Polnočná míľa

Vybavím si několik filmů, které mi Půlnoční míle svou povahou připomíná. Deprese, kam se podíváš, a tak komorní, že je to už jenom krůček k tomu, aby to jednoduše byla "pouze" divadelní hra, a k tomu herecký souboj mezi veterány a slibnými bývalými dětskými herci. Půlnoční míle naštěstí nepatří k těm příspěvkům tohoto žánru, které se přehnaně fixují na předhánění v tom, kdo bude nejvíc-škálově-emocionální a nejvíc-od-šepotu-ke-řvaní-smutný, ačkoliv některé monology od Hoffmana a Sarandon k tomu mírně směřují, ale jenom mírně. A hlavně, hlavně se mi líbí, jak Silberling chytře dávkuje informace, aby v poměrně staticky vybudované premise stejně vytvořil pohyb a změnu pro nás pro diváky a hmatatelný osobnostní vývoj pro své hrdiny. Není to film, který by v základech otřásal mými pocity ohledně lidského truchlení, ale oceňuji, že je ve své skromnosti udělaný pořádně. (P.S.: Ellen Pompeo je tu absolutně překrásná.) (20.11.2017)

I když nevím ani za co...ale něco mě na tom filmu prostě dostalo. Možná ta všudypřítomná melancholie, občas prosvětlená nečím absurdním. Zvláštní, skoro bezmyšlenkovité dialogy, které kdyby byly zahrány někým jiným, skončí tenhle film v propadlišti dějin. Nevím, netuším...MOONLIGHT MILE ve mě zanechala nějakou zvláštní hořkosladkou stopu nadějné deprese o tom, že lež má krátké nohy a přece s ní daleko dojdeš (a ještě poznáš lásku svého života) :P A nejlepší scéna? Večeře na níž Joe vypráví, jestli se ho dotkla smrt jeho snoubenky :D Božsky zahrané, naprosto vypiplané k dokonalosti a navíc odříkané rychlostí blesku. Umírala jsem smíchy...i když to možná v tu chvíli nebyl autorův záměr :) (23.06.2010)

Tenhle film miluji již 13 let a uchovávala jsem si vzpomínky na něj hluboko v paměti. I po tak dlouhé době to byl pro mě opravdu silný zážitek :) Polovinu času jsem měla husinu po celém těle, nastražené uši a jelikož Gyllenhaal pro mě již tou dobou nebyl žádný nováček ( poslintala jsem se při shlédnutí Krásní a úžasní o rok dříve již v 2001 ) - hodně to pro mě držel on :) Film je neskutečně syrový a realistický projevem všech představitelů. Není zde přemíra patosu, debaty jsou na úrovni a zvláštní situace, do které se trojice dostala a po určité době zjištění, co tam ten kluk vlastně dělá - je to hodně zvláštní, jelikož nedostanete odpovědi na plno otázek....Film má také úžasnou atmosféru díky skvělé hudbě, která nahradí plno slov a to nejen, že to do sebe skvěle zapadalo, ale také, že to byly opravdu kvalitní písně. Sarandon a Hoffman mi jako manželský pár po 30ti letech skvěle seděl :) Ten film má pro mě hlavně velkou hodnotu, jelikož je tak skvěle ponurý a TOHLE je pro mě drama, které nemusí obsahovat akční scény, ale z psychologického hlediska je to hodně náročné. (09.05.2015)

Pocity po shlédnutí Půlnoční míle se jen velmi těžce popisují, tento film se musí vidět a je třeba jej vnímat. Brad Silberling zde roztáčí zvláštní depresivně i pozitivně působící koncentrát lidských emocí na pozadí lidské tragédie, občas jemně okořeněný nenápadně humornou příchutí, který ve mně zanechal opravdu zvláštní dojmy. Brad Silberling, který mou pozornost upoutal již svým předchozím Městem andělů, natočil film podle vlastního scénáře (a inspirován vlastní osobní tragédií), který sice není prostý občasných nedokonalostí, ale jako celek na duši diváka působí zcela funkčně a výborně. Vše je podpořeno brilantními hereckými výkony hlavních představitelů: Susan Sarandon a Dustin Hoffman jsou ostřílenými hereckými matadory, což zde také potvrzují, film je však asi nejvíce opřen o výborný minimalistický a uzavřený herecký projev Jakea Gyllenhalla a neopomenu ani zvláštně tajemně půvabnou Ellen Pompeo, která mu skvěle sekunduje. Výborné emocionální drama. (28.02.2012)

Předešílám, že hodnotím jako velice dobré tři hvězdy. Co mi zabránilo dát víc je několik momentů filmu, které podle mě do opravdu dobrého filmu nepatří. Hlavně občasná teatrálnost, která útočí na divákův smysl pro realitu poněkud příliš slzychtivě. Navíc myslím, že ve skutečnosti nepřináší nic nového oproti jiným filmům, řešícím podobné problémy. Mám na mysli vynikající Obyčejní lidé od Redforda. (04.11.2006)