Mi mefahed mezeev hara

A to bylo jako všechno? Slaboučká historka postrádající jakýkoli zajímavý zvrat (zato těch mdlých je tu dost a většinou jsou v ději k ničemu) či cokoli, co by z ní udělalo něco víc, která je navíc úplně zbytečně natažená na dvě hodiny? Navíc i postavy mi tu byly nesympatické a než se to dostane k tomu hlavnímu, je půlka filmu v háji a dala by se bez problému zkrátit. Ještě že se to nebere vážně a občas si to samo ze sebe udělá srandu, protože to tenhle film dost zachraňuje. Kdyby se to duo režisérů rozhodlo to natočit ÚPLNĚ jako komedii, pak by to možná mohlo být super a hluchá místa v ději by to s přehledem vynahrazovalo. Ale takhle je to bohužel jen nefunkční slepenec žánrů. Ke kladům bych ale ještě připočítal to, že mučení bylo udělané docela solidně, což u izraelského filmu prostě ocenit musím. 2* (17.09.2021)

Mně samotnému mučeníčko uzurpovalo přemýšlecího času, co se do ánusu plejtváka vobrovského vejde, a rád bych se se světem podělil o své magnificentní theorye. A nebo radši nasrat, zpátky k filmu. Dilema, zda ten hovnoksicht, kterého jsme přidrátovali k židli, opravdu zprznil naše potomky svým žilnatým šestipalcovým vercajkem, je téma, které se minimálně další dekádu neopotřebí. Samozřejmě záleží na intenzitě, jakou si s takovým tématem utíráme prdel, ale dle mého skromného soudu je dekáda vskutku střízlivý odhad. Další skutečnost je, že se tohoto makabrózně vděčného tématu chopil Žid a co se mě týče, tak žiďáckých torture filmolínů znám, co by se pod předkožku mrtvýho čokla vešlo (opravdu jsem to použil? La Viva Spider Jerusalem!). K tomu, drazí přátelé filmu, připočtěte naprosto se nehodící přičmoudlý humor a nebývale precizní formální stránku a máte stylovou žánrovku, kterou překvapivě nemůžu označit jako úplnou ztrátu času. Jděte do toho, telátka, já vím, že jste vybíraví, ale tohle je to nejšmakovnější vobilí, na které v příštích pěti minutách narazíte. (01.07.2014)

"Myslel jsem, že mu uděláme to samý." "Chceš mu ho strčit do všech tělesných otvorů?" Namixovat do thrilleru o sadistickém pedofilovi humor asi ještě nikdo nezkusil a i samotná představa mi připadala jako neúcta ke všem obětem pedofilních zločinu. Nicméně Izraelcům se to povedlo, aniž by se někoho dotkli. Budu trochu spoilerovat. Otec oběti (Yoram) a suspendovaný policista (Mickey) jsou přesvědčeni o vině nevýrazného učitele (Dror) a nezávisle na sobě se rozhodnou dostat z něj přiznání stůj co stůj. Pod tlakem okolností se všichni ocitnou ve sklepě osamocené usedlosti, kde Yoram s Mickeym podrobí Drora útrpnému právu. A právě především tady je divákovi naservírován ten bizarní mix naturalistických scén, psychologických her a černého humoru, který se ještě vystupňuje ve chvíli, kdy na místo dorazí Yoramův otec. Navíc je tu neustále přítomný ten pocit nejistoty, jestli je Dror skutečně vrahem nebo ne. Pravda se ukáže až v posledním záběru a byť je víceméně očekávaná, přesto člověka donutí vydechnout "Ale ne.". Big Bad Wolves nejsou dokonalí a určitě by se jim dala vytknout zejména zdlouhavost "ochucená" řadou zbytečných dialogů, ale svým pojetím daného tématu jsou jistým způsobem jediněční. 80% (08.05.2014)

Výborná černohumorná komedie. Troufnout si být s takovýmto námětem vtipný, to by si hned tak někdo nelajznul (například loni Denis Villeneuve, na jehož Prisoners jsem si během projekce několikrát vzpomněl). Občas z toho člověk opravdu má trochu černé svědomí - takovým věcem se přece nesměje. Ale co se dá dělat, když to režijní duo tak krásně zvládlo natočit. Jinak - Keshales a Papushado evidentně brousí svůj autorský rukopis - Big Bad Wolves se v mnoha ohledech podobají jejich prvotině Rabies. Řetězec různých náhod a zvratů (tu pravděpodobných, tu nepravděpodobných) zavede na jedno místo několik různorodých postav, jež se nakonec pustí do vzájemných, ne zrovna přátelských interakcí, přičemž průběžně dekonstruují tradiční thrillerové postupy a nenaplňují divácká očekávání. Zatímco u Rabies to ale celé působilo dost vycucaně z prstu a nepřesvědčivě, tentokrát jsem s filmem takový problém neměl. Těším se, co přijde dál. (22.01.2014)

Natočené a zahrané je to dobře, tam nemám žádných námitek a taky oceňuji, že se tvůrci nebáli jít do takto odvážného námětu. Pouze ten zde slibovaný černý humor jsem tam hledala jen těžko, respektive ne, že by tam nebyl vůbec, ale takový nemastný neslaný, jako by ty vtipné situace nebyly dostatečně vypointované. Ale je tu i možnost, že mi takový suchý styl humoru zkrátka jen nesedl, protože jestli jsem se za tu dobu dvakrát pousmála, tak to bylo moc. Viděno v rámci Challenge 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (26.04.2015)