Réžia:
Olmo OmerzuKamera:
Lukáš MilotaHudba:
Šimon HolýHrajú:
Daniel Kadlec, Jenovéfa Boková, Vanda Hybnerová, Karel Roden, Eliška Křenková, Martin Pechlát, Miroslav Sabadin, Vojtěch Záveský, Jaroslav Plesl (viac)Obsahy(1)
Jak se vypořádají s nečekanou svobodou dvě dospívající děti, jejichž rodiče se vydali na plavbu jachtou po oceánu? Co udělá odloučení s dosud perfektně fungující rodinou? A co když do tohoto rodinného „testu" vstoupí další, nečekaně dramatická událost? (Cinemart)
Videá (3)
Recenzie (338)
Přiznám se, jsem na rozpacích. Vůbec jsem od filmu nečekala, že na mě bude mít takový vliv. Velice niterné psychologické drama jedné rodiny. No za "normální" ji označovat nebudeme, protože co si budeme, není úplně normální, aby si rodiče odjeli někam na jachtu se plavit a doma nechali dvě děti (ač jedno dospělé a druhé zletilé) samotné. Ale velmi se mnou pocity mávaly. A upřímně možná právě i proto, že se tam skoro nemluvilo. Protože ono nebylo třeba slov, pocity postav jste vyčetli z jejich chování a pohledů. Jediné, co mi tam hrozně vadilo, byly ty nekonečné záběry na psa někde na opuštěném ostrově. Jasně, chápu, že pro kontinuitu příběhu, tam museli něco dát z "jeho pohledu", ale 10 minutový záběr, jak je pes v bažině, ve vodě, na písku, pod skalním převisem.. wtf??? Bez těch záběrů na psa by to byly čisté 4*, takhle 3,5*... Každopádně i tak ve mně film zanechal silnou stopu. ()
Má vysoká očekávání nakonec byla z velké části naplněna. Po čistě technické stránce je to paráda, od hudby až po kameru. Atmosférou si mě film získal též (podobně jako trikem s odpálkováním naštvaného souseda). Ale ještě více nadšený jsem byl z hereckých výkonů, nádherně civilních a uvěřitelných. A ano, myslím tím i u mladší generace (kupříkladu na první pohled nevýrazný a tuctový Daniel Kadlec byl podle mě naopak typově obsazený naprosto přesně a provokativní Eliška Křenková byla překvapivě vůbec největší hvězdou filmu). A tak jediné, k čemu bych měl určité výhrady, byl příběh samotný. Věřím, že nemálo diváků psí strasti chytly za srdíčko, mě ovšem dost nudily. Ne že by zvířátka zahrála špatně, ale mě prostě daleko víc zajímalo dění u páníčků doma, zvláště po „odhalení pravdy“. Symbolika je jistě pěkná věc, avšak zase si nemyslím, že by se jí měl děj takřka úplně podřizovat. Jinak ovšem velká spokojenost. S panem režisérem to bylo naše první filmové dostaveníčko, ale pevně věřím, že ne poslední. Tohle skončilo solidními 4*. ()
Když divák příliš nečeká, může být o to více spokojen. Rodinný film mě začal vcelku brzo bavit a to díky svému ději a civilním hereckým výkonům, které dodávají na autenticitě. Místy je sice příběh předvídatelný, ovšem na druhou stranu si umí připravit mnohá překvapení. Na naše poměry solidní podívaná. ()
Zdejší podhodnocení mě už ani nepřekvapuje. Nenechte se ovšem zmást. Rodinný film má prostě všechno co by měl rodinný snímek obsahovat. Úskalí dospívání, první velké lásky, průšvihy ve škole... překvapí rodiče, kteří se ztratí uprostřed oceánu. Navíc se provalí jedno velké tajemství. Největší depku za velmi dlouhou dobu jsem ovšem měl u psích scén, kde náš věrný čtyřnohý přítel musí poblafávat na pustém ostrově a občas jen tak smutně nehybně leží na pláži a vy se modlíte, aby se konečně pohnul. Poctivých 70% ()
Nedávno som čítal istú poloironickú polemiku na tému české milostné vzťahy očami cudzinca, žijúceho v Čechách. V podstate sa to príliš nelíšilo od filmu Rodinný film. Akoby naši západní susedia potrebovali na pravdivé komentovanie ich štýlu života cudzokrajný pohľad. Vtedy môže byť objektívnejší. Omerzu urobil od debutu riadny kus vpred a má k tomu slušný scenár, jedno očakávané herecké eso a niekoľko neočakávaných hereckých es vrátane psa. Omerzu necháva veľa priestoru na premýšľanie a možno aj alternatívne významové vysvetlenia viacerých okolností. Nečakané prekvapenie. ()
Galéria (64)
Zaujímavosti (7)
- Na Karla Rodena a Martina Pechláta v roli bratra režisér Olmo Omerzu myslel už před psaním scénáře. (Zdroj: CinemArt)
- „Rodinný film je podle mě existenciální dobrodružný příběh. To pravé dobrodružství přitom paradoxně nezažívají rodiče při plavbě po moři, ale jejich děti mezi čtyřmi stěnami pražského bytu. Myslím si, že k tomu abyste zažili něco výjimečného nebo vyřešili své problémy, není potřeba cestovat nikam daleko,“ řekl o svém filmu režisér Omerzu. (SONY_)
- Ve scéně odehrávající se v nemocnici běží v televizi film The Plague Dogs (1982). (Glowski)
Reklama