Popoluška

Naše Popelka s Libiškou Šafránkovou je jen jedna a ke všem ostatním jsem vždy přihlížel s despektem. Sice jsem v mládí znal tu animovanou americkou, ale nejraději jsem měl tu naší zmní... A mám stále i když přiznávám - velkou roli v tom hrají vzpomínky na dětství a vánoce tenkrát.... --------- Když jsem dokoukal a okomentoval Krásku a zvíře, také nedávno natočenou klasickou pohádku, sem tam jsem četl povzdechy v komentech jiných - druhá Popelka se nekonala... To mne zaujalo natolik, že jsem se rozhodl na Popelku koukat s dětmi. A dobře jsem udělal. Branghova Popelka má vše co má ta západnější verze s kmotřičkou mít. Je to kouzelné, výpravné, plné skvělých herců. Na děti pravda špatně působila smrt obou rodičů, zejména když zemřel Popelky milovaný tatínek nesly to těžce. Já nevím, jestly tyhle kruté momenty jsou v pohádkách schválně, nebo ne. Na jednu stranu si děti asi uvědomí základní hodnotu toho mít u sebe někoho blízkého a milovaného (oproti kontrastu s nastupující macechou), na stranu druhou je to pro ně psychicky náročné právě proto, že si uvědomují jaké to asi musí být když o své blízké přijdou... Také jsem si uvědomil, že stárneme.. Ještě nedávno krásná baba Kate Blanchet (ona je krásná pořád) si tu už střihla matku dvou dospělých dcer a za chvilku bude hrát možná nějakou tu babičku či kmotřičku.... Jediné co zase nechápu (fakt mne nekamenujte) proč byl člen královské družiny hrán černým hercem ! Proboha proč???? Kvůli korektnosti? Jednoho dne bude Popelku hrát Japonka? Nebo Indka? Proboha proč do toho filma vždycky švihnou něco tak nekompatibilního jako je v Popelce černoch! Nedat ho tam, to by byl rasismus? Nebo by to nemohlo do kin? Nechápu. To je jen takový povzdech..doba už je holt taková, multikulti multietnická... Tímhle to asi jen všechno začíná. Co říci závěrem? Popelka byla skvělá, krásná, velkolepá. Branagh stejně jako jindy prokázal velkou zručnost a také svým způsobem odvahu natočit příběh klasicky bez nějakých větších dějových změn a otřesů. Dávám tedy plnou sazbu. * * * * * (01.09.2017)

Omamující a přiznaně kýčovitá Popelka plná jásavých barev a jasného vizuálního zpodobnění dobra a zla. Popelka - téměř vždy v jednobarevných pastelových šatech. Nevlastní sestry v přeplácaném nevkusu. Macecha v dramatických róbách výrazné barevnosti, které působí jako vykřičník. ____ Stokrát slyšený, přesto stále půvabný, příběh o dobru, které se prosadí navzdory všemu protivenství, má několik dobrých důvodů, proč se podívat i na tuhle verzi Popelky. Jedním z nich je roztomilá scéna s kouzlením kmotřičky víly, když z nabídky "co dům a zahrada dá" vyčaruje Popelčin plesový průvod. A potom také macecha Cate Blanchett, která není zlá prostě jen tak z rozmaru, ale ze zlomeného, zklamaného srdce, kvůli nezáměrným, přesto bolestným, urážkám, kterých se jí v novém manželství dostane, když její nový muž dá několikrát najevo, že pro něj jedinou láskou byla první žena. (03.03.2016)

Kdyby se mě někdo někdy zeptal, jak vypadá klasická Popelka od Walta Disneyho, kterou jsem ještě neviděl, tak bych mu odpověděl, že právě jako tato Branaghova verze, akorát v animovaném formátu, protože právě tak si ji představuji. Mnohým může nejnovější filmová adaptace přijít jako kýčovitý a infantilní kousek, který se tváří jako nějaká hloupoučká a barevně přeplácaná verze veleznámého pohádkového příběhu, nicméně mně se tato podoba opravdu líbila. Nechal jsem se proto unášet na nevinně vyhlížejícím vztahu mezi Ellou a princem a na výrazně stylizovaném vizuálu, jenž nejvíce vynikl ve výpravě a kostýmech, na něž byla radost se dívat. A musím říct, že malá rolička pro Helenu Bonham Carter coby Vílu kmotřičku byla skvělá a neuvěřitelně vtipná. Nádherná a okázalá pohádková pastva pro oči, na kterou se vskutku vyplatilo jít do kina. (15.05.2015)

Je dost těžké být hezká, když jste nevýrazná blondýnka a z většiny úhlů pohledu vaše zuby vypadají, že doputovat od jednoho k druhému je na náročný celodenní pochod. Peroxid se tak podepsal na Elčině máti i na Popelce samotné. Kameraman odvedl dobrou práci, většinu času je Popelka půvabná a éterická, malé holčičky budou mít nový idol a hezké usínání. Pro dobro jejich okolí si snad do života odnesou i to, že mají být odvážné a laskavé. Popelčin tatínek mi neodbytně připomínal mladého Třísku. Zlá matka (ne, Cate není krásná, je zajímavá, charismatická, fascinující, ale ne krásná) dodává příběhu opravdovost. Její zlo není samoúčelné, krutostí léčí vlastní bolest (a kdyby to nebyla nebetyčná prasárna, řekla bych, že tak to má být). Zlé sestry jsou nevkusačky, tupanky a trapačky, čímž jsou roztomile zábavné. Z nové rodiny malé Popelky jako největší zlo vychází kocour Lucifer, kterému bych s chutí ukopla hlavu, o což se, podle jeho placatého čumáku, už někdo neúspěšně pokusil. Divák nesmí moc hledat logiku v ekonomickém výkladu Popelčiny macechy, ani v tom, že pracovně vytížená Popelka měla čas někde jezdit na koni a nikdo na to neřekl ani popel. Stejně tak nehledejme logiku v tom, že myši, dožívající se věku dvou tří let tady žijí asi tak osmnáct. Pokud bychom mysl zaplavili úvahami už v téhle části děje, nikdy se nedobereme toho, proč víla kmotřička měla potřebu na práci (a že kouzlení je pro ni asi co pro kuchaře krájení cibule) oblékat róbu z kategorie sen šíleného cukráře. Vyčarovat velký kočár v malém skleníku je taky dobrý nápad, skutečnost, že si rozpadlého, přímo explozivně rozptýleného, skleníku nikdo nevšiml, svědčí o mentálních limitech obyvatelek domu. Potrhané růžové šaty zůstaly zachovány až na pár detailů. Kmotřička z nich udělala modré, změnila látku, sukni udělala dlouhou, zvonovitě se rozšiřující přes půl dvora, dekolt na zádech prohloubila až ke kostrči a k tomu přikouzlila pohodlné skleněné botky, Baťa posílá mustr a pokyn do Jablonce, v příštím měsíci se ptejte u svého obuvníka. Osobně trpím utkvělou představou, že noha ve skleněné botě začne smrdět. Snad si holčičky celého světa z těch botek vezmou poznatek o správné šířce a výšce podpatku, aby si pro klamnou eleganci nehuntovaly záda a nohy. Tanec s princem měl podivnou choreografii, nějak to působilo, že choreograf umíral vyčerpáním naučit tančit ansámbl loutkového divadla a výsledek tomu odpovídal. Nikdo ze zúčastněných nevypadal, že by měl pohybový talent. Pak udeřila půlnoc, ještěří kočí předvedl, že má opravdu šikovný ocas a vše spělo neodvratně k očekávanému konci, nad kterým malá holčička, kterou jsem bývala, řekla své spokojené 'jééé'. (02.05.2015)