Realita

"Tak jak si stojíme s Realitou? Docela blbý, je to na padesátce a rychle stoupá. Tak to abych to na chvíli vypnul, řekl jsem si a sáhl po ovladači na stole, ale ten najednou zfialověl, změnil se v hroudu huspeniny a s mlasknutím stekl na podlahu. Bacha, už je to tady, zařval jsem, strhl esáčko, odjistil a zaklekl. Odkud to asi přijde, rozhlížel jsem se kolem. Najednou se esáčko začalo hýbat a obtáčet mi ruce. Z hlavně se stala hlava a snažila se mi zakousnout do krku. ---- Po chvíli boje se mi jí podařilo urvat a hodit na zem. V letu se změnila na vejce, ze kterého se po dopadu na zem začalo něco líhnout. Ani jsem nečekal, jestli to bude krokodýl nebo kuřátko, a rovnou jsem to rozšlápl. Zdálo se mi, že tentokrát to bude spíš kuřátko, ale nedalo se nic dělat. ---- Stejně jsem neměl moc času o tom přemýšlet, protože na mě zaútočil psací stůl. Uhýbal jsem kopancům jeho kovových nohou, které mi neomylně mířily na rozkrok, vytrhával jsem mu šuplíky a přitom se snažil soustředit myšlenky, abych konstituoval ten ovladač. Hlavně aby se mi nepovedl huspeninový ... Tak, konečně se mi podařilo ho udělat. Rychle jsem zmáčknul stopku a všechno se najednou dalo dopořádku. Jenom to kuřátko, a teď už bylo jasné, že to je kuřátko, protože v té loužičce krve bylo vidět trochu žlutého chmýří." --- Roman Neruda (05.06.2016)

Křehká a citlivá je duše umělce, kdy největší překážku na cestě za úspěchem mu klade vlastní rozjitřená mysl a tréma. Realita je důmyslná, vtipná, surrealistická hříčka o tom, že to s lidmi od kumštu vůbec není jednoduché. Bere si na mušku kde co, sebestředným producentem počínaje, a nutno říci, že mě zasáhla do černého. Pár scén mi dokonce připomnělo starého dobrého Buňuela. Je to originální, hravé, svěží a nebojí se to střílet do vlastních řad. Většinu času jsem měl úsměv od ucha k uchu. Celkový dojem: 90 %. (06.04.2021)

Francúzsky "mindfuck" skladajúci sa z mnoho samostatných príbehov, ktoré sú na sebe závislo nezávislé, pričom divák sa pri akejkoľvek snahe byť pozorný či trpezlivý, nevyhne momentu kedy mu dôjde, že sa úplne kompletne stratil. Rozlúštenie hádanky čo je "realita" a čo sen bude náročnejšie ako si myslíte, lebo celému snímku vládne absurdnosť sama o sebe, v kombinácii s nijak zmysel dávajúcimi dialógmi pričom z hruba v polovici sa ocitnete v takej časovej dejavu slučke s osobnostným "gulášom", až vám z toho praskne hlava. Zaradiť tento film do kategórie komédia mi však príde napriek veškerej snahe pôsobiť čudesne-vtipne trochu scestné. Napriek tomu, že som očakával úplne niečo iné, mnohým ľuďom to sadlo, preto musím na obhajobu tohto snímku uviesť, že je to moja chyba. Dupieux sa vyznačuje špecifickou tvorbou o čom svedčia aj iné jeho filmy (vraždiaca pneumatika???), takže moje hodnotenie treba brať s rovnako veľkou rezervou, ako tento film. Nebavilo, nudilo, bohužiaľ ani veľmi nepobavilo, no originalita sa tomuto haluško filmu (ktorých je naozaj málo) skrátka uprieť nedá. (05.06.2016)

Dupieux je mi sympatický už od Gumy, ačkoliv ta samotná mi přišla moc chtěná. Chtěná je i Realita, ale zároveň bylo hodně příjemné nasednou na její vlnu a nechat se nést mimo racionalitu... prostě hodně příjemná hříčka, během níž jsem si vzpomněl na Život v oblouznění, jen s trochu artistnějšími ambicemi. (15.09.2015)

Quentin Dupieux je pre mňa jednou veľkou záhadou. Ten chlapík snáď prišiel z mesiaca alebo neviem odkiaľ. Nech je ako chce, isté je, že jeho filmy vždy sršia originalitou, premysleným nápadom a svojráznym humorom na báze absurdity jednotlivých situácií, ktorý dokáže prísť aj tam, kde ho vôbec nečakáte. Opäť raz ako je u tohto režiséra zvykom je ťažko písať o obsahu, je to skrátka geniálne vymyslené a prepracované dielo, mnohovrstevné, kde jedna realita je pohltená druhou a to všetko je obalené ešte do ďalšej reality. Dokonalý, nelineárny, nerozlúštiteľný, avšak inteligentný mišung, ktorý dokáže zamotať hlavu, a to teda poriadne. Navyše som sa aj z chuti zasmial. Jasný plný zásah, pre mňa zatiaľ to najlepšie od Dupieuxa. (05.12.2018)