Dedo

Tohle mohla být parádní jízda. Vzniklo z toho ale cosi, co je nemastné a neslané. Trestuhodně zahozený potenciál. Valaši jsou přece dost rázovité obyvatelstvo (myšleno v dobrém). Z toho se dalo krásně vařit a vytřískat maximum. Nápad s pokladem byl fajn, ale ty dvě roviny se k sobě vůbec nehodily. Přišli mi dokonce dost násilně naroubované. Obě můžou s přehledem fungovat zcela samostatně a to byla chyba. Obsazení Bolka Polívky bylo vtipné. (05.04.2018)

Tenhle film není špatný, ale je takový zmatený, jednak je tam hlavní dějová linka kolem dětí a jejich dědy a pak tam jsou prostřihy na záběry které poukazují na tradice na Valašsku, které jsou samozřejmě zajímavé, alě někdy trochu otravné. Spíš by se hodili uplně do jiného filmu, který by byl čistě o tradicích. Takhle to působí dost zmateně. Podle mě za to může spoustu režisérů, jako kdyby každý chtěl dělat trochu jiný film a pak z toho vzniklo tohle. Zajímavé jsou i scény s Bolkem Polívkou. Celý film by měl být taky kratší, protože 112 min. je na tenhle film až dost. (19.04.2019)

Trošku jiný český film, než na který jsme zvyklí. Mně ale sedl. Ano, děj nebyl vlastně žádný a dopisová linka byla spíš o citech. Film měl ale své kouzlo. Nemyslím si o sobě, že jsem hrdý Moravák, ale protože jsem Moravák, občas mě filmy z moravského prostředí potěší. I když jsem z Ostravy, Valašsko mi není cizí a je mi blíž (logicky) než třeba Chodsko. Člověk tak nějak zavzpomíná na známé, kteří jsou odtamtud a kteří tamním nářečím mluví. Postava dědy nám dává upomenout na valašskou svébytnost a i jistou hrdost. Děda v podání Františka Segrada mi byl velice sympatický – takový bodrý starý Valach, který si samozřejmě nade vše váží valašského národního moku – slivovice. Ve filmu se svými malými vstupy blýskli i osvědčení Bolek Polívka a Pavel Čtvrtníček. Mně si film fakt hodně líbil. (01.11.2019)

Pohladilo mě to po mé valašské duši. Je fakt, že kdo není z valašského kraje, ten asi nepochopí všechny náležitosti. A není se čemu divit. "Jiný kraj, jiný mrav." Udržování starých zvyků po Našich předcích, je snad to nejkrásnější co se musí zachovat. I při pohledu na tyto zvyky se dnešní člověk diví, z jakých maličkostí měl tehdejší lid radost. V tradicích tkví síla a je v Nás hluboce zakořeněná. Jen ty kořeny musíme čas od času odkopat a těšit se z nich. Valašský humor je svérázný a kolikrát ostrý. Oproti tomu na slovácku už by se mlátili do "lebení" a častovali se "pajtášama". Film vznikl s láskou a k valašsku a já nemohu dát nic jinačího, než pět hvězd. (01.07.2016)

Tenhle film má svoje mouchy: pro obraz byl vzhledem k příběhu zvolen příliš široký formát, dialogy jsou často obtížně slyšet přes filmovou hudbu, narozdíl od vložené historické linie nedokáže udržet jednotnou atmosféru a styl a nejspíš měl být tak o dvacet minut kratší. Všemu tomu navzdory si myslím, že v rámci českého amatérského filmu jde o povedený počin. Z herců je nejlepší Anna Čtvrtníčková, ale bavila mne i Kristýna Frejová, naopak celou tu linii se Štefanem/Polévkou bych vyhodil. (30.03.2018)