Oko v oblakoch

Vzhľadom k malej propagácii filmu a k jeho suverénne zvládnutej dramaturgii, kedy sme v napätí od začiatku do konca, budem zhovievavejší aj k nedostatkom. Tie sú nasledovné. Modelová vyhrotená situácia, kedy musíme riešiť, či jedno mŕtve dieťa, alebo 80 mŕtvych ľudí, celkom by ma zaujímalo, ako to prebieha v realite, či tiež presne tak, aby bola absolútne jasná dilema. No je to vykonštruované, ale prečo nie. Občas sa v záujme skomplikovania situácie stane nehoda, či skôr náhoda, ako vybitá batéria. No a asi málokto pochybuje o tom, ako by sa rozhodli reálni vojaci v teréne, pardon, za monitormi. Všetko to ale chápem ako súčasť spomínanej dramaturgie a keď si k napínavosti pridám až čiernohumorné prehadzovanie horúceho zemiaku od chlapíka so sračkou cez všetkých za monitormi až po vtipne symbolicky pingpong hrajúceho ministra v oblečku, vychádza mi z toho slušný film. (27.05.2017)

Zachycení rádoby globálního byrokratického (a politického) procesu předcházejícímu případnému protiteroristickému dronovému útoku na území spřáteleného státu, kdy je třeba učinit Sofiinu volbu, zda udeřit i navzdory obětem na civilním obyvatelstvu. Čas neúprosně běží, napětí roste, politici si přehazují odpovědnost, zúčastněné začíná hlodat svědomí, svou roli hraje vyšší princip a... Rozjeté je to výtečně a do poloviny není mnoho co vytknout. Má to ovšem jeden problém. A sice že Hood s postupující stopáží ztrácí odstup a lacině i zbytečně tlačí na emocionální strunu. O kolik více by sem sedl na první pohled chladný až odosobněný čistě procedurální přístup, který by doslovně neříkal divákovi, co si myslet a co cítit a byl by tedy v důsledku nepoměrně působivější a mrazivější způsobem, kterým toho umí docílit kupříkladu Greengrass či Lindholm. Každopádně i tak solidní válečné drama, které navzdory tomu, že v něm všichni celou dobu sedí, má dravé tempo, nenudí a má co říci (jen to říká ostudně doslovně). Jen ta látka nabízela prostor pro více než pouze pro "solidní válečné drama", ovšem to by za kamerou nesměl být rutinér bez stylu jakým Hood je. (09.07.2016)

"Je to přátelské město, takže civilních obětí musí být minimum." Kdybych musel řešil tyto právní, vojenské a morální problémy, tak bych si raději dal ten křupavý chleba od malé vyznavačky hula hop a šel bych protestovat proti vládě dosazené OSN. Já prostě nemám rád, když se někdo mocný ve jménu demokracie a dodržování lidských práv vměšuje do záležitostí suverénních zemí. Nicméně tady se bojuje proti terorismu od monitoru a je to celé takové britsky zajímavé. Všude samé dilema či neschopnost rozhodnout a to mě baví. Tradičně nejvíc úsměvu ode mne dostávají Američani, kteří by pro zpopelnění teroristy klidně vymazali město z mapy. A taky mě potěšilo, že zatímco si v poklidu píšu komentář, tak někde v dáli možná právě odstartovala raketa Hellfire a mě zbývá 50 sekund na dokončení. Teď už jen 35. (13.04.2017)

Silný divácký zážitek: skvěle obsazený snímek, který přibližuje válku proti terorismu zase z jiného úhlu pohledu... Momentů, kdy budete s napětím sledovat, co se právě odehrává, je zde několik a film vás nenechá klidným ani po závěrečných titulcích... Škoda, že Alan Rickman už další filmy nenatočí - rozloučení se stříbrným plátnem v takovém stylu si ale určitě zaslouží... (06.11.2016)

Gavin Hood mě již překvapil výbornými X- Meny, a tak mě zajímalo, jak se popasuje s filmem z válečného prostředí. Myslím si, že se mu to podařilo na jedničku. Už herecké obsazení je nadmíru kvalitní, Helen Mirren s Alanem Rickmanem předvádějí brilantní výkony. Aaron Paul si sice střihl vedlejší roli, ale ukázal, že oplývá hereckými kvalitami. Je sice pravda, že fanoušek akčních momentů a přestřelek se zde takových chvílí moc nedočká, ale o tom tento film není. Film poukazuje na politická rozhodnutí, která se ve válce neustále provádějí. I kvůli tomu byl film velice zajímavý, neboť snímků o daném tématu moc není. Za mě dávám 80% (06.07.2016)