Popoluška

V určitých momentech až příliš afektované (a teď nemluvím o kouzelné víle), děj předtím, než Popelka potkala prince, mě nebavil, ještě přímější tah na branku by byl fajn, ale 3* dát nechci, protože to je celkem svěže okouzlující. ■ Po druhém vidění se mi líbí ještě víc. Zajímavé. ■ Koupeno DVD. Kupodivu i slovenský dabing sa dá. ■ Oceňuji dva detaily. Za prvé perfektní využití Lavender's Blue (ukolébavka ze 17. století) a tanec prince s Popelkou, na kterém je zajímavá odlišnost od klasického valčíku, ale současně působí smysluplně a tancovatelně. (04.03.2016)

Kenneth Branagh zmodernizoval Popelku tak, aby byla o něco realističtější a modernější. Charaktery jsou o drobet propracovanější a především jsou zalátovány různé logické díry. Přesto se film překvapivě hodně drží tradiční disneyovské Popelky a její příběh nijak zvlášť neupravuje a nerozšiřuje. Vidíme všechny známé motivy jako trýznivý život Popelky, krásný bál a finální nasazování střevíčků. Většinou je to velmi příjemná podívaná, ale vytknul bych to, že možná je film místy příliš temný. Útrapy Popelky vidíme velmi důvěrně a i když očekáváme šťastný konec s princem, myslím, že mnoho diváků v tu chvíli zatouží, aby se film obrátil spíš v klasický revenge-movie. Nebylo by špatné, kdyby Popelka zkopala svou ďábelskou matku, poslala své nevlastní sestry do hajzlu a s mečem se zkrvavená probila přes stráže až ke svému princi. Zde si ale musíme vystačit s myšlenkou, že se prostě vyplatí ježíšovsky trpět a být ke všem hodný. Což není až tak špatné poselství, ale řekněme i na pohádku velmi nemoderní. Tato Popelka je rozhodně velmi slušnou hranou pohádkou, ale to, jak je uzavřená do svého tradičního krunýře, je jí dost ke škodě. (7/10) (11.07.2015)

Nikde žádnej perníček, co říká vyliž mi polevu, ani oslík, co vyřvává, že tohle křoví vypadá jak Halina Pawlowská? Žádná závěrečná mega CGI bitva s obživlýma stromama, kterým by velela zlá macecha Cate Blanchett? Žádnej popkulturní odkaz na Kate Middleton, dokonce ani na Kim Kardashian? Hrozný, co se to dneska s těma pohádkama děje! Ten Disney se v tom hrobě musí fakt neotáčet... Pokud se říká, že se pohádky věčným převyprávěním mění a aktualizují, tak Branaghovo "bylo, nebylo" to úplně popírá. Je především stoprocentním návratem k disneyovským kořenům a bezelstně romantickým a naivně prosluněným opakem všech těch potemnělých či sebeironických pohádkových dekonstrukcí. V Into the Woods macecha svým dcerám usekne palce a paty, aby se vešly do ztraceného střevíčku, tady se jim ty nohy do skleněné manolky prostě jen nevejdou. Nová Popelka je taková pohádková konzerva, nezkažená ve všech smyslech slova a nutící díváka se furt připitoměle usmívat. Ale pozor - přes to všechno včerejší není hlavní postava včerejší: rozhodně pasivně nečeká na záchranu princem a dokáže si i pořádně dupnout. Tak díky, Branaghu, na chvíli jsem na tu Droběnu zapomněl. 70% (13.03.2015)

Klika, že aspoň v Disney ještě pořád vědí, jak vypadá pohádka. Pana Branagha jistě potěší, že na jeho Emerické Popelce byl nejhorší český dabing. A to dost suverénně. Druhé místo obsadila historicky nejnemožnější pohádková jména Elka s Kitem a bronzovou placku si z Pepincova kritéria odnáší Popelčino neprořezané tmavé obočí. Všechno jsou to ale hovadiny, které v porovnání s příjemnou atmosférou, ryze pohádkovým zpracováním plným velkolepých hadrů, načančaných slečinek a švarných metrosexuálních princů nakonec snad přidává i plusové body. Teda až na ten dabing. Takhle špatně si nenamlouvám ani já sám sobě, že to tak určitě nemyslela, když mi dá holka košem. (20.04.2015)

S odporem vůči US verzím pohádkových klasik jsem čekal průser, ten se však kupodivu nekonal. Člověk sice nesmí srovnávat s naší „oříškovou“, to by tato nová propadla, ale v mezích pohádkového žánru obstála vcelku se ctí. Modernost jí totiž ani moc neublížila, i když všechna ta digitální fauna jistě leckomu nebude po chuti (třeba mně, k těm křepčícím hlodavcům jsem sympatie věru nechoval). Zajímavější však bylo sledovat postavy. Hlavně ty záporné (Cate!), kladné v čele s párečkem moc charismatu nepobraly, tedy s výjimkou chvilkového hereckého koncertu Heleny, která jediná byla zároveň opravdu vtipná (ostatní pokusy o humor neklaply). I když nechtěně úsměvně působila i „exhibionistická proměna“ Elky, libující si v pozornosti ostatních, jak vidno hlavně na plese (žádný závoj, skloněná hlava…inu, jiná doba). Příběh žádná sláva, ale ani pohroma (nuda též ne), a tak mi zbývá už jen pochválit solidní vizuál a hlavně kostýmy (ač žádný modeman, slovíčko „úchvatné“ bych asi i použil). Celkově dávám lepší průměr. (13.07.2016)