Pirko

Před nedávnem jsem v některém komentáři napsal několik kritických slov o české a slovenské kinematografii. V tomto případě to ale určitě neplatí. Abych se přiznal, tak jsem takovou smršť, která se prohnala přes mé (po)city, nečekal. Film dle obsahu končí dobře, ale tady záleží asi na tom, kdo a z jaké pozice se na film dívá. Jako normální rodič bych si zcela určitě nepřál, aby má dcera skončila takto a pokud by takto skončila, tak bych to dozajista nepovažoval za dobrý konec. Avšak z pozice člověka na úplném dně (životním, sociálním, profesním apod.) to vypadá určitě jinak. Při pohledu na film je totiž zapotřebí zahodit pýchu a dosavadní životní zkušenosti, protože to, co se odehraje v nám známých reáliích, je skutečně hnusný prožitek. Neodpustím si jízlivou poznámku (ne k autorům), mrazivě na mne zpětně zapůsobil i ten slavný plakát na horním konci Václavského náměstí, který můj prožitek z filmu doopravdy podtrhl tlustou čarou, neboť hodnota lidského života jest v novodobé historii naší společnosti asi opravdu jen tržním pojmem a lidský život stojí jen "pár peněz". Ale zpět k filmu, opravdový mrazivý zážitek, až se mi na to nechtělo chvílemi dívat. Nemohu si pomoci, ale i vzhledem k tomu, že se jedná o produkt téměř domácí (SR), musím nasolit vysoké procento, proto dávám 87%. (16.11.2017)

Neviem posúdiť, do akej miery je to podmienené Dominikou Zeleníkovou, ale toto je už 2. jej film, ktorý mi vyrazil dych. Povrchná antiutópia o tom, že morálka je pasé a všetci bojujeme o holé prežitie v bezcitnej spoločnosti, kde chce každý sex a prachy, najlepšie súčasne. Na niektoré scény (pichanie drog), dlho nezabudnem a boli herecky excelentné. Samozrejme tých blbých scén tam bolo oveľa viac. Faktom ostáva, že 2. polka filmu, vrátane záveru, pri ktorom som nevedel. či sa mám smiať alebo plakať, bola riadna sila. (11.11.2017)

Děj se dá shrnout naivka prodaná pasákům. Sociálně kritická obžaloba s urputným naturalismem ji shazuje. Nejen diváky „do patnácti let“ totiž dokáže znechutit takřka čtvrthodinovou pasáží názorného brutálního. Hrdinka za sebou v dětském domově nechává typické holčičí důvěrnosti jako z internátních Housat, před sebou má vidinu sladkého života se svým milým ve stylu Lásek jedné plavovlásky. Ovšem svého vyvoleného najde ve špinavém pražském pelechu mezi bandou feťáků. Což dohromady s epizodním výletem za ztrhanou matkou vytvoří takřka hodinový prolog oddalující okamžik, kdy dvojici dojdou princ svou lásku prodá k prostituci. Ne že by Pírko bylo natočeno špatně, ostatně kameraman Asen Šopov dovede z mála udělat podívanou, ale obrazy všeobecného zmaru, zaplivaných hospod, mrazivých brlohů a odpudivých zoufalců bez perspektivy neobsahují nic nového, objevného ani provokativního. Vyskytují se napříč nezávislou scénou ve stereotypní podobě, která už přestává účinkovat, včetně žoviálních gangsterských týpků s cizím přízvukem, kteří do svých záludných sítí stahují ubohé nevědomé bludičky velkoměsta. Tak si tvůrci sdělení Pírka zřejmě představovali. Ovšem navzdory hereččině přirozenému projevu a pochopitelné zaslepenosti její zamilované hrdinky nelze uvěřit zrovna chovance ústavu naivitu školačky, s níž se vydává do velkého světa. Jestliže dívka veškeré varovné znaky kolem sebe přehlíží, ba dokonce se mezi vyděděnci docela baví, zbavuje se dávky divácké příchylnosti, jejíž zbytek pak spláchne mohutná vlna nejhrubšího sexu, znásilňování, bití, trýznění. V doslovné bezúčelné surovosti si Pírko vyloženě libuje, nadto se ještě pokouší ji prokládat blouznivými přeludy a výtvarnými symboly, jako by „umělecké“ ornamenty měly nekonečnou přehlídku bezvýchodného hnusu ospravedlnit. Epizodní postava Bolka Polívky tu působí dost nahodile, a třebaže v nahých výjevech ze sprchy spotřebovala produkce hektolitry očistné vody, skutečná katarze se nedostavuje. Závěr je ale skutečně nevšední až bizarní. (10.04.2020)

Prekvapivo emotívne. To znásilňovanie bolo napríklad to najdrsnejšie čo som kedy v československej produkcii videl. Totálny humus, až mi srdce stislo. Tvrdý život detí v deckom domove bez príkras. A skončilo to presne tak, ako by som v prípade tej dievčiny čakal. Krutá realita. Nadpriemer. 75/100 (04.02.2021)

Tvorcom sa na jednej strane podarilo vystihnúť naivitu detí z detskych domovov, dnu spoločnosti z prostredia kupliarov a užívateľov drog na strane druhej ich posolstvo svojim spôsobom nemá žiadnu pointu. Svet určite nie je závislý od skupiny ťažko zvládnuteľných detí bez akéhokoľvek zázemia a je na vysokoškolsky vzdelaných sociálnych pracovníkov aby im poskytli lepší obraz o tom čo ich čaká. Ak však táto "inteligentna" mládež považuje za svoje vzory rapera či zápasníka z klietky s IQ na hranici demencie je aj akýkoľvek pokus o prevýchovu časti sociálnych pracovníkov ktorí to myslia dobre úplne zbytočný. Mohlo to byť zvládnuté podstatne lepšie a nebolo k tomu treba veľa námahy. (24.05.2020)