Deník strojvůdce
Dnevnik mašinovođe
Train Driver's Diary
Réžia:
Miloš RadovičScenár:
Miloš RadovičKamera:
Dušan JoksimovičHrajú:
Lazar Ristovski, Mirjana Karanovič, Mladen Nelevič, Jasna Đuričić, Nina Jankovič, Danica Ristovski, Tihomir Stanič, Bojan Žirovič, Bojan Dimitrijevic (viac)Obsahy(1)
Podľa štatistík každý rušňovodič v Srbsku za svoju kariéru neúmyselne usmrtí 15 až 20 ľudí. Neslávny rekord drží Ilja, ktorý má na konte 28 zabití. Rušňovodičom sa stal rovnako ako jeho otec a dedo a na prahu dôchodku predáva štafetu svojmu adoptívnemu synovi Simovi. Sima sa však odmieta zmieriť s faktom, že by sa stal vrahom. Kolegovia mu síce tvrdia, že sa nehode nevyhne, no dni ubiehajú a nešťastia Sima obchádzajú. Ilja začína mať obavy, že sa z jeho syna „poriadny" rušňovodič nestane, a tak berie veci do vlastných rúk... (Itafilm)
(viac)Videá (2)
Recenzie (110)
Jak neustále postupuje vlna politické korektnosti, je pro mě skutečnou radostí, shlédnout nějakou tu balkánskou záležitost, protože tamní filmaři si pořád ještě neberou servítky a do snímků implementují svůj svérázný humor s pořádnou dávkou cynismu. A tahle srbsko-chorvatská záležitost mi poskytla přesně to, co jsem si přál. Už po větách: "Můj otec a já jsme zabili padesát tři lidí. Čtyřicet mužů a třináct žen. Dohromady s dědou jsme zabili šedesát šest lidí.", jsem věděl, že tohle bude film pro mě. Byl. Bavil jsem se skvěle (přestože jsem měl pocit, že v určité chvíli děj trochu ztratil tempo) nejen díky výbornému humoru, ale i díky nádherné lidskosti, kterou do svých filmů umí Balkánci dostat. / Poučení: Jízdní řád by se měl dodržovat. 5*- ()
Ihneď po prvých fórikoch a rozložení úloh som si spomenul na vydarenú staršiu juhoslovanskú komédiu Klamné leto 68. Taktiež v rušňovodičovi máme vypätý vzťah otec-syn, i keď tu sa jedná o syna adoptovaného a nejakú tú teen lásku. V konečnom dôsledku na tom ale nezáleží, Ilija Simu miluje ako vlastného. Spočiatku osvieživý čierny humor brnká na tú správnu strunu, lenže postupujúcim časom sa jeho krútenie okolo tej istej témy stáva monotónnym. Trochu mi to nejde dokopy s dramatickou linkou, kde sa starší hrdina trápi nad smrťou blízkej osoby, ale o smrti neznámych sa stále iba vtipkuje. To súvisí aj s vypointovaním celého filmu a s nie príliš uveriteľnou Simovou traumou. ()
Strojvůdce, ten těžký chleba má. Žije s řadou pomyslných křížků lidí, kterým jeho hnací monstrum sebralo život. Stárnoucí Ilija se snaží, aby chlapec Sima prchající z dětského domova nedopadl stejně. Jednou totiž u něj přespí, a ač není schopen chlapci v průběhu let vyjádřit lásku, už v jeho skromném příbytku zůstane až do maturity. Vzhlédne se v Ilijově povolání, ten ovšem nechce slyšet o tom, že by i hoch žil s údělem svého zaměstnání. Na jedné straně tedy chladný chlap ze staré školy, přímý a neústupný, na druhé snílek, který touží po laskavém slovu i pochopení. Vyprávění je to rozpustilé, herci jsou přesní, nechybí nadsázka, ironie i několik milých momentů. Zamrzelo každopádně, že si snímek nedrží po celou stopáž stejnou kvalitu. V určitý moment se humor jakoby zastaví, i příběh lehce zmonotónní. Tři až čtyři kousky. ()
Film pracuje s hodně zajímavým motivem, který je ale strašlivě brzy vyčerpán a po zbytek doby v podstatě už jen recyklován. A je to s podivem, jelikož téma opakujícího se usmrcování lidí, za které ale nejste zodpovědný, je opravdu hodně neobvyklé a celkem vzácné téma. Deník strojvůdce začíná jako černohumorná komedie, bohužel právě s postupujícím časem se mění v něco, co postrádá nápad a především asi dobrý scénář. Sem tam přijde sice nějaký moment k zasmání, ale film zůstává emočně prázdný a plochý a pochybuji, že si na něj za nějakou dobu vůbec vzpomenu. 5/10 ()
Čakal som viac čierneho humoru a nie iba zopár narážok, koho všetkého rušňovodič zrazil. Aby tomu dodali šťastný koniec, tak ešte aj tomu nešťastnému chlapcovi do deja doplnili priateľku, ako fakt, niektoré veci by sa takto nestali. Od balkánskej komédie som čakal bláznivú zábavu a nie nudu, no asi som len rozmaznaný staršími kusturicovými, a nielen jeho, filmami. ()
Reklama