První klidná noc

Alain Delon mě asi po druhé v životě (V plném slunci) velice překvapil. Dokázal mi, že když dostane roli, ve které může zužitkovat své přirozené přednosti, dokáže s přehledem utáhnout celý film téměř sám. Postava rozervaného profesora v První klidné noci to jedině potvrzuje. (23.06.2021)

Nemám celkom dobrý dojem z tohto filmu. Kto veľmi chce, môže v ňom nájsť nejaké myšlienky, odkazy, symboly a vlastne nájde v ňom, čo len chce. A iný ho bude vnímať ako zbytočne rozkošatený príbeh bez výraznejšej pointy, v ktorom hrá niekoľko známych hercov, medzi ktorými prirodzene hviezdi Alain Delon. Ja som ho vnímal ako pomerne nezaujímavý film, ktorý mi nezapadol medzi tie diela talianskej a francúzskej kinematografie zo 60. a 70. rokov, ku ktorým sa rád vraciam. Až som sa pristihol pri tom, že namiesto filmu riešim problém, prečo 90 % času mal Delon na sebe kabát. Z milosti tri hviezdičky. (31.05.2016)

Když se řekne Vanina, obvykle se dodává Vanini; ale tohle je jiný příběh. Alain Delon není karbonářem, nýbrž jen drobným podvodníkem, a Sonia Petrovna má daleko do hrdé římské šlechtičny. Obvykle prosluněné malatestovské Rimini je zde také šedé a nevábné. Romantické napětí je přitom vytěsněno tlakem chybějících souvislostí: Tím, že si je musíme domýšlet - co je to za ženu, která je jeho manželskou? co je to za partu, a s kým vůbec táhne? co je to za školu, která se objevila a zničehonic mizí? co je to za příbuzné, které obě strany zatěžují?, a samozřejmě, kdo jsou oba hlavní protagonisté a do jaké budocnosti směřují? - stáváme se sami částí příběhu, který - i když "první klidná noc" nás od toho zdánlivě oprošťuje - musíme stejně domyslet až do konce. (19.08.2017)

Musím se přiznat, že mi chvíli trvalo si zvyknout na Alaina Delona mluvícího italsky. Buď na mě totiž mluví česky a nebo francouzsky, což mi, přeci jen, přijde trošičku přirozenější. Francouzsky čistě proto, že je to jeho jazyk a česky proto, že starý dobrý dabing u francouzských filmů byl kolikrát lepší, jak francouzský originál. Film jako takový pak po příběhové stránce nepřinesl nic objevného. Chvílemi jsem se dokonce i docela slušně nudil. Třeba, když jsem pozoroval, jakej je Alain romantik. Nicméně klasicky poctivý závěr na francouzský způsob způsobil, že nad tímhle filmem budu ještě dlouho přemýšlet. (31.01.2016)

10/10. Dojemné. Působivé. Dramatické. Melancholické. Fantastické. V Itálii na tento film píší studenti seminární práce. Lze v něm najít odkazy a prvky ze Stendhala, Novalise, Shakespeara, Goetha, Danteho, Baudelaira nebo Bible (to jen tak namátkou). Jednotlivé scény obsahují mnoho symbolů, ukrytých v detailech, nebo jsou symbolické samy o sobě… Anebo lze film brát jako příběh o profesorovi, co se zamiluje do studentky. Každopádně, Alain Delon zde podává výkon hodný Oskara, Cézara, Medvěda, Lva i ostatního zvířectva, co se ve filmovém světě uděluje. „Někdy vzpomínky přicházejí na mysl bez důvodu. Ten, kterého hledáte, není zde…“ (více zde) (21.03.2011)