Slow West

Jakmile překonáte první nevěřícné a trapné okamžiky, kdy se bojíte, že je to všechno míněno doslova, objeví se všeříkající pohádková hvězdná obloha, jakou odnikud na Zemi nelze spatřit, a když do ní mladý Jay navíc vystřílí "Orionův pás", můžete se uvolnit a začít se z hloubi duše radovat. *** Maclean nenatočil western, ale jeho fantastickou, precizně a něžně ironicky posunutou reprezentaci: řekněme, že je to dokonalý, hladce (až na kost) oholený western pro hipstery (a je mi v bídě té pravdy jasné, že spousta lidí bude o tomhle filmu dozajista jako o westernu smýšlet se vší vážností). *** Celý narativ, ale i všechny vizuální detaily a dourčení jsou vymyšleny, rozvinuty a patřičně posunuty s přísnou ironickou licencí, která dbá na to, aby každý výjev i prvek byl co do interpretace především naprosto nekomplikovaný, křišťálově zjevený a tím pádem ad absurdum přepjatý a nemožný. Děj sestává z logického sledu ryzích poetických zkratek, metafor, ideálních abstrakcí, prostých jakékoli reálné nedokonalosti, situačních šumů, komplikací... (Chápejte a představujte si v ryzích idejích : "oblohu posetou hvězdami"; "naivního holobrádka"; vymydleného mladíčka; mladíčka celého(!) i s koněm zacákaného od bláta; zkušeného pistolníka; modrokabátníky a indiánobijce; mazaného spisovatele; jak vypadá zastřelení, jak vypadá neškodné postřelení šípem; jak vypadá tragický omyl v lásce; jak vypadá praktická životní realita, když jsou kolem vás všichni mrtví (totiž všichni ti, kteří si to pro svou krátkozrakost donebevolajícně jasně vysloužili) a zůstane jen odvážné děvče v rozpuku, ostřílený (opět doslova, jednou ho ostřelili do ramene, jednou do lýtka) pistolník a dvě blonďaté siroty á la Jeníček s Mařenkou. Etc. *** Vzniká tak rozkošně svěží, neustále vnitřně příjemně napjaté a nesmírně originálně vtipné dílo, které přitom ze stále stejné vzdálenosti disciplinovaně dodržuje, stopuje a v rozmarných kruzích opisuje westernový řád, avšak každého diváka, který by v něm chtěl spatřovat vážný westernový kus, bude neustále a s železnou pravidelností vyhazovat ze sedla, dokud si dotyčný neuvědomí, že nesedí na koni, ale na důkladné a ad absurdum v každém ohledu dotažené atrapě, k níž je pomyslné sedlo připevněné dvoumetrovou rozhoupanou násadou ujařmeného bystrovtipu. *** Vděčná, že se autor tohoto geniálního nápadu nenechal unést ani neustoupil, že nevznikla žádná bláznivá ulítlá fraška, ale že ten žert dotáhl rovnoměrně a zodpovědně, se stále stejně střídmě, ladně i suše odměřovaným humorem až do konce samého. *** Jedná se o vnímavý experimentální celostní komentář k westernu, posunutý na druhou stranu od jádra, než kam se vydala taková Kelly Reichardt se svým Meek's Cutoff, přičemž nezávislý, inteligentní divák by si měl umět užít až na tresť oboje. *** (02.08.2015)

Westernoidová balada o lásce a životních hodnotách. 1)  Toto není akční thriller ani western. Ve filmu rozmlouvají dnešní lidé s dnešními vědomostmi, kteří vnímají svět dnešním pohledem. Nepíše se rok 1870, ale rok 2015 a nejsme na Divokém Západě, ale na Novém Zélandě. Film nepůsobí autenticky, což ovšem neznamená, že je špatný. Dnešní desperados se prostě přenesli časem do 19. století._____ 2)  Roztomilá je i stylizace střelby - jak všichni s tehdejšími nepřesnými a špatně seřízenými bouchačkami uměli zacházet a jak se strefili vždy na první pokus!_____ 3)  Režisér a scenárista (jinak také hudebník) Skot John Maclean (věk jsem nezjistil) vystudoval malířství. Poté osm let za klávesami, samplery a gramofony spolu se třemi kamarády z vysoké školy (Beta Band) vytvářel art-pop. Kamarádství s Fassbenderem vedlo k natočení dvou krátkých filmů a posléze i této celovečerní prvotiny._____ 4)  Zaujali mě 18letý Australan Kodi Smit-McPhee (zamilovaný Jay) a 37letý irský Němec (nebo německý Ir?) Michael Fassbender (Jayův parťák Silas). Věk uvádím k roku 2014._____ 5)  Zajímavý koment: Matty****, burton*****. Bystrý koment: JitkaCardova*****, která poznala, že nejde o western (sláva, alespoň někdo!)._____ 6)  Všechno už víme, zbývá jen vyrazit. Ho! For the West! (12.10.2021)

O westernu bylo napsáno mnohé: zda má šanci zaujmout řadového diváka, zda je na tom („pořád“) špatně nebo už líp, zda jeho klasické atributy svedou zápasit s jinými žánry. Slow West vznikal na Novém Zélandu, pohybuje se v něm naivní kluk, který se rozhodl najít v divokém Coloradu plném desperátů ztracenou lásku. Shodou okolností jej doprovází muž, který je jeho přesným opakem, což vede k několika humorným momentům. Celkově to ovšem není nic, z čeho by měl divák skákat do vzduchu, obzvlášť když tempo není zrovna vyrovnané. Akční sekvence přicházejí až v závěru a jsou poměrně nekompromisní, v průběhu stopáže se přesto nějakého vzrušení dočkáme. Naštěstí to celé není žádná umělecká onanie a díky hercům se daří překrýt mnohé příběhové nedostatky. Body nahoru jsou i díky zvukařské práci a nezvyklým úhlům kamery. (16.08.2020)

Wanted: Dead or Dead. Nesdílím chválu přiměřené stopáže, naopak bych uvítal dvacet minut navíc, jenž by rozšířily prostor vývoji postav. Takhle mi to přišlo, že Maclean napsal jen pár výstředních historek (falešné Wanted, prádelní šňůra vs. indiánští zloději koní, závěrečná přestřelka), které navlékl na nit artem políbené demýtizace divokého západu i romantismu jako takového. Někomu se ty pěkně nasvícené korále dramaturgické nekonvenčnosti budou zamlouvat, někdo si zase vzpomene na indiána jménem Nobody, který v té poetice zužujících se širých plání uměl mnohem lépe chodit.. (05.11.2015)

Melancholický antiwestern rozjímavé nálady a dobře prokresleného vizuálna i charakterů. Zadumané tempo dává vyniknout krásným obrazům i úsporným hereckým výkonům, kdy hrdiny zdánlivě posunuje podle své vůle osud, aby pak v rozhodující chvíli ukázali, že jednají sami za sebe, podle vlastní přirozenosti. Motiv je velice jednoduchý, ale nabaluje na sebe rozporuplné charaktery, které v nečekaných kombinacích dává dohromady i staví proti sobě._____ I když se na první pohled jeví, že je jasně dané, kdo je padouch a kdo hrdina, není tomu tak. Každá z postav má v sobě něco z anděla a zároveň i něco z ďábla. Padouchové předvedou nečekaně lidské gesto a naopak naivní idealista se dopustí skutku, který ho definuje jako podlého zbabělce. Dialogy jsou občas kontrastně plné vznešené mluvy, zatímco řečníci se utápějí v mizérii a ubohosti. Snímek s dlouhým dozníváním. /20. 6. 16./ (20.06.2016)