Kúzlo mesačného svitu

„When the heart rules the head, disaster follows..“ Jizlivý skeptik Firth potírající okultní šlendrián docela bavil, ale od chvíle, kdy racionálno vyhrálo a ihned zatoužilo býti poraženo, začalo kouzlo měsíčního svitu vyprchávat a zůstala tuctovka, která neměla v plánu překročit svůj stín. Někdy je to snobství v Allenových filmech odtažité a protivné.. (03.08.2018)

Má první (a určitě ne poslední) CSFD projekce, a to v krásném prostředí kinosálu Lucerny. Právě v tomto prostředí vynikla ta kouzelná atmosféra filmu. Z některých předchozích Allenových filmů jsem byla zmatená a často i zklamaná, to ale u Kouzla měsíčního svitu neplatí. Spokojená jsem byla snad se vším, ani chvíli jsem se nenudila. Emma Stone mě hodně překvapila, ve svých 25 letech hraje prostě dokonale. Colin Firth se taky výborně hodil na svou roli. Doporučuji a už se nemůžu dočkat na další snímky WA, protože alespoň mně připadají čím dál lepší. (08.08.2014)

Obsadit Firtha do role křížence Darcyho a prof. Higginse byla samozřejmě sázka na jistotu. Ostatní herci jsou vybraní řekl bych s láskou, Stone mě potěšila, vypadala mile a hrála přesně to co měla, radost pohledět. Vůbec, celý film je hrozně moc o radosti, kterou můžeme sami sobě do života vpustit, když přestaneme trvat na nudné logice (geometrické, jak by nevhodně řekla Sophie a byla okamžitě opravena). Takže přes vady spočívající v drobné klišovitosti a možná až nevhodně dlouhé expozici, za tuto radost, která se na mne přenesla... potlesk. (06.08.2014)

Tady se zřejmě hodně oprašovalo a vytahovalo to, co dřív fungovalo, nebo se kdysi nepoužilo. Woody Allenovi bude letos osmdesát. Vidina odpočinku je mu cizí, s železnou pravidelností nás každoročně těší inteligentním, příjemným a neuspěchaným kouskem. Tentokrát to nicméně není na nějaké velké aplausy, na filmové ceny a bohužel ani na obyčejný obdiv obyčejného diváka, který to s ním každý rok zas a znovu zkouší. Příběh tentokrát vystavěl hodně mechanicky, k postavám to netáhne, dialogy nevolají po tom, abych si je chtěl přehrát znovu. Chybí konflikt, chybí pořádný příběh. Místo toho tu máme pouhá nedorozumění a nemalou tvůrčí lenost, která jakoby nechtěla překročit hranici průměru. Co si budeme nalhávat (a to zdůrazňuji, že stále má můj obdiv), ale kupříkladu Poznáš muže svých snů, Jasmíniny slzy, Užívej si, co to jde nebo Kasandřin sen zajímali a lákali už jen díky hercům, chronické nostalgii nebo právě jménu režiséra. Jinak šlo o plácání se ve stereotypech a osvědčených motivech. Jeho filmařský turismus mi navíc úplně nesedí, často v tom nic „navíc“ nenacházím. Tentokrát se vrací k oblíbenému tématu – odhalování falešných médií – znovu prostřednictvím sarkastického skeptika, kterému poplete hlavu mazané děvče. Jenže v případě Allena by to chtělo nějakou pořádnou výzvu. A k těm osmdesátinám ještě jeden slušný filmový nádech!! (13.05.2015)

Allenovi to podľa mňa s kúzelníkmi príliš nejde. Ani Scoop, ani Prekliatie žltozeleného škorpióna neboli žiadne zázraky a Kúzlo ním tiež nie je. Kúzlo síce nejaké má, ale prekvapivo občas drhnú dialógy a keďže sme v romantickej komédii, presne vieme, kam to smeruje. Predvídateľnosť neprekryje ani prekvapivý zvrat pred rozuzlením a to aj napriek tomu, že ma presne v tomto prevedení nenapadol. No a každá z postáv tu neustále ospevuje krásu Emy Stone, čo nechápem ešte viac, ako Firth jej nadprirodzené schopnosti. Mám proste iný vkus, ako jeho kúzelník a nepriťahujú ma ani "médiá". (03.10.2016)