktor zkoumající dešťovky na Ukrajině, americké velkoměsto jako ideální půda pro demolici a jeden Němec, který kdesi v pozadí pořádá veselé katastrofické orgie. Roland Emmerich, jak je dobře známo, se řídí heslem „čím větší, tím lepší“. Jeho destruktivní představivost nezná mezí, takže když se Godzilla na čas vytratí, nahradí ji právě vylíhlá mláďata, která musejí teprve dorůst, ale k tomu je potřeba čerstvá potrava. Prostě Emmerich tady nepřináší žádné umění, moc dobře ví, že tvoří jednoduchou, ale efektivní zábavu. Dejme stranou, že obrovská příšera najednou zmizí a vojenská technika ji nemůže vypátrat, horší je to s dynamikou příběhu. První nálet ničitele je impozantní, triky působí moc fajn, ale v dalších výletech do civilizace to vypadá, jako by se na nich podílel snad i jiný tým trikařů. Působí těžkopádně, místy i lacině a průhledně. Děj se mimo destruktivní akci vleče, je řídký a bez gradace. Hlavní postavy jsou nezajímavé, jejich trable diváka nudí a jak to asi bylo s několik let starou žádostí o ruku, je opravdu všem šumák. Pokud by si dala Godzilla mdlého Matthewa Brodericka ke svačině, nikomu by to nevadilo, pokud by zblajzla Jeana Rena, to už by někteří i slzu zamáčkli. (08.04.2016)

Tento film prakticky nemá chybu. Je sám chybou. Ak ho vôbec pri jeho kolosálnej metráži chcete dopozerať v akom-takom mentálnom zdraví a psychickej pohode, musíte k nemu pristupovať ako ku komédii. K béčkovej komédii. Kopec hlášok, ktoré na vás chrlia ploské, nereálne figúrky, úplna rezignácia na logiku, vyslovene smiešne scény, totálne nezvládnuté prechody medzi zlými akčnými sekvenciamia a úplne prvoplánovou klišé romantikou... a k tomu scenár, ktorý je jedno veľké faux pas a takmer nič tu nefunguje, všetko je buď schválnosť alebo nelogickosť... po pol hodine som si hovoril, o čom to preboha ešte skoro 2 hodiny bude? A nebolo to o ničom. Godžira prišla, pošliapala amíkom po hlavách a zmizla - aby sa mohli postavy porozprávať a hlavne aby sa mohla rozvinúť najsmiešnejšia a najfádnejšia asexuálna romantická linka bez ducha a bez iskrenia: medzi smiešnym broderickom a barbinovskou, insitnou pitiolovou... potom sa godžira znova vyrojila, zabili ju, ale prišlo kopec menších godžír, takže to začalo vyzerať ako zlá a nepodarená kópia jurského parku dvojky... príšery boli príšerné a napätie nulové. ale toľko srandy sme s frajerkou už dávno pri žiadnej komédii nezažili. lietajúci taxík! (25.09.2013)

Jeden z mnoha filmů, který jsem si v dětství pouštěl na VHS a jakmile skončil, přetočil jej a pustil si znovu. Tehdy jsem neměl povědomí o nějakých jiných dílech, pouze jsem vždycky litoval toho, že Emmerichova Godzilla se nikdy sequelu nedočkala. Pro mě to bylo dost zásadní, takovouhle velkou ještěrku nemohl nabídnout ani Jurský park, který jsem také sjížděl stále dokola. K filmu se z nostalgie kdykoliv rád vrátím a stále stejně se bavím, směju se některým až příliš přepáleným akčním scénám a vychutnávám si obsazení. Jestli mít ve filmu nějakého frantíka, tak Jeana Reno...85% (30.06.2014)

Já ten film prostě zbožňuju:) Mistr velkolepých katastrofických eposů Roland Emmerich ukázal, že v Hollywoodu musí do budoucna počítat s tím, že New York od něho schytá pořádné destrukce. Příběh, zpracování, perfektní hudba Davida Arnolda, skvělý scénář a dialogy. Godzilla přináší zároveň i zábavnou podívanou, aniž by humor působil směšně, či přehnaně. A ten casting!:) Roztomilý vědec Niko Tatopoulos v podání Matthewa Brodericka, odvážný Viktor v podání Hanka Azarii, charakterní "pojišťovák" z majetkové pojišťovny La Roaché, Francouz Philippe Roaché, jehož ztvárnil Jean Reno, či "seš prostě moc hodná" Audrey v podání Marii Pitillo. A pro mě také skvělé postavy sympaťáka seržanta O'Neala (ten je prostě nejlepší:) či plukovníka Hickse v podání Kevina Dunna. Když ho v nějakém filmu spatřím, už napořád si ho budu pamatovat jako "plukovníka z Godzilly." A samozřejmě hlavní gigantický hrdina, samotná Godzilla, které jsem vždycky fandila a proto nemám ráda její tragický konec. Její zpracování je dokonalé. Její vzhled působí tak realisticky a skutečně jako třeba dinosauři v Jurském parku díky tomu, že tvůrci si, kromě použití zeleného plátna, především vyhráli s animatronickými částmi Godzilly. Efektní podívaná, kterou jsem prvně viděla v době, kdy jsem ještě netušila, kdo je to Roland Emmerich. Parádní song Come With Me od Puffa Diddyho se mi líbil léta předtím, než jsem vůbec věděla, že je to původní píseň od Led Zeppelin:) Jeden z těch filmů, které znám téměř nazpaměť a na které se dívám zásadně s dabingem, ten je dokonalý. "Zase nějaká přehlídka." - "To nebude přehlídka.", "Kde jsi ho našel?" - "Je z Francie.", "Měli bychom jít." - "To není špatný nápad.", "Vypadá to americky.", "Vy neumíte mluvit?" - "To si piš, kámo." 😁 (11.07.2006)