James Bond: Spectre

Tak nám to po čtvrté protřepali a místo elegantního nápoje naservírovali pěkný goulasch. Bond se bincá od rohu k rohu, máte z toho pocit, že si tvůrci jen plní povinnost dát poctu všem předchozím Bondovkám a potěšit akorát skalní fanoušky. Na diváky čekající další strhují nářez prostě tentokrát serou. Občas to i trikově působí jako tehdy s Connerym. A padouch Waltz je samozřejmě největším zklamáním. Strach z něj šel asi jako z babičinýho švestkovýho koláče. Prý největší padouch na světě. No, ha ha ha. To i ten Waltzův řádový nácek v Hanebných panchartech budil větší respekt. Směšné, opravdu. Dobře, je to jedna velká pocta a i já byl vlastně velmi potěšen, ale celkový dojem ze samostatného filmu není zrovna nejlepší. To už se mi víc líbilo Quantum of Poluce. (14.11.2015)

„TA ORGANIZACE SE JMENUJE SPEKTRE…“ /// Craig pokračuje v nastoleným trendu agenta z masa a kostí, obdarovanýho neuvěřitelnou klikou a slabostí pro hezký ženský, co rány nejen rozdává, ale i poměrně dost schytává. Mrzí mě, že končí tímhle rozporuplným filmem. SPECTRE je OSOBNÍ a proto je to víc drama, než thriller, což by se dalo přežvejknout, kdyby tady bylo víc akce (ještě víc!). Mendez je v dramatech jako „doma“. Zřejmě proto je dramatickej Waltzův záporák. To může potěšit mě, ale nedramatickej divák se v některých pasážích prošťourá z nudy nosní dírou až někam k uchu. SPEKTRE pro mě není zklamáním, ale zkrátil bych ho. Když ale voni toho potřebujou tolik říct! Vidím, jak se snažej - nudný informace získavaj během fajnový honičky či sexu, ale bohužel je ta honička (i sex) na tenhle příběh strašně krátká. Vyřeším to šalamounky - ten film si 3* nezaslouží, ale čert ví, jestli jsme se neviděli naposledy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju příběhy, ve kterejch má brácha príma bráchu. 2.) Furt říkám, že Bond má bejt hlavně drama! /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (14.11.2015)

A CO BUDEME DĚLAT TEĎ? Bondovky s Craigem jdou za sebou v sinusoidě, tohle je po téměř bezchybném Skyfallu rozhodně sešup dolů, ale průser ani náhodou. Chtělo by to zkrátit, občas ubrat na patosu a upovídanosti a ještě vybrousit některé dějové zvraty (zjištění, kdo je vlastně Blofeld, se nepozdávalo i mě). Spektakulární akční scény mě spíš nudily, mnohem autentičtější byla kontaktní bitka ve vlaku. Jo a při úvodních titulcích, kdy zní ten gay song, si radši zacpěte uši. I zde se ovšem najdou inovace, které mnohé přebijí - třeba jak Bond odhodí zbraň a jde za ženou. Sympatické! --- Po sedmi letech ale opravuju hodnocení na plné, vzhledem k uzavřenému universu Bonda s tváří Daniela Craiga dává Spectre mnohem větší smysl. Inu, odstup a komplexnost často pomohou. (09.11.2015)

Další babylonské zmatení žánrů, ó bóže. Mexiko bylo docela svůdné a navnazující, ale to, co přišlo potom, jako by byl úplně jiný film od o několik tříd horšího štábu. Včetně písňo-titulkové sekvence, z jejíž nevkusnosti mi bylo vysloveně trapně. Ale předně: Jestli ještě jednou uvidím film se starými špiony, který je o tom, že jsou staří a někdo jim vyčítá, že jsou staří a zbyteční, a oni jdou a dokážou, že nejsou, tak už něco vážně rozkopu. Další věc: Kdo to psal? Kdo to stříhal? Tempo je velmi antiklimaktické a dramatický oblouk neexistující. Když pominu fakt, že to, o co tam má jít, je strašně prázdné, recyklované a nepřekvapivé, tak je tam taková spousta balastu, který není ani sexy, ani efektní, ani efektivní, nic. Kdo potřebuje vidět dvacet vteřin chůze nějakou chodbou, než se někam dojde, kde se zase nic nestane? Já ne. Kdo potřebuje vidět honičku, ve které se ani nijak zvlášť nenahánějí, jenom prostě dělají smyky v prázdném Římě? Závěrečná "bitka" mezi C a M je tak zoufale amatérská, že mě ani nenapadají vhodně urážlivá přirovnání. Jakékoliv napojení mezi Craigem a Léou je za A. papírově chtěné (a fyzicky nepřítomné) a za B. vnitřně logicky nefunkční. Všechny ženské postavy jsou tak ploché a nelogické, že se mi ani nechce uvěřit, že si na ten film víc nestěžují feministky na Tumblr. Christoph Waltz je pro mě osobně jedním z nejpřeceňovanějších mužů Hollywoodu a tímhle Blofeldem mi to jenom dál potvrzuje. Koho to zajímá, že si hrál zamlada s Bondem na písečku, charismatického adversária přece nelze vytvořit pomocí tří nezáživných monologických scén a prohlášení, že vlastně může za všechno, co se dělo v minulých filmech, aniž by tyto doopravdy působily tak provázaně a promyšleně. Další šustění papírem, až mi z toho v uších zvoní. Ale největší tragédii vidím prostě v tom, jak se tvůrci snaží s vlastní domnělou archaičností bojovat zoufalým zmoderňováním a zrealističťováním všech věcí, na kterých vlastně nezáleží, ale strukturálně zůstávají u padesát let starých vyprávěcích struktur, které po takovém žánrovém obratu působí jako pěst na oko. V nerealistickém, nadsazeném špion-žánru let šedesátých může fungovat, že přiznaný agent dobrovolně přijede za hlavním záporákem, nechá se ubytovat u něj doma, obleče se do jeho šatů, napije se jeho chlastu a konverzuje o jeho soškách nebo meteoritech, kterými si řečený záporák rozhodl dané sídlo vyzdobit, a teprve potom si oba pokusí nafackovat raketama, ale v tomhle "ultrarealistickém" pojetí to působí směšně a neuměle. Produkce se systematicky zbavuje všeho, co bylo na Bondovi osobité, nenahrazuje to ničím nově rozpoznatelným a ani ten moderní kabátek neumí udělat tak kvalitně jako konkurenční špionské frančízy. A ještě mám potřebu na závěr zdůraznit, že Skyfall se mi líbil, v porovnáním s tímhle vlastně docela dost líbil. (20.04.2016)

Nejslabší bondovka a co víc, bohužel i Mendesův film všeobecně. Atmosféra se Skyfallu ani nepřibližuje, Monicy je tu pohříchu málo, angažování Christopha Waltze coby (hlavního!) padoucha absolutně nevyužité a 24 hodin po zhlédnutí si nejsem schopen vybavit ani jednu zajímavou akční scénu. Odešla spolu s "M" z bondovek i veškerá kreativita ? 55%. (09.11.2015)