Motýle

úžasný a extraordinérny peter strickland (!) hypnotický, formálně perfekcionistický, nonverbální -pokud se náhodou nemluví- lynchovskejší než Lynch -pokud je co říct- nepatetický s vtipem zahraný fetišistický voyerismus (!) a i když se mi jeho předešlý snímek (berberian sound studio) líbil o malinko víc ..existuje snad lepší doporučení ?! (27.05.2015)

[Dny evropského filmu 2015] Britsky uhlazené, emocionálně strohé, artově i eroticky decentní, audiovizuálně podmanivé, žensky vyzývavé a sexy i pro mužského diváka. Truhla, kalhotky, psaníčka, krtonožka a všudypřítomný cvrkot. Viktoriánská atmosféra, kterou rád konzumuji v jakékoliv podobě. Jen škoda, že Strickland neukočíroval délku, skončit to v momentu, kdy je Evelyn se zavázanýma očima v obklopení motýlů, film by téměř neměl chybu. Zábavné bylo sledovat, jak si obě partnerky prohazují své role sub/ domina, nebo spíše jak se dominantnější Evelyn dobrovolně staví do submisivní role. Strickland si vyhrál. Čekal jsem však více. Slabší čtyři. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií] (12.04.2015)

Artové sexuální drama, které se obejde, bez nahoty a dokáže vyvolat erotické napětí mnohem přesvědčivěji, než jiné snímky. Hodně moc se mi líbil úvod, kdy nevíme na čem jsme a dokud není vyzrazená pointa, toho co vidíme, tak je to super. Po vyzrazení důležitého dějové zvratu, film už tolik negraduje a spíše, se zaměří na vztah hlavních hrdinek a na jeho samotném vnímání. Dostáváme snové sekvence, opakující se záběry na nohy v punčoškách a korzety nebo opakují se jedna a tatáž situace. Nejdůležitější jsou, ale výrazy hlavních hrdinek, kde se objevuje nadšení, bolest, láska, něha, strach, ponížení či znechucení. Obě herečky Sidse Babett Knudsen a Chiara D'Anna, táhnou film nahoru a podávají perfektní výkony, díky kterým si tento film užijete. Trošku mě mrzí, že v poslední půlhodince filmu dochází dech a krom pár scén nenabídne skoro nic. mrzí to o to více, když si vybavíme skvělý, tajemný a eroticky dusný úvod, kde je perfektní atmosféra. (05.05.2015)

Začnu trochu obecnější úvahou - pokud platí, že homosexuálně orientovaných jedinců je v populaci cca 4 %, je opravdu zvláštní, že se objevují v takřka každém druhém filmu současnosti (což samozřejmě nadsazuji, ale ten nepoměr je evidentní), zjevně je to důsledek panující ideologie. Tohle je navíc i feministický film, film zalidněný pouze ženami, v jehož fikčním světě není pro muže místo. Pestrobarvec petrklíčový je mým prvním setkáním s dílem Petera Stricklanda a musím konstatovat, že jde o velké zklamání, prakticky jsem se pronudil ke konci. Formálně excelentní film, nádherná kamera, pastelové barvy, převaha celků, kterým ovšem kontrastují sekvence detailů a především velkých detailů, krásná staromilská animovaná intermezza, bravurní práce s ruchy (zvuky hmyzu, předení kočky atd.), diskontinuitní řazení záběrů, až fascinace (fetišizace) kostýmy, práce s herci, dekadentní atmosféra...obsahově se ale se Stricklandovým snímkem coby divák hodně míjím. Reflexe hraní rolí v partnerském vztahu je podána na pozadí bizarního partnerského soužití dvou extrémně nesympatických hrdinek, jejichž sado maso hrátky mi přišly jako autorská manýra, jistě takovéto vztahy reálně existují, ale způsob, jakým vztah reflektuje britský tvůrce, mne spíše iritoval, než jakkoliv oslovil. Každý vztah je o hledání kompromisu a osobní oběti, ale já se celou dobu ptal, proč to musí Strickland demonstrovat právě na těchto S/M lesbických partnerkách? Jasně, odpovědí je postmoderna a s ní spojená snaha šokovat, synkreticky spojovat neslučitelné, adorovat pokleslé žánry, rozbíjet kontinuální dějovou linii, hrát si s divákem...ale tohle byla tuze nezábavná hra... Pinastri! Pinastri! Pinastri! PS: O co elegantněji analogickou tematiku pojala Shainbergova zábavná Sekretářka... (30.06.2015)

Lesby, BDSM, sem tam nejaký motýľ... No a to je asi tak všetko čo sa o tomto bezduchom artovom filme dá vlastne povedať. Pri pohľade na celkové hodnotenia filmu som sa normálne tešil, že to bude nejaký pozoruhodný epický film zasadený do nejakej motýlej symboliky. Ale realita bola žiaľ úplne mimo. Jediné čo tento film zachránilo od odpadu, bol krásny vizuálny dojem, ktorý sa v podstate tiahol celým filmom. Absolútne tomu chýbala nejaká epická stopa, ktorá je pre mňa väčšinou prvoradá. Takže na viac ako 1* to nevidím! (04.05.2015)