Sedem statočných

Slušnej western, překvapilo mě, že mi byli docela sympatický všichni ze sedmi statečných, čekal jsem že polovinu ansáblu budou tvořit nějaký no name herci bez charizmatu, ale všichni byli fajn. Nejlepší byla prostřední část filmu, kdy se zabydleli ve městě a učili vesničany střílet a podobně. Při závěrečný, asi půl hodinový přestřelce, mě dost udivilo, kdo z hrdinů přežil a kdo ne. 70% (11.12.2016)

Filmový letošek je rokem týmovek (Batman vs Superman, Captain America: Občanská válka, X-men: Apocalypse, Sebevražedný oddíl, Star Trek: Do neznáma) a nezastavil se ani před oprášením té vůbec nejslavnější. Neměl jsem a nemám sebemenší problém s tím, že se někdo pokusil předělat jeden z nejlepších a mých nejoblíbenějších westernů vůbec, nebo že titulní bandu pojal rasově pestřeji než v originálu. Ten film je ale scenáristické Waterloo, které ve všech ohledech po původním filmu jen smutně šilhá a i bráno samostatně je tristně odfláklé. Pizzolatto přišel ve všech řadách Temného případu s kvalitně napsanými postavami, jejich vývojem, vztahy a zvraty, ale musel si na nich vystřílet všechno scenáristické střelivo, protože tady nic z toho nenajdeme. Herci tak nemají co hrát a nezachrání to ani masivní závěrečná jatka, z nichž si na druhý den pamatuju jen to, že při nich zařvalo opravdu hodně lidí. Ve výsledku průměrný western a veskrze zbytečný remake. (25.09.2016)

Originál z roku 1960 jsem neviděl. Jednoduchý důvod: Většinou když je něco strašně hypeované tak se mi to potom tak na 80 procent moc nelíbí. Proto k tomuto remaku přistupuju trochu jinak. Ale tento film mi vyrazil dech. Je to ten správný temně špinavý western který se ničeho nebojí. Uchvacuje to od začátku do konce a rozhodně pomáhá že tým sedmi statečných je rasami přeplněný (Afroameričan, 3 běloši, asiat, mexičan a indián). Film se dá rozdělit na 3 částí: Shánění členů Sedmi Statečných, příprava na boj a finální bitva. Každá část je svým stylem jiná a rozhodně to filmu pomáhá. Úplně skvělé to jistě není. Filmu se dá upřít jemné zdržování ve finální fází a pár věcí by se ještě našlo. Sedm Statečných ale překvapuje především tím, že ten kdo čekal zbytečnou výplachovku dostane zajímavý western. Ale originál jsem neviděl takže k tomu prostě přistupuju jinak................... (26.09.2016)

Spoilery! Když opomeneme naprosto zbytečný vznik remaku, tak se v mých očích jednalo o sledovatelnou záležitost. Dialogy byly sice psány pacienty lobotomického oddělení a děj vás zřejmě také úplně neoslní. Nicméně, celkem mě oslovilo obsazení jednotlivých rolí. V sedmičce nebyl nikdo, kdo by mě nějakým způsobem iritoval. Dokonce i hlavní hrdinka, která vypadala jako taková lepší verze Jennifer Lawrence, by za použití hada stála. Se spolusledovatelkou jsme hádali, který pán svého hada nakonec použije. Ona tipovala Pratta, protože byl největší fešák. Já jsem tipoval černouška, protože měl pravděpodobně největšího hada. Malinko mě iritoval snad jen hlavní záporák, který byl takový menší přizdisráč. Nejvíce jsem se ve filmu těšil na akci, od které jsem měl očekávání, že by v moderním westernu za něco mohla stát. Akce byla vynikající, té nemůže vytknout nikdo nic. Hudba byla taktéž velice solidní a akci skvěle doplňovala. Taktéž se snímek snažil zabodovat v každé domácnosti. Byl neskutečně multikulturní. Už obsazení černouška do hlavní role byl pořádný signál boje proti rasismu ve filmu. Myslím si, že je třeba tento boj vést, když už nyní máme prostředky. Myslím si, že hlavní příčinou částečného potlačení rasismu, byl právě nástup barevných filmů. Na konci samozřejmě následoval klasický kýč o neskutečné odvaze a hrdinství sedmičky statečných, ale nalijme si sklenku čistého vína. Kdyby za pány přišel nejdříve ten zlý pán a nabídl jim penízky, tak by s velkou pravděpodobností neměli nejmenší problém stát na druhé straně zákona. Toho bezobsažného kecání tam bylo přeci jen trošku moc, takže se přikláním spíše ke třem hvězdám za tři přeživší. (06.01.2017)

Odsuzovat to z hlediska nostalgie nebo odporu ke korektnosti je samozřejmě hloupost, ten film má problém úplně jinde. Cast je silný, ale Fuqua z něj hlavně v první polovině moc nevytěží, jenom předváděčku fotogenických ksichtů a póz. Řetěz nahodí až závěrečná bitva, do té doby se občas zajiskří nějaká ta hláška na půl huby, kterou Nic Pizzolatto umí napsat. Poslední třetina je příjemná old school rubačka s dobrým tempem a celkem příjemně zvolenými úmrtími v družině. Problém Sedmi statečných je právě to, že jsou tak nějak nerozhodně rozkročení mezi klasickým westernem a buddy akčňákem modernějšího střihu. Když pak na závěr vytasí "Technicolor" paletu s hrobečky a notoricky známou melodii Elmera Bernsteina, působí to úplně falešně. Zlaté období westernu je pryč a tahle parta spíš svižně procválá kolem. Což je s ohledem na její složení vlastně málo. Sympatické *** (01.01.2017)