Mr. Jones

Mladý, zamilovaný pár Scott a Penny túžiaci po harmónii, opúšťa ruch veľkomesta, aby uprostred lesov v prekrásnej prírode našli toľko vytúžený pokoj a kľud. Domnienku, že ich vysnívaný dom je na míle vzdialený od civilizácie nečakane prekvapí zistenie, nepredpokladaného suseda. Počiatočné nadšenie z objavu mystického tajomstva, muža od vedľa, v literatúre často označovaného ako "Mr. Jones" razom pominie po množstve nevysvetliteľných udalostí. Kombinácia "F.F" a čiastočného "shockumentary" tu už bola na pretrase. Bez zbytočného preháňania, "Mr. Jones" zaujal. Len málo ktorý z týchto snímkov prekvapí, takže v tomto prípade niet o čom. Príbeh originálny, snaha o budovanie atmosféry sa taktiež uprieť nedá. Bohužiaľ, ako sa to už (zrejme) u mňa stáva pravidlom, čím som starší, tým som (zrejme) bezcitnejší bastard. Proste, emocionálne ma len málo ktorý snímok zasiahne (tobôž vystraší). Na mňa tento horor v prvej polovici absolútne nezaberal. Ďalším mínusom sa pre mňa stalo zistenie, že za celý film som sa nestretol s pocitom "laku". "Mr. Jones" totiž nedisponuje ani jednou jedinou lakačkou. Spolieha sa vyslovene na atmosféru a príbeh. Čo je pre mňa skutočne pramálo. Rozuzlenie príbehu taktiež bez prekvapenia. To bolo totiž jasné hádam aj 30 minút do záverečných tituliek. V mojich očiach je "Mr. Jones" priemernou, mysterióznou drámou so slabšími prvkami hororu - 50%. (04.05.2014)

No s hororem to nemělo řekl bych vůbec nic. Atmosféru si to udělalo průběhem dobrou, to čekání, kdy už konečně Jones něco udělá bylo neuvěřitelný, dokonce i sevřenej žaludek sem chvilkama měl, když třeba procházel to podzemí a objevovali oba ty strašáky. Ale člověk pořád čeká a čeká a nakonec to takovým způsobem domotali, že to svět neviděl. Mysteriozní to rozhodně bylo, ten konec byl taková záhada, že to nemoh pobrat nikdo. Jones jediný co udělal, tak že se jim svejma dílama dostal natolik do hlavy, že měli všichni haldy, to je celý, ON jako takovej byl úplně dobrák největší. Konec si to pokazilo samo, takle přece mysteriozní filmy nekončej, že se tam probliká tisíc scén a čus.. (21.09.2014)

První třetina filmu je taková ta FF klasika a já byl i celkem zvědavej, jak se to bude vyvíjet. Druhá třetina je pro mě nejlepší a to hlavně díky parádní tmosféře - odhalování ohledně Jonese, Penny a její setkání se s ním, parádní scény z Jonesova příbytku a hlavně z podzemí pod ním, tuny strašáků, opět Pan Jones, zapálení strašáci, narůstající panika bloudícího Scotta. Jo to se mi opravdu líbilo a byl jsem do filmu jak se patří zažranej. No a třetí třetina je pro mě osobně totální haluz, kde je možný všechno a jak poznamenala Asia_Power - Takhle se prý člověk cítí po hooodně blbém modelu zelené rostlinky. S tím teda zkušenost nemám a na základě tohoto ani nechci. Můžete v tom hledat logiku, můžete na to nadávat a nebo nad tím jako já mávnete rukou s tím, že Lynchoviny Vás nikdy extra nebraly a pustíte ten konec z hlavy. Celkově průměr a nezávidím lidem, kteří na poslední třetinu budou koukat pod vlivem čehokoli :-D (01.02.2016)

Atmosféra je spočiatku pozoruhodná, párik vcelku sympatický a tajomná urban legend menom Mr. Jones fascinujúca. S trochou snahy mohol byť výbornou hororovou postavou s vlastnou sériou a to napriek tomu, že nikoho neunáša, nezabíja ani nestraší. No už čoskoro sa to pokafre. Postavy začnú byť nepríjemné (jeden magor, druhá chorobne posadnutá Mr. Jonesom) a scenár začína byť čoraz blbší (v noci do domu vrazia desiatky vtákov, ale následne k tomu nikto nič nepovie, ani nenasleduje záber ráno na okolie domu posiate mŕtvolami operencov). Štýl rozprávania je halucinogénny, takže netušíme, čo sa komu zdá, čo je pravda a čo len časť pravdy a zvyšok je nočná mora, zlý sen, halucinácia alebo alternatíva reality. A ako som to pochopil ja? Nasledujú spoilery. Mr. Jonesom bola bytosť nie zlá, ale dobrá. Prostredníctvom „totemov“ chránila vybraných jedincov pred ich démonmi. Keď ho následne „odfúkol vietor“, prestal mať na udalosti vplyv a otvoril tým dvere Scottovým démonom (ktorí začali po okolí behať v momente, keď krátko po príchode do lesov vysadil lieky). V rozpore s touto teóriou je ale vyhlásenie bradatého chlapíka, ktorý je „vďaka“ záujmu Mr. Jonesa evidentne psychicky úplne na dne, kým predtým bol zrejme v pohode. Nejaký čas som to chápal tak, že Mr. Jones a Scott sú v skutočnosti jedna a tá istá osoba, ale vo filme sa nachádza množstvo scén, v ktorých sa vyskytujú Scott aj Penny v jednom zábere a spolu s nimi je na scéne Mr. Jones. V iných momentoch sa ale Scott maskuje za Mr. Jonesa, tak teda neviem... (01.12.2016)

Mladý pár opouští civilizaci a přestěhuje se do opuštěného domku v lesích. Natáčí se při tom samozřejmě neustále na kameru, protože to je přesně to, co lidé utíkající z civilizace dělají (no dobře, týpek je filmař a hledá inspiraci, ale stejně je to trochu pofidérní :-D). Když mi došlo, že Mr. Jones bude zase, opět, po sto prvé found footage, málem jsem nad ním hned v úvodu zlomil hůl. Ale on mě postupem času o svých kvalitách přesvědčil. V lesích kolem domu totiž tito dokumentaristé narazí na zvláštní totemové strašáky a na jejich maskovaného výrobce, kterého dívka identifikuje jako v jistých kruzích poměrně proslulého anonymního umělce (něco jako Banksy) známého pod přezdívkou "Mr. Jones". Jejich dokument rázem dostane ústřední téma a můžou tedy začít pátrat a odhalovat tajuplnou mytologii, která se za Jonesem skrývá. No a pátrání to bude poměrně atmosférické a plíživě znepokojivé, po dlouhé době jsem měl zase u hororu příjemně stísněný pocit. Strašidelní strašáci z větví a kostí, zapálení strašidelní strašáci, strašidelný příbytek pana Jonese, strašidelné podzemní chodby pod strašidelným příbytkem pana Jonese, strašidelný pan Jones ... a tak dál. V závěrečná třetině se pak vyprávění totálně časoprostorově rozpadne do surrealistické noční můry, která v sobě kombinuje prvky jednak povedeného loňského indie hororu Resolution, jednak know how Davida Lynche o tom, jak divákovi totálně zamotat hlavu a zároveň neztratit jeho zájem. Mr. Jones a především jeho závěrečná třetina je zajímavý zážitek, který po prvním zhlédnutí nemám potřebu (a odvahu) jakkoli racionalizovat. Prozatím se spokojím s tím, že jsem si ho vážně užil. (26.04.2014)