Dobrou, mámo
Ich seh, Ich seh
Goodnight Mommy
Goodnight Mommy
Goodnight Mommy
Goodnight Mommy
Obsahy(1)
V odlehlém venkovském domě žijí dva devítiletí kluci, dvojčata Lukas a Elias, se svou matkou, která se zotavuje po nedávné plastické operaci. Pod vrstvou obvazů skrývá opuchlý, groteskní obličej a ke své rekonvalescenci potřebuje absolutní klid a ticho, což začne oběma neposedným synům brzy lézt na nervy. Čím je jejich matka přísnější, tím hlouběji se chlapci uzavírají do vlastního světa. Jejich vztek a podezření narůstají a představivost pracuje na plné obrátky - začnou dokonce pochybovat o tom, jestli je tato žena vůbec jejich matkou. (Cinemax)
(viac)Videá (2)
Recenzie (225)
Velmi znepokojivý atmosférický psycho-thriller z řad rakouské kinematografie. Přesto, že je od začátku demaskovaná pointa, tak to nemělo téměř žádný vliv na emoce, které ve mně tento film vzbuzoval a zanechal. Opravdu vynalézavá „dvojčátka“, divím se mamince, že jí „nehráblo“. A nebo „hráblo“? Každopádně to důmyslnější z dvojčat si ode mě těch 81% určitě zaslouží. ()
Poznám len minimum kvalitných rakúskych filmov a len jeden jediný kvalitný rakúsky horor (Anatómia je nemecká). Predstavte si dom. Pri lese. Všade naokolo krásna príroda. Kto normálny by tu nechcel žiť? Veľký dom. Žijú v ňom dvaja malí bratia. Asi majú prázdniny. V dome spolu s nimi žije aj mama. Tá však v minulosti prekonala ťažkú nehodu a tak má obväzmi maskovanú hlavu. Okrem fyzického zranenia evidentne nie je v poriadku ani po psychickej stránke. Snímka sa prekvapivo nevyhne hŕstke gore, ale stojí skôr na atmosfére prvej polovici, kedy tušíme, že niečo nie je v poriadku, ale nevieme, ČO presne. Nakoniec príde twist. ()
Od počátku průhledná pointa dává tušit, že se k ní tvůrci dopracují skrze vymazlenou psychologickou hru ústřední trojky, jenže chyba lávky a divák dostává nemluvný biják, kde nefunguje krom bratrské herecké souhry absolutně nic, tudíž je z toho stominutová nuda k uzoufání, která vyvrcholí v nechtěný gejzír směšnosti, protože ta exploatace je po nulových motivacích absolutně mimo. ()
Kvalitně zvládnutý film, který se musí dostat přes pomalejší, leč dobře postavený začátek, aby mohl opravdu ukázat své největší přednosti v čele s perfektně zvládnutou psychologií všech postav. Hutná atmosféra vytvořená tajemnou a děsivou mámou spolu s nevinnými a tichými dvojčaty pomáhá skvěle připravit na lehce drsnější poslední třetinu filmu. Samotný závěr s pointou taktéž zaujme a hodnocení jen prospívá. [80%] | 50th KVIFF ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (20)
- Ve filmu lze zahlédnout českou stokorunu připíchnutou na nástěnce v domě hlavních postav. (Corpsegrinder)
- Mená chlapcov dvojčiat (Elias a Lukas) sú rovnaké ako mená hercov, ktorí ich hrali (Elias Schwarz a Lukas Schwarz). (Arsenal83)
Súvisiace novinky
Kdo vyhrál první filmové ceny za rok 2015?
Oscarová sezóna pomalu začíná a jako tradičně se o první důležitá ocenění postarali pánové z National Board of Review. Tohle recenzentské sdružení potvrdilo, že nový Šílený Max nezasáhne jen do… (viac)
Bitva cizojazyčných filmů začíná
Poslední měsíce filmového roku vždy patří hlavně oscarové líhni. Americké snímky se předhání v tom, kdo urve nejvíc pozornosti, to samé ale dělají i celovečeráky ze zbytku světa, které touží po… (viac)
Das Filmfest 15. – 23.10.2014
Odvážné dokumenty odhalující praktiky světa vysoké ekonomiky či pozadí moskevských procesů s Pussy Riot, prestižními cenami ověnčené snímky bojující o Oscara, filmové adaptace slavných bestsellerů… (viac)
[AFF 2015] Ako tu už bolo veľmi správne podotknuté, Ich seh, Ich seh pripomína sfilmovanú nočnú moru. Východzí námet a psychoanalytická koncepcia vzťahu medzi matkou a jej dvoma synmi žijúcimi na okraji lesa láka na maximálne netradičnú a znepokojivú žánrovú hru. Nie je pritom vonkoncom podstatné, či pointu uhádnete vopred (autori k tomu dávajú dostatok jasných indícií), lebo zápletka sa rozvíja i naďalej a skutočnú pointu odhadnúť nemožno._____Motív ženy, navracajúcej sa domov po operácii s tvárou skrytou pod obväzmi mi nevdojak pripomenul iný nemecky hovorený film - Petzoldov Phoenix. S ním zdieľa až neprirodzene uhladený perfekcionistický štýl: sýte farby, subtílne fragmenty zvukov, vnímavé pozorovanie scény a vedenie naratívu postavené na mnohoznačných detailoch s prvkami body hororu. I keď sa v poslednej tretine mení na kontaktný fyzický zážitok, omnoho podstatnejšia je pôvodná odťažitosť a nezúčastnenosť režisérova a divákova. Tým upomína na spoločensky nonkonformné radikálne ľavicové filmy Michaela Hanekeho, i komplikované a intelektuálne náročné diela popredných modernistov ako L'Année dernière à Marienbad. A do tretice, práve so spomínaným Resnaisovým opusom (a okrajovo i významovými plochami vybranej Hanekeho tvorby) zdieľa Ich Seh, Ich Seh jeden podstatný rys - teda že skôr než o film v klasickom zmysle sa jedná o psychologickú hru, vytesnenú z reálneho a racionálne uchopiteľného časopriestoru. Nočnú moru nielen pripomína, ale skutočne ňou je. Celý dej sa totiž odohráva v hlave jednej z postáv._____Stačí pozorne sledovať a čoskoro si uvedomíme, že to film pre nami nijak neskrýva. Celá rada prvkov na tento fakt upozorňuje: vysoké svetelné kontrasty, príťažlivé dokonalé kompozície, až príliš hladké prechody medzi zábermi, mätúce postupy vizuálneho inscenovania pohybu postáv na scéne, farby ako nositelia psychologických významov (zelená znamená slobodu a hravosť, biela odcudzenie, oranžová výhražnosť, čierna strach z neznámeho), podivný vzájomný vzťah trojice, surreálne predstavy či výrazný vplyv letnej horúčavy (je poznať, že sa Veronika Franz podieľala na scenári väčšiny dlhometrážnych projektov Ulricha Seidla po roku 2000, Hundstage nevynímajúc). Samotný architektonicky brilantne rozvrhnutý otvorený dom s minimalistickým dizajnom v duchu funkcionalizmu, umiestnený na hranicu lesa mimo ruchu civilizácie je spodobením ľudskej mysle a zároveň ideálnym experimentálnym priestorom - chladnou kryptou nesúrodých emócií a strašidelných predstáv chlapcov - pre pokus, ktorý Fiala a Franz vykonávajú na postavách i divákovi._____Rozprávanie s ľahkosťou (nie však pre diváka, na ktorého plne dolieha nástojčivosťou a nepríjemnosťou zobrazovaného) prepína medzi módmi detektívky, psychologického filmu, melodrámy a hororu. I vďaka tomu je jedným z najprovokatívnejších (zapojením detského faktoru) a najzneisťujúcejších súčasných filmov o identite a kríze klasického modelu usporiadanej rodiny z vyššej strednej vrstvy (ktorá je od začiatku naštrbená nekomentovanou absenciou otcovského článku, postupne nahrádzaného vo vedúcej pozícii jedným zo synov). 85% () (menej) (viac)