Moonlight

Moonlight je sice až nebetyčná a dost na sílu tlačená konstrukce. Chudý, černý a homosexuální hlavní hrdina, se kterým prožíváme tři etapy jeho života, vlastně prožívá dost standardní oscarový dějový oblouk. Práce s vynechaným, nedořečeným, zamlčeným to ale zkrátka posouvá na vyšší rovinu. Jenkins si na sebe sice zvolenou narativní strukturou trochu upletl bič, protože po fantastickém začátku a prvním časovém skoku si člověk už jen odškrtává povinné zastávky a zbytek filmu je trochu bolestivě předvídatelný. Nicméně i ve slabších chvílích to zachraňuje forma, která dokáže být naturalisticky krutá, poeticky podmanivá i progresivně dráždivá. No a herci, samozřejmě, tedy až na otřesně přehrávající Naomie Harris, která je tím největším ztělesněným klišé, které Moonlight obsahuje, a že jí Viola Davis přebrala toho povinně černého Oscara kvituji s velkým povděkem. Jinak jsem s těmi třemi soškami pro film relativně v pohodě, měl jsem větší favority, ale výhra Moonlight asi byla potřeba. 80 % (13.10.2017)

Zajímavé je to v tom, že veškeré dění táhnou vedlejší postavy. Hlavní hrdina na plátně z většiny jen existuje. Tvůrci si vybrali, poměrně dlouhý časový usek Cirona od dítěte po mladíka, takže zvolili snadnou cestu tzv. kapitolové vyprávění přičemž legrační na tom je fakt, že divácky, ale z hlediska proměny hlavního hrdiny naprosto ignorovali jeho život v pasťáku. Chápu co se tím vším chtělo říct, ale zcela upřimně téma je ošoupaný jak babičny pantofle, scénář značně amaterský, herecký výkony průměrný. Sorry pánové akademici, ale dělat nominace podle barvy pleti, aby se vyhovělo tý ukřičenejší části, to je fakt trapas. (25.02.2017)

Skvěle střižený příběh o hledání sebe sama, jenž je zasazen do působivých reálií okrajových částí Miami. Režisér Barry Jenkins neobyčejně citlivě a s notnou dávkou empatie rozvádí životní osudy a strasti mladého Chirona do takových mezí, že chvílemi Vás pohled na film bude "bolet". Filmu rovněž k dobrému výslednému dojmu pomáhá rozdělení do tří kapitol, které jsou také zrcadlem životních etap Chirona. Přičtěte si k tomuto všemu skvělé herecké výkony a dostanete film, který kromě dlouhé stopáže nemá jediné špatné místo. Je totiž krásně nenucený, civilní a svým způsobem se dotýká každého z nás. Jsem moc rád, že se takovéto filmy točí a že neunikají pozornosti mainstreamového diváka, potažmo i Akademie samotné. „Let your head rest in my hand. Relax. I got you. I promise. I won't let you go. Hey man. I got you. There you go. Ten Seconds. Right there. You in the middle of the world.“ (02.02.2017)

Homosexuální černoch v úspěšném filmu, a slušným Čechům může prasknout žilka. Já Moonlight považuji za jednoduše dobrý film a kvalitní drama. Díky námětu samozřejmě funguje jako automatický lapač cen, ale žádnou vypočítavost a neupřímnost z něj necítím. Je to vlastně dost nepříjemné pokoukání, které umí v mnoha ohledech tnout do živého, ale k plné spokojenosti mi tam chyběla nějaká silnější závěrečné katarze, (05.02.2017)

Je to rozhodně dějově bohatší než kolega Fences, ale pro oba filmy platí, že jsou v Oscarech 2017 jen díky barvě pleti a to je prostě pozitivní diskriminace. Neuznávám, neberu. Jo, kdyby byl rok předtím nominovaný třeba Straight Outta Compton (třeba místo Brooklynu), tak asi neřeknu ani popel, ale několikanásobná úlitba v podobě ročníku 2017 je spíše trapná. Děj krásným způsobem shrnul PanTumnus, a já si při čtení jeho komentáře uvědomil, že to bylo opravdu slabé. Je zajímavé, že v USA točí běžně úplně jiné druhy filmů, ale Akademii se líbí ty, které jsou svým stylem spíše neamerické. Moonlight není ani surovým naturalistickým dramatem, ani načančanou vlezdoprdelkovskou sračičkou, je prostě nevýrazný. A jak natáhnout nuzný obsah na délku celovečerního filmu? Vymyslím si hlavní postavu, která třikrát na tu samou otázku vůbec nezareaguje a počtvrté zareaguje po deseti vteřinách. Geniální. První kapitolu zachraňuje Ali, druhá je asi nejzajímavější, dějově nejbohatší, na poměry snímku akční a nejrychleji mi utekla, třetí má potenciál v rozporu a v radikální změně hlavní postavy. Ta je ale znázorněna příliš neuvěřitelně, nesmyslně, ale vlastně se v ní vůbec nic nestane. Velebení Naomie Harris moc nechápu. Vím, že je v tomto filmu potřeba chytat se stébla a oceňovat, čeho bychom si jinde ani nevšimli, ale podobně ztvárněných postav jsem viděl už mraky. Abych nebyl úplně nefér, je to takový typický film z Varů a tam bývají ještě mnohem horší a prázdnější záležitosti a tohle je přecijenom divákovi schopno ještě něco předat. Pro mě toho ale bylo málo. (12.02.2017)