Dedo

Nevím, nerozumím, nechápu….jsou místa na naší planetě, kde nemají děti co do úst a někdo dá peníze na tohle?????? Chápu, že zřejmě nešlo o žádnou astronomickou investici….i když Polívka nehraje Polívku určitě zadarmo. Nebýt prvních minut, ve kterých mi mihnou „seriózní“ herci Suchařípa s Hřebíčkovou, tak jsem myslel, že jde o nějakou sranda záležitost natočenou partou kamarádu na Youtube. Ale hlavně, že má snímek tři režiséry :D Amatérské od Andulky až po žížalu….ambice až na půdu, sto témat a hovno, hovno, slavný soude. Příběh nula, neherci šílení, herci o nic lepší, děcka bez kouzla, dialogy snad psal ten traktorista, snaha o lokační výpověď působí uměle….ne fakt ne, je mi líto. (14.11.2018)

Děda je takový skoro až roztomilý amatérský pokus o valašský film. Parta tvůrců do projektu šla zřejmě se srdcem na dlani, ale při shánění prostředků vynechala spolupráci s profesionálním štábem. Je mi líto, mohl to být výborný rodinný film, takto to zůstalo na půl cesty. Vedlejší role Suchařípy, Hřebíčkové nebo Polívky se Čtvrtníčkem nejsou dostatečným pojivem profesionálního filmu. (05.04.2021)

Tohle mohla být parádní jízda. Vzniklo z toho ale cosi, co je nemastné a neslané. Trestuhodně zahozený potenciál. Valaši jsou přece dost rázovité obyvatelstvo (myšleno v dobrém). Z toho se dalo krásně vařit a vytřískat maximum. Nápad s pokladem byl fajn, ale ty dvě roviny se k sobě vůbec nehodily. Přišli mi dokonce dost násilně naroubované. Obě můžou s přehledem fungovat zcela samostatně a to byla chyba. Obsazení Bolka Polívky bylo vtipné. (05.04.2018)

Na filmu je vidět, s jakou upřímností do něj tvůrci šli, ale až na pár spolehlivých herců (Čtvrtníček a jeho dcera, slušně autentický Segrado) je snímek pouze klasickým slepencem hospodských historek, záběrů přírody a kontrastních scén s dětmi a dospělými, které jako kdyby vypadly z šumavské trilogie s Tomášem Holým. Zajímavé byly scény z Valaška před sto lety, ale zdržovaly děj, přepálily stopáž, neměly vyústění a slušely by víc spíše samostatnému dokumentu. 50%. (20.11.2019)

Jen další levný, druhořadě působící český film, co nezvládá přemíru témat, která postupně přemrštěně otvírá. A dramaturgicky je úplně mimo. Inu, tři režiséři jsou na jeden film až moc. A každý z nich chtěl evidentně natočit něco jiného, čímž si stanovili kompromis - natočí tři, lépe řečeno nacpou tři filmy do jednoho. Čekáte-li letní prázdninové dobrodružství dvou sourozeneckých "pražátek" vyslaných k dědovi do ValMezu, můžete si odfajfkovat kolonku, pokud vůbec taková existuje. Sourozenci najdou na půdě vzácnou letitou korespondenci svého pra příbuzenstva, což je asi největší dobrodrůžo za celé dvě hodiny. Začtou se do dopisů, čímž se otevře poměrně obsáhlá a rozsáhlá retrospektivní kapitola, v níž jsou divákům popisovány vřelé řádky ze života bábinky, která kupodivu byla všechno, jen ne nadržená, když musela určitou dobu obdělávat hospodářství, aniž by ji obdělával její odloučený manžel. Film v této fázi má tendenci být naučný, neb bábinka nám stihne nářečím sdělit, čím se lidé na venkově bavili na začátku dvacátého století. A pak ve své poslední třetině od toho slovanského naučného dědictví tvůrci upustí, čímž vznikne prostor pro pravou rockovou tancovačku, a dozvíme se, jaká bude pointa kolem nejzajímavější postavy, kterou si střihl Bolek Polívka. Abych to osvětlil, Polívka hraje místního maníka, co je identickým dvojníkem herce Bolka Polívky, čímž si ho celá vesnice dobírá a ho to neskutečně štve. Nenávidí, když je kupříkladu častován hláškami z Dědictví a má dávat autogramy, načež přestal kvůli tomu vycházet z domu. To byl originální a nejlepší nápad scénáře. Polívka měl klidně angažovat tvůrce tohoto filmu k pokračování Dědictví, zde zkušeně dával podrážděného maníka "bohušovských" rozměrů. A to je asi tak všechno. František Segrado v roli dědy je taková castingová hříčka, děti nejsou naštěstí z kategorie otravných parchantů, vykazují i nějakou inteligenci, Anna Čtvrtníčková se ve filmu dokonce shledá se svým skutečným fotříkem, Petrem Čtvrtníčkem. Herci známých jmen nemají moc prostor, film je samé nářečí a dvě hodiny řídce orientovaného a dramaturgicky nekompaktního děje jsou posléze znát. Konfrontace města s venkovem je celkem zanedbatelná. A zklamáním je i pointa související s tím, co děda ukrývá za dveřmi, kam je vnoučatům vstup přísně zakázán. Přidejte si k tomu i lehce odbytou realizaci, kdy nám vykoukne v záběru i nějaké to zvukařovo neuhlídané náčiní. Určitě ale film není žádná velká katastrofa. Má své dobré momenty, jen jich není tolik, aby předčily ty nežádoucí elementy, které se postupně nemile hromadily. 5/10 (30.03.2018)