Polnočná míľa

Film, který je především krásný v tom, že zcela jednoduše pochopíte, co jím chtěl básník (v tomto případě režisér) říci. Příběh je velice silný, a i když plyne velice pomalu a nepotrpí si na zjevné dramatické situace, přeci jen poznáte, že veškeré drama se odehrává v samotných postavách a jejich pocitech. A je to právě kvůli hercům, kteří těmto duševním dramatům dodávají potřebnou šťávu. Nade všechny vyčnívá Jake Gyllenhaal, který skrze nevyslovené emoce a hrající oči dokáže vyslovit přesně to, co chce říct, i když vlastně mlčí - nádhera. O výběru hudby ani nemluvě... (04.11.2006)

Rozporuplné rodinné drama, ve kterém manželé Flossovi přicházejí o jedinou dceru, která měla krátce před svatbou s milým chlapíkem Joem. Oba však rodičům zatajili, že se tři dny před dceřinou smrtí rozešli. Film (který je výpovědí osobních tragických zážitků režiséra Silberlinga) zdobí zejména herecké trio, v čele s talentovaným Jakem Gyllenhaalem, mladíkem ocitnuvším se v groteskním dilematu. Režisér šetří sentimentem, místy chybí spád, určité situace (například smutek po ztrátě dítěte) však působí tlumeně a oslabují realičnost celého snímku. (05.11.2006)

V poslední době pořád narážim na nějaký romantický a vztahový filmy, přestože tento žánr vůbec nevyhledávám. Film Půlnoční míle mě ale docela potěšil. Ze začátku jsem si myslel, že se mi to asi líbit nebude a uvažoval jsem o tom, že to vypnu, ale nakonec jsem byl rád, že jsem to neudělal. Dustin Hoffman a Susan Sarandon jsou tradičně výborný. Jake Gyllenhaal dřív dostával zajímavý role a svym výkonem taky nezklamal. Škoda, že teď se pohybuje spíš v béčkovejch vodách... Jinak na mě docela zapůsobila celková atmosféra filmu. 75% (23.01.2011)

"Byla bych ráda, abys žil v celibátu, ale netrvám na tom." Tak to by asi chtěly všechny matky zavražděných dívek po jejich přítelích, ale po stopě Joeova pižma se již vydaly zástupy místních slečen, takže to nebude tak snadné. Já se tedy přiznám, že mě moc nebavilo sledovat vyrovnání se s tragédií, rozhoupání se k upřímnosti ani soudní proces, protože nic z toho nedisponovalo svižným tempem, zábavností a vlastně ani přesvědčivé dramatické scény do mého diváckého sektoru nedorazily. (23.11.2016)

Brad Silberling napodruhé. V blažené nevědomosti jsem urazil půlnoční míli, aniž bych věděl, že tuto cestu kočíroval již zmíněný. O to bylo mé překvapení milejší, když jsem byl nadmíru spokojen i s druhým shlédnutým dílem od tohoto režiséra. Snad za to může právě on, že ty dva mnou shlédnuté filmy, ač jsou smutné, teskní, neveselé, skrývají pro mne velikou dávku energie a snad i optimismu. I přestože začátek této jízdy trochu skřípal, nakonec se náš půlnoční expres s lehkostí rozjel a nechal nás kochat se prostředím temným, snad jen měsícem osvětleným. Příjemné vzezření všech zúčastněných herců bez výrazných výkonů snad jen prospělo k nerušenému snění. Proto nechte mě dále snít, mám půlnoc a okolo mne lítá pět hvězdiček. (10.12.2007)