Reklama

Reklama

Čo keby Hitler v roku 1945 nezomrel, ale len zaspal? A čo keby sa prebudol v 21. storočí? Ako by sa asi tváril a našiel by v našom svete spojencov? Dostal by sa opäť do politiky? Ale určite áno! (Cinemart SK)

Videá (4)

Trailer 3

Recenzie (535)

MoRTy 

všetky recenzie používateľa

Na film jsem zašel víceméně náhodou s pouze slabým povědomím o knížce. Skvělě jsem se bavil! V poslední třetině teda film začal trochu ztrácet dech, ale konec byl epesní. Obzvlášť sem se bavil při parodii na scénu z Pádu Třetí Říše (Hitler se doslechl o ..blablabla). Film je skvěle natočenej a trefně popisuje dnešní dobu. Hlavní hrdina byl tak přesvědčivej, že sem se sám párkrát přistihnul, jak v kině svévolně hajluju. Ke konci filmu už hajlovalo celé kino a dokonce sem se po skončení připletl do skupinky radikálnějších diváků, se kterou jsme nabuzeni filmem vypálili v centru Prahy několik židovských obchodů. Film doporučuji! ()

boshke 

všetky recenzie používateľa

Knihu jsem bohužel nečetl, ale vzhledem k tomu, jak dobrý (ne zázračný) film z toho vyšel, tak by asi za hřích stála. Samozřejmě, dá se na to koukat buď pouze s vypnutým mozkem a bavit se. Ale do té míry Er ist wieder da zase vtipný není. Nebo s mozkem v režimu volnoběh, sem tam se zasmát a po opuštění sálů procedit mezi zuby "Viděla's to? Já to říkám pořád, že Němci jsou náckové!". Nebo ho zapnout na plné obrátky (já vím, bolí to) a připustit si, že Hitler má, minimálně v nějakých tvrzeních, pravdu. Že naše společnost je zkažená a nefunguje tak, jak má. Pro mne je film (nevím, jak vyznívá kniha) hlavně varováním před populismem. Hitler, jako za starých "dobrých" časů, poukazuje na reálné problémy, které lidi tíží, ale jako správný populista o nich jen pindá... Mimochodem, scéna, jak zjebe do kuličky neonácky a označí je za neschopné břídily, nemá chybu... 90% ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

,,Turci v Berlíně?!' Jak je to možné !? ' ---- Když jsem se o této komedii doslechl, pochopitelně jsem ji zatoužil vidět. Despekt u mne působilo jen to, že to točili Němci a jejich humor je někdy opravdu nehumorný. Po prvních rozpačitých minutách kdy jsem zjistil, že Adolfa hraje habán jehož podoba Hitlerovi moc neodpovídala, jsem se postupně nechal do tohoto žánrového mišmaše postupně vtáhnout a sledoval tu neskutečnou hru, kterou tvůrci rozehráli nejen s divákem, ale i s Němci kolem sebe. Hitler je ikona. Masový vrah, šílenec, jeden ze spolutvůrců myšlenky likvidace Židů a Slovanů. Je to ale zároveň osobnost, která Němcko zbrojením vytáhla z bídy hospodářské krize, osobnost za níž Německo se málem (naštěstí ne) stalo Třetí tisíciletou říší a kdy v čase nakloněné válečné štěstěny hranice Germánie sahaly od Norska po Rusko. Tak co zkusit tohoto jedince zhmotnit a přenést do dnešní doby? Do doby, kdy Německo tolikrát ofackované za holocaust otvírá brány každému a není schopno rozeznat, že se tím odsuzuje k záhubě. Do Německa zapleveleného politickými stranami a hromadami znechucených voličů, do Německa sociálních dávek nepřizpůsobivým placených nuceně pracující většinou... Za Hitlera nic takového nebylo, proto logicky jeho údiv budí úsměv. Cestuje s průvodcem po Německu a navštěvuje lidi. Zde se film stává reality show a divák v úžasu sleduje reakce běžných Němců na ulici. Někteří se smějí, někteří se s Hitlerem fotí, někteří hajlují, někteří jsou pobouřeni a někteří natvrdo říkají, že by za něj šli bojovat do nové války. Knihu jsem nečetl a po skončení filmu si nejsem úplně jist co nám tím autoři chtěli sdělit a jaké zrcadlo nám nastavili. Obraz Německa a jeho občanů 70 let po válce byl prapodivný. Řada Němců se k Adolfovi chovala jako k historické postavě a snad až jako k otci zakladateli... To jak Hitler tepal do uprchlíků mi od tvůrců přišlo odvážné, postupně jsem si ale uvědomil, že to není hlavním posláním filmu. Hlavní myšlenkou bylo, že i když jsme třeba se současnou situací nespokojeni a odmítáme inženýry z Afriky, musíme se mít setsakramentsky na pozoru před někým, kdo říká co chce lid slyšet, kdo má charisma, kdo umí mluvit a kdo by byl bez lidí nic. Mějme se na pozoru před novými Führery. * * * * ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Od chvíle, kdy jsem se o tomhle filmu dozvěděl, jsem zahořel touhou ho vidět. Takže když mi v poště přistála pozvánka na novinářskou projekci, měl jsem velkou radost, že se film dostává do českých kin - a ještě větší, že CinemArt film uvádí v původním znění s titulky. Samotná projekce mě hodně bavila, film jsem si užil, výborně se při něm pobavil, a navíc mi to dalo brouka do hlavy, protože je tam pár myšlenek, které se dají dlouho převalovat v hlavě. Takže - ač nedotčen knižní předlohou - za sebe nemám problém napsat, že je to výborný film, který lze rozhodně všem doporučit - kromě toho, že je nápaditý, vtipný a originální, je taky promyšlený a filmařsky invenční a zajímavý. Herecký představitel Ády je výborný a ten film obsahuje minimálně dva (ne-li více) momenty, které mi přišly naprosto geniální - Ádovo první vystoupení v televizi a sekvenci s youtubery. Výborné mi i přišlo vystižení toho, jak to chodí v komerčních televizích - jak se tam chodí přes mrtvoly a jak se tam dělá kariéra. Aniž bych chtěl spoilerovat, snad mohu napsat, že člověku ke konci úsměv nepříjemně tuhne na rtech, protože ten film neuvěřitelně působivě vygraduje do svého mrazivého závěru - message toho filmu je naprosto jasná a je na každém, jak s ní naloží. Za mě velký respekt autorovi knižní předlohy, že dokázal vyhmátnout tak silné a aktuální téma, které je navíc zpracované s tak odzbrojující zábavností. ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Chytrá satira reaguje na globální fenomén Hitler, který si od roku 1945 žije svůj druhý život. Způsobů, jak se vyrovnat s nechvalně proslulým dědictvím nacionálního socialismu, bylo vždycky mnoho. Hitler se stal karikaturou i předmětem bádání ve všech myslitelných ohledech. Televize předkládají dokumenty o všech banalitách každodenního života let 1933-1945. Samostatným tématem je samozřejmě i mládí Adolfa Hitlera. To máme všechny ty filmy jako Hitler: The Rise of Evil (2003) nebo adaptace divadelních her Mein Kampf (2009). Tentokrát přichází na řadu paralela s dnešními oblíbenými formáty, kterým popularitu přinesl Sacha Baron Cohen. Výsledek naštěstí není na úrovni laciné taškařice, díky hloubkové rešerši vzniká dílo mrazivě autentické. Potenciál k návratu zla je tu totiž vždycky. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (22)

  • V krčme v Brandenburgu Hitler (Oliver Masucci) cituje báseň „Nachtgedanken“ (Nočné myšlienky) od nemeckého básnika Heinricha Heineho, 1844. Heineho diela boli v nacistickom Nemecku zakázané a boli spálené počas nacistického pálenia kníh v roku 1933 kvôli Heinovým židovským koreňom. (Arsenal83)

Reklama

Reklama